Bez strachu a taktizování. Rodí se plán, jak změnit přihlašování na střední

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Loni nejžádanější obory, letos vůbec ne. Ačkoliv uchazečů o střední vzdělání meziročně přibylo o deset tisíc, některé vyhlášené školy zaznamenaly naopak pokles zájemců. Jedná se jak o gymnázia, tak odborné školy.

Rodiče zkrátka – pod tlakem informací o vrcholu demografické vlny – raději vynechali přihlášky na školy, kde by jejich děti čekala největší konkurence. Učinila tak ale velká část z nich, takže paradoxně je přetlak daleko nižší než v předchozích letech.

„Měli bychom se nad tím zamyslet, tím myslím Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, a zmodernizovat přijímací řízení. Ve stávajícím systému se dvěma přihláškami podle mě děti doplácí na strach, že se nedostanou,“ je přesvědčený Dalibor Kott, ředitel Gymnázia Brno, Slovanské náměstí.

Na stole je i konkrétní návrh na úpravu přijímacích zkoušek. Ministrovi školství Vladimíru Balašovi (STAN) ho představil ředitel brněnského gymnázia v Řečkovicích Peter Krupka, který je zároveň jeho poradcem. Radil i Balašovu předchůdci Petru Gazdíkovi (STAN). Oba se rozhodli přihlašování změnit, současný šéf resortu dokonce mluvil i o deseti přihláškách na střední.

Žáci by podle navrženého systému poslali elektronicky přihlášky na více škol a srovnali je podle svých priorit. Každý uchazeč by tak vytvořil svůj žebříček například pěti škol. Pokud by se nedostal na první, systém by automaticky vyhodnotil, jestli jeho výsledek stačil na druhou a tak dále.

Na nejvýše postavenou školu v pořadí, kam by byl přijat, by ho systém také automaticky zapsal. Každý žák by tak mohl zkusit štěstí na opravdu žádaném oboru, díky většímu počtu přihlášek by odpadl stres, že se uchazeč nedostane nikam.

„Rodiče stejně po přijímacím řízení musí učinit rozhodnutí, kam dají zápisový lístek. Nově by ho akorát odevzdali před přijímacím řízením. Vykoupeno by toto nepohodlí bylo tím, že mohou podat více přihlášek. Systém by umožňoval odevzdání libovolného počtu přihlášek, rozumných by bylo například pět,“ popisuje Krupka.

O tomto návrhu se jednalo na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) už před deseti lety. Shodou okolností tehdy pod vedením Petra Fialy (ODS), který je dnes premiérem. Návrh ale padl spolu s celou vládou Petra Nečase (ODS).

„Výhod by byla celá řada. Například školám by odpadl zásadní úkon, a to vyhodnocování zápisových lístků. Neřešilo by se uvolňování míst za uchazeče, kteří ho neodevzdali. Výrazně by se omezilo i odvolací řízení. U nás na škole máme každý rok asi 100 odvolání, takhle bychom neměli třeba žádné,“ dodává Krupka. Celé přijímací řízení by se také mohlo posunout na pozdější termín ve školním roce.

Ještě déle o nutnosti změny mluví ekonom Daniel Münich. Podle něj vede systém dvou přihlášek na běžné obory středních škol k tomu, že se žáci de facto nehlásí na obory, které by skutečně chtěli studovat. Sny musí obětovat taktice, protože jinak hrozí, že se nedostanou nikam. To ale zároveň posiluje nerovnost v přístupu k veřejnému vzdělání – děti, jejichž rodiče strategickou volbu nezvládnou, jsou systémem bity.

„Každá přihláška navíc je pro žáky dobrá, co je ale zásadní – celý mechanismus musí být odolný proti taktizování. Jinými slovy, aby nejvhodnější strategií pro každého bylo projevit své reálné preference, ne taktizovat jako dnes, že rodiče dávají jednu školu, kam se dítě reálně může dostat a druhou jako jistotu,“ líčí Münich.

Vhodné by podle něj bylo také spojit přijímací řízení s plošnou srovnávací zkouškou na konci základní školy pro všechny žáky.

„Nový systém s větším počtem přihlášek by měl pro stát další přidanou hodnotu. Bez zkreslení by bylo zřejmé, jaká je skutečná poptávka po jednotlivých oborech i školách,“ podotýká Münich.

Jak o testování na konci základní školy, tak o elektronizaci a navýšení počtu přihlášek se na MŠMT jedná. První bod je součástí probíhající reformy výuky na základních školách, o druhé změně resort diskutuje.

Minulý týden MŠMT i kvůli plánované transformaci přijímacích zkoušek oslovilo dopisem všechny střední školy.

„Z důvodu uvažované digitalizace přijímacího řízení a možnosti podávat více přihlášek do středních škol nás rovněž zajímá, jakým způsobem by školy řešily navýšení počtu uchazečů v jedné škole ve stejném časovém období, kdy je nutné pro všechny realizovat školní přijímací zkoušku, pokud je stanovená v kritériích přijímacího řízení, což s sebou přinese určité organizační komplikace jak s vlastním konáním, tak s termíny a jejich překryvem,“ píše školám vrchní ředitel sekce vzdělávání a mládeže Jan Mareš.

Některé školy by totiž musely zvládnout větší nápor uchazečů při přijímacích zkouškách, protože by s navýšením počtu přihlášek vzrostl i počet zájemců.

MŠMT proto otevřelo pro školy dotazníkové šetření, které mohou vyplňovat do 6. dubna. Na základě jeho výsledků bude úřad plánovat další postup.

„Poskytnutá data budou vyhodnocena, představena panu ministrovi a pracovní skupině, která participuje na uvažovaných změnách v přijímacím řízení, zejména digitalizace přihlášky ke studiu na střední školy,“ doplňuje mluvčí MŠMT Aneta Lednová.

Resort zatím nechce upřesňovat, jestli se bude inspirovat návrhem ředitele a poradce ministra Krupky ani s kolika přihláškami do budoucna pro žáky počítá.

„O žádné zásadní úpravě přijímacího řízení, tedy ani počtu podávaných přihlášek, není aktuálně rozhodnuto,“ dodává mluvčí.

Registr žáků, který by měl umožnit elektronizaci přihlášek, by mohl být připravený v roce 2025. Podle Cermatu, který zajišťuje jednotné přijímací zkoušky, je vznik takového systému podmínkou pro navyšování počtu přihlášek na střední školy ze současných maximálně dvou. Díky registru ale MŠMT také zjistí, jaký je skutečný zájem o konkrétní školy i obory a u kterých má smysl kapacitu posilovat.