Článek
Článek si můžete pustit také v audioverzi.
Státní maturitní zkouška má jen jednu úroveň. Ať žák chodí na gymnázium, lyceum, odbornou školu, nebo učiliště, maturuje totožně. Výsledky jsou pak logické. V testu z češtiny na jaře neuspělo jen 2,2 procenta gymnazistů, na středních odborných učilištích 22,7 procenta. Ještě propastnější rozdíl je v matematice, o něco nižší pak třeba v anglickém jazyce. Pro jednu skupinu žáků je zkrátka maturita lehká, pro druhou až příliš obtížná.
Nový návrh reformy maturitní zkoušky od think-tanku Univerzity Karlovy Vzdělávání21 by ale právě žákům učilišť a středních odborných škol mohl pomoci. Nemuseli by skládat státní maturitu, ale pouze profilovou zkoušku danou školou. A maturitu by stejně získali.
„Je tedy otázkou, zda má být opravdu maturitní zkouška jednotná pro všechny typy škol. Kromě České republiky má pro všechny typy středních škol společnou zkoušku jen Polsko, Slovensko a Itálie,“ vysvětluje Renata Schejbalová, šéfka pracovní skupiny think-tanku pro změnu maturity, která je zároveň předsedkyní Asociace ředitelů gymnázií.
Vysoká škola jen pro část maturantů
Maturita by se tedy podle návrhu Vzdělávání21 rozdělila na dvě úrovně. Kompletní maturitní zkouška by probíhala jako dosud. Dnes žák absolvuje dvě povinné zkoušky ve společné státní části – z češtiny a buď z cizího jazyka, nebo matematiky. V profilové části pak maturuje z češtiny, případně z cizího jazyka, pokud si ho zvolil, a z dalších dvou nebo tří zkoušek, které nabízí škola. Úspěšný absolvent může pokračovat na vysokou školu.
Druhá verze maturity by měla nižší úroveň. Součástí takzvané profesní maturitní zkoušky by nebyla státní část, pouze profilová. V rámci ní by žák musel zvládnout písemnou práci a ústní zkoušku z češtiny a cizího jazyka a opět dvě nebo tři školní zkoušky. Její absolvování by ale nebylo předpokladem pro vysokoškolské studium.
„Maturita nemá být o jednom dni, kdy buď všechno získám, nebo všechno ztratím. Maturita má být ideově o snaze na sobě pracovat, být motivovaný a snažit se dosáhnout co nejlepšího výsledku. A pokud maturitu nezvládnu, tak mám mít možnost si ji zopakovat,“ vidí novou filozofii maturitní zkoušky ministr školství Petr Gazdík (STAN).
Nový návrh si klade za cíl i snížit počet žáků, kteří sice absolvovali středoškolské studium, ale maturitní zkoušku nezvládali. Oficiálně tak mají jen základní vzdělání. Neúspěšných žáků, kteří v letech 2011 až 2014 u maturity selhali a po pěti letech ji nesložili, je podle Cermatu téměř 4 300. Právě uplynutím pěti let od ukončení posledního ročníku uplyne doba, kdy je možné naposledy absolvovat jeden ze dvou opravných pokusů.
Ministerstvo navrhne změny na jaře 2023
Maturitní zkouška by zároveň už neměla být budovou s jedním jediným vchodem na konci studia, ale prostupnějším komplexem s různými možnými cestami. Tak o závěrečné zkoušce uvažuje ministerstvo školství a vycházet chce právě z návrhu think-tanku Vzdělávání21.
„Pojetí maturity jako iniciačního obřadu je už potřeba překonat,“ říká ministr školství Gazdík.
Maturant s profesní zkouškou si tak nezavře navždy dveře k vysokoškolskému studiu. Pokud si dodělá státní část zkoušky, bude se na něj pohlížet úplně stejně jako na maturanta, který státní i profilovou zkoušku skládal naráz.
Jako ministr školství si uvědomuji, že maturita potřebuje změnu. Nemá to být ale jedna ze změn, které byly od vzniku státní maturity přijímány takřka každý rok. Měli bychom najít ucelenou ideovou podobu maturity – co je to maturita, proč ji potřebujeme a co by mělo být jejím výsledkem.
Talentovaní žáci by pak měli mít možnost složit část maturitní zkoušky kdykoliv v průběhu středoškolského studia. K tomu se váže i pilotní ověřování startující příští školní rok – žáci dostanou možnost nahradit celou nebo část maturity mezinárodními AP zkouškami.
„Předpokládáme, že se to bude týkat opravdu těch nejtalentovanějších žáků. Otázka, co s nimi probírat dál v předmětu, ve kterém už maturovali, je podle mě velkou příležitostí pro terciární vzdělaní,“ uvažuje Radka Wildová, místopředsedkyně think-tanku Vzdělávání21 a náměstkyně ministra školství.
Na gymnáziích by také měla zůstat možnost konat zkoušku formou maturitní práce, na odborných školách pak ve verzi absolventské práce. Na devíti středních školách se už tento školní rok testuje komplexní absolventská práce, která slouží jako náhrada části školní maturity. Maturant tak sepíše a obhájí práci a dále absolvuje už jen ústní zkoušku z češtiny.
„Jako ministr školství si uvědomuji, že maturita potřebuje změnu. Nemá to být ale jedna ze změn, které byly od vzniku státní maturity přijímány takřka každý rok. Měli bychom najít ucelenou ideovou podobu maturity – co je to maturita, proč ji potřebujeme a co by mělo být jejím výsledkem,“ uvažuje Gazdík.
Ministr školství chce proto všechny změny podrobně prodebatovat nejen s odborníky, ale také s parlamentní i neparlamentní politickou opozicí. Aby nová verze maturity vydržela v aktualizované podobě déle než jedno nebo dvě volební období. Gazdík chce nad návrhem během celého roku diskutovat a novelu zákona navrhnout na jaře příštího roku.
