Článek
V souboru předmětů je cenný kočár, sbírka obrazů a několik tisíc dalších předmětů, například historické zbraně či nádobí. Hodnota je ve stovkách milionů korun.
Podle soudu žalobci prokázali, že jsou oprávněnými osobami a že věci přešly na stát bez právního důvodu. Původně byly zabaveny podle Benešových dekretů jako osobám německé národnosti, později bylo prokázáno, že tento důvod nebyl dán, uvedla předsedkyně senátu Alena Pokorná.
„Je absurdní, že nejdříve odebrali majetek nacisté v roce 1942 a potom rádoby demokratický stát prezidenta Beneše,“ řekla Pokorná.
Soud z velké části žalobě vyhověl, vydal věci do podílového vlastnictví žalobců, kterými byli Jerome Colloredo-Mansfeld a Kristina Colloredo-Mansfeldová, jejichž otcové byli bratři. Neuznal pouze menší počet předmětů, které požadovala Kristina Colloredo-Mansfeldová jako dědictví po svém otci.
Podle soudu gestapo rozhodlo o zabavení mobiliáře proto, že Colloredo-Mansfeldové byli nepřáteli Říše, nikoliv z důvodu, že mezi jejichž předky byli Židé. Aristokratický rod se v roce 1939 přihlásil k loajalitě k československému státu v době, kdy nacisté Československo obsadili. Později jej podle Benešových dekretů zabavil československý stát.
„Je pravda, že podle dekretů se mohly osoby, jimž by majetek odebrán, bránit, že byly loajální vůči republice, i když to byli třeba Němci, nebo že pomáhali v boji proti nacismu. Bylo ale třeba rozhodnutí, protože i podle dnešní judikatury dekrety odebraly majetek ex lege, tedy ze zákona,“ uvedla Pokorná. Podle ní se ale neprokázalo, že by Colloredo-Mansfeldové byli německé národnosti nebo se nechovali k Československu loajálně.
Vloni v červnu odvolací soud v Pardubicích v jiné větvi restituční kauzy také uznal nárok Colloredo-Mansfeldů na vydání části mobiliáře zámku Opočno. Soud tak loni uznal nároky potomků staršího knížete Josefa Colloredo-Mansfelda narozeného roku 1866. Zamítl ale další část požadavku na vydání mobiliáře, který dřív náležel Josefu Colloredo-Mansfeldovi narozenému v roce 1910.
Zámek Opočno na Rychnovsku ale zůstane státu. Třicetiletý spor o vlastnictví zámku mezi dcerou posledního šlechtického majitele zámku Kristinou Colloredo-Mansfeldovou a Českou republikou uzavřel v roce 2021 Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. Ministerstvo spravedlnosti tím považuje záležitost za ukončenou i v Česku.
Po pádu komunismu se soudy případem zabývaly s několika zvraty opakovaně. Colloredo-Mansfeldová dokonce zámek po jistou dobu spravovala. Po zásahu Ústavního soudu však stát v dubnu 2007 objekt znovu převzal do péče.
Díky dalšímu nálezu Ústavního soudu dosáhla Colloredo-Mansfeldová obnovy řízení. Padlo však stejné rozhodnutí jako předtím, zámek tedy dosud spravuje Národní památkový ústav. Poslední stížnost Colloredo-Mansfeldové zamítl Ústavní soud v roce 2020.
