Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
V České poště graduje přetahování o výši platů. Jak Seznam Zprávy informovaly, přibližně stovka bývalých i současných pracovníků žaluje státní firmu. Kritizují podle nich nerovné odměňování zaměstnanců na pobočkách na typově stejných pozicích. Vedení pošty to odmítá.
Nespokojení lidé vycházejí z případu šoféra Petra Hradila. Namítal, že za stejnou práci dostává v olomoucké pobočce méně peněz než jeho pražští kolegové na stejné pozici. Justice, včetně Ústavního soudu, už dříve vyhověla jeho argumentům.
Na soudy se proto postupně obracejí také pracovníci na jiných pozicích. „Dlouhodobě žádáme mzdovou inventuru,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy Evžen Dvorský, předseda Odborového hnutí zaměstnanců České pošty.
Státní firma patří k největším zaměstnavatelům v zemi, pracuje v ní přes 20 tisíc lidí. Aktuální průměrná mzda tam přesahuje 31 tisíc korun.
Jsou desítky žalob z pohledu odborů pro poštu problém?
Je to velký problém. Upozorňujeme na něj vedení už deset let, už tehdy byla podle našich odhadů částka pět až šest miliard korun, které by měl podnik dorovnat, aby mzdy na stejných pozicích odpovídaly. Zákoník práce platí od roku 2006 a zůstal naprosto stejný. Je tam jasně napsáno, že za stejnou práci náleží stejná mzda. Nejvyšší soud dopadl, jak dopadl (naráží na případ Petra Hradila - pozn. red.) a Ústavní soud argumenty potvrdil. Co tady chce podnik vymýšlet? Lidem by měl dorovnat mzdy v typově stejných pozicích a hradit jim, na co mají nárok.
Podle informací redakce přibývá žalob na státní podnik. Je to velké téma mezi zaměstnanci?
Pošta v principu odměňování nezměnila vůbec nic. I v jednotlivých typových pozicích jsou velké rozdíly mezi lidmi. Část nových pracovníků dostala vyšší mzdy, někteří, co tam byli léta letoucí, si na takové peníze v životě nesáhli. Odvíjí se to také od vedoucího dané pobočky. Říkali jsme tomu ksichtovné. Je tam variabilní složka, která činí asi 15 až 20 procent mzdy, a vždycky se s ní podivně kouzlilo. I tímto způsobem zaměstnance poškozovali.
A jaká atmosféra kvůli tomu v řadách zaměstnanců panuje?
Řada lidí o tom neví. Část má strach, protože se bojí ztráty zaměstnání. Nevím proč. Osobně se nemám proč bát. Práce je všude a ti lidé jsou vysoce kvalifikovaní, ať už na přepážkách nebo při doručování. Problém se ale týká hlavně těch, kteří už odešli. Mzdy mezi Prahou, kde lidé dostávali stabilizační příplatek 3500 korun, a venkovem se nikdy nenarovnaly, i když se o to ve vedení snažili.
Nůžky se rozevírají. A nikdy se to nesrovná, dokud se na podniku neudělá mzdová inventura. Tu dlouhodobě žádáme, aby se problém vyřešil jednou provždy. Personální ani generální ředitel neprojevili zájem a ani Ministerstvo vnitra jako zřizovatel.
Pohled České pošty
Žaloby na Českou poštu vycházejí z případu řidiče Petra Hradila, kterému dal před třemi lety za pravdu Ústavní soud. „Soudy se v případu pana Hradila zabývaly posouzením stejných nebo srovnatelných pracovních podmínek pracovní pozice řidiče v dané typové pozici v Praze a v Olomouci, nebylo však pravomocně rozhodnuto v otázce konkrétní výše doplatku mzdy,“ uvedl mluvčí pošty Matyáš Vitík.
Zdůraznil, že spor tak doteď nebyl jako celek pravomocně zakončen. „Je proto předčasné zabývat se otázkou odškodnění jak ve vztahu k panu Hradilovi, tak vůči dalším zaměstnancům,“ doplnil.
Potvrdil také, že soudní námitky řidiče následují další pracovníci. „Jedná se o individuální soudní spory, jejichž předmětem je posouzení okolností konkrétního případu daného zaměstnance, ve vztahu k individuálním okolnostem jeho výkonu práce. Hromadné žaloby nejsou dle českého právního řádu prozatím možné, nově navrhovaný institut hromadného řízení se na tuto oblast sporů nebude vztahovat,“ uvedl.
Podnik přitom odmítá, že by se svými pracovníky zacházel nerovně. „Česká pošta důsledně dodržuje zásadu rovného zacházení v oblasti odměňování, jehož systém podrobujeme pravidelné revizi, aby byl zajištěn jeho soulad s právními předpisy. A jeho případné změny jsou činěné s ohledem na zajištění souladu vnitřních předpisů podniku s právními předpisy, nebo s ohledem na potřeby podniku,“ reagoval Vitík.
Co říkáte na argument České pošty, ale i jiných zaměstnavatelů, že je potřeba zohlednit životní náklady v jednotlivých regionech?
Je to lichý argument, naprostá demagogie. Podívejte se na ceny potravin, elektřinu a další služby. Možná ve státních bytech jsou někde nižší nájmy, ale jinak je trh v Česku naprosto otevřený. Životní náklady stouply všude neuvěřitelným způsobem. Přece platí: Jestli chceš podnikat, podnikej, ale zaplať lidi. A jestli máš kmenové zaměstnance, tak si jich važ. A pošta si jich neváží.
Vyhazovy z posledních let jsou proti zdravému myšlení. Kvalifikovaného zaměstnance se přece snažím za každou cenu udržet. Na poště jen samá buzerace, vyhrožování produkty, nesmyslná plnění. V této podobě podnik nemá žádnou budoucnost.
Vnímáte nerovné mzdy jako celospolečenský problém v Česku a mohou soudní spory ohledně mezd na poště překopat celý pracovní trh?
Samozřejmě. Tady se nejedná o nic jiného než devalvaci práce těch lidí. Když zákonodárci schválili zákoník práce a je to v něm jasně popsáno, tak se toho máme držet. Tohle je ukázková diskriminace těch lidí. Dvě stovky poslanců už mohly zákoník dávno novelizovat. V republice takto nefunguje jen Česká pošta, ale spousta dalších firem, a zákon jim přitom ukládá, že by ke stejným pozicím měly přistupovat naprosto stejně. Neznalost zákona neomlouvá, zvlášť když nároky uznal Ústavní soud. Je jedno, jestli je to řidič, doručovatel nebo pracovnice na přepážce či někdo v hypermarketu na kase. A týká se to i brigádníků.
Je to džin v lahvi, tikající bomba. Nikdo se tomu nevěnuje. Samo se to nevyřeší. Politici dělají, jako že nic. Řešili jsme to už s mnoha ministry od pánů Sobotky či Chovance a každý to odkopl jak horkou bramboru. Rozčísl to teprve Nejvyšší a Ústavní soud.
Pošta od září 2024 navyšuje tarifní mzdy o deset procent. Jak myslíte, že se bude situace vyvíjet?
Důležité je, aby se lidé přestali bát. Nemají co ztratit. Přece nebudu chodit do práce, abych tam podával stoprocentní výkon a oproti jiným na stejné pozici byl podhodnocený. Zaměstnavatel mě okrádá, když někde v Horní Dolní nemám stejně jako kolega v Praze. Ale kolikrát i lidé na jedné pobočce, kteří dělají stejnou práci na přepážce, nemají stejnou mzdu. Vždycky jsme žádali základní mzdu - stejnou pro určené pozice a pak samozřejmě prémie na základě toho, jakou zaměstnanec odvádí práci. Jenže vedoucí by na zaměstnance musel mít čas, což tady přes samou administrativu není možné.
Přitom jste na začátku zmínil variabilní složku mzdy, takže ta za vás nefunguje?
Je navázaná na hodnocení, které je nesmyslné, dlouhodobě nevyhovující. „Variábl“ je vždycky nenároková složka platu. Tento systém se měl dávno zrušit. Jak říkám, má se nastavit transparentní systém prémií, kdy bude jasně dané, jak daný člověk na příslušné prémie dosáhne. Kolikrát člověk dostává peníze za prodej losů a zbytkového materiálu. Pošta je přece od plnění základních povinností. Lidé jsou postihovaní za to, když neprodají omalovánky nebo knížky.
Takže podle vás by se odměňování na poště mělo změnit?
Zcela určitě. Minimálně deset let zaspala dobu. Sjednotit typové pozice, aby to skutečně odpovídalo tomu, co lidé dělají. A celý systém naprosto zjednodušit.
