Dávejte pozor, co píšete. Mladí už smajlíky používají úplně jinak

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Idk, lol, btw, fr“ - čeština mladých lidí je plná zkratek a anglicismů. Nedílnou součástí jazyka se v dnešní době staly také emotikony. Technologické firmy proto jejich nabídku neustále rozšiřují.

Na konci března například vyšla nová aktualizace na iPhone, která s sebou přinesla osm nových symbolů, mezi nimiž nechybí ani symbol otisku prstu nebo unavený smajlík s kruhy pod očima. Chvíli ale potrvá, než se tyto nové emotikony stanou součástí běžné komunikace.

Většina lidí smajlíky používá denně. To však občas vede k nedorozumění, jelikož mladší generace přikládají emotikonům nové významy. To uvedly i někteří respondenti v anketě Seznam Zpráv. „Většinou, když pošlu plačícího smajlíka, tak se hodně směju, nebo je to bizarní situace, ale často si někdo myslel, že jsem smutná, když jsme si nebyli moc blízcí,“ uvedla jedna z dotázaných.

Rozdíly v používání emotikonů jsou podle lingvisty a pedagoga Ondřeje Bláhy zřejmé. Jako příklad uvedl právě zmíněný plačící obličej: „Čtyřicátník by jej považoval za znázornění smutku, v komunikaci generace Z má význam pozitivní, vyjadřuje dojetí, vlastně radostný citový výlev.“

Plačící smajlík je populární i podle Martina Kavky, autora internetového slovníku Čeština 2.0. Mladí lidé podle něj také často používají symbol sepnutých rukou jako výraz prosby, za zastaralé naopak považují vysmáté smajlíky.

Generace padesátníků si podle stylistika a sociolingvistika z Ústavu pro jazyk český Petra Kaderky na používání smajlíků nepotrpí a nepřikládá jim tak specifické významy. „Já vidím obrázek a spokojím se s tím a tolik nad tím nepřemýšlím. Rozhodně se nesnažím vkládat do emotikonů něco více speciálního nebo specifického,“ říká Kaderka, který používá pouze základní smajlíky s úsměvem nebo palec nahoru.

Řeč každé generace je prosycená určitými výrazy. Mluva generace Alfa, tedy lidí narozených po roce 2010, je například více poznamenaná online prostředím a angličtinou. Pro nejmladší generaci jsou tak typické nové výrazy. „Jsou pro ně charakteristická slova jako pookie - ‚miláček ‘, salty - ‚naštvaný‘ nebo wazzup, vlastně ‚what´s up?‘ - ‚jak se máš?‘,“ vysvětlil Bláha. Dalším typickým pojmem, který nejmladší generace používá, je slovo sigma, původně název písmene řecké abecedy.

„Sigma je nezávislý, silný, ale spíš introvertní člověk, který má vlastní pravidla a stojí mimo veškerou společenskou hierarchii,“ vysvětlil Bláha. „Je to příklad výrazu, který vznikl na internetových fórech v příspěvcích na téma psychologie a seberozvoje.“

Specifických výrazů nejmladší generace si všimnul také autor slovníku Čeština 2.0 Martin Kavka, který poukazuje například na výrazy jako „skibidi“ nebo dokonce „skibiďák“. „Tato slova mohou mít pozitivní význam jako kámoš, ale i negativní jako mimoň. Objevují se ‚fire‘, ‚lit‘ a ‚banger‘, když je něco skvělého,“ popsal Kavka.

Jazyk dnešních mladých lidí je podle Bláhy zkratkovitý, nenucený, v něčem hravý a kreativní. Češtinu podle něj nejvíce ovlivňuje internet, sociální sítě i prostředí online her. Dnešní mládež si přebírá anglické výrazy převážně z YouTube nebo TikToku.

Žijeme v uspěchané době, která je důvodem, proč především mladí propisují zkratky také do běžné řeči. „Není vůbec neobvyklé, že dnešní mladí lidé říkají například FR, ‚for real‘, což znamená ‚doopravdy‘. Nebo řeknou OFC, ‚of course‘, tj. ‚samozřejmě‘,“ vysvětlil Bláha.

Mluva mladší generace tak skrývá několik úskalí, která vedou k nedorozumění převážně ze strany rodičů, tedy generace X. Vůči mluvě mladších se ale také vymezuje generace Z narozená od poloviny devadesátých let.

„Naši studenti, kteří jsou příslušníky generace Z, přiznávají, že některým výrazům generace Alfa nerozumí,“ řekl redakci Bláha. To potvrzuje také Kavka, kterému se přiznali někteří vysokoškoláci, že spoustu slov ze slovníku generace Z ani Alfa už neznají.

Problém pak nastává v online komunikaci mezi generacemi. Podle lingvistky Filosofické fakulty Univerzity Karlovy Jany Šindlerové si starší generace stěžuje na chaotické a rozvolněné psaní mladých lidí. „Psané texty mladých připomínají neuspořádanou mluvenou řeč - bez velkých písmen, bez interpunkce, s typickými znaky mluvenosti, jako jsou výplňková slova, nespisovnost, slang, rozvolněná gramatika, opakování nebo také nedořečenost,“ vysvětluje Šindlerová.

Zda se mluva současné mládeže propíše do běžného jazyka, zatím nedokážeme říct. Podle odborníků však alespoň část současně používaných termínů časem vymizí.

„Kdo dneska říká třeba děkan - ‚díky‘, jasan - ‚jasně‘, nebo škrtnout si křápem - ‚tancovat‘? To říkala mládež v 60. letech 20. století a dneska z toho skoro nic nepoužíváme,“ vysvětlil Bláha. Čeština je však podle něj již trvale poznamenána anglicismy a termíny z internetového prostředí.

To potvrzuje i Kavka. „Všiml jsem si, že třeba slovo ‚random‘ už proniklo mezi lidi dost výrazně. Slyšel jsem ho používat i lidi ve středním věku – ‚byli tam random lidi‘ nebo dokonce ‚šel tam nějaký randomák‘,“ uvedl. Jazyk se podle něj změní s dalšími generacemi. „Budou přicházet další vlivy z popkultury a trendy, které další mladé generace upoutají. Jako byl případ ‚skibidi‘ a jeho odvozenin, přijde zase něco nového, co je zaujme, rozesměje, čím budou žít.“

Podle Šindlerové je jazyk mladých lidí slangem používaným ve školním prostředí a jazykové prostředky jeho uživatelů se změní, až se zde vzniklé skupiny rozejdou. „Stejně jako u předchozích generací - některé, ty nejukotvenější a nejrozšířenější výrazy přetrvají a stanou se součástí slovní zásoby, na jiné se zapomene,“ doplnila.