Zpět k hotovosti. Superdávka může být problém pro statisíce lidí v exekuci

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Připravovaná revize dávek – nazývaná také jako superdávka – aktuálně počítá i s nenápadnou změnou, která ale může mít reálně zásadní dopad pro příjemce dávek, kteří jsou zároveň v exekuci. Takových lidí je v Česku více než 600 tisíc. Nakonec to u mnoha bude znamenat, že se budou muset vrátit k poštovním složenkám a k hotovosti.

Dnes si mohou lidé vybrat, na jaký účet jim dávka přijde. Sjednocená dávka má ovšem putovat pouze na účet žadatele. Problém je, že lidé v exekuci často ke svému účtu nemají přístup – bývá tím prvním, co jim exekutor zablokuje.

„Je to jenom buzerace. Zakážou vám posílat si ke kamarádovi dávku, co tím získají?“ zlobí se Jiří. Aktuálně pobírá příspěvek na bydlení, který si nechává posílat na účet známého, protože je v exekuci.

Podle odborníků, které Seznam Zprávy oslovily, může jít v praxi pro řadu lidí v exekucích o velký problém. Své bankovní účty totiž nevyužívají, k penězům na nich se totiž často nemají šanci kvůli obstavení od exekutorů dostat.

V České republice je přitom podle posledních dat Exekutorské komory k začátku listopadu v exekuci 622 479 fyzických osob.

Konkrétně Jiří svůj účet už roky nepoužívá. „Pořád tam někdo dává nějakou blokaci, pak ji zruší a přijde jiná,“ vysvětluje Jiří, jehož celé jméno redakce kvůli složité existenční situaci nezveřejňuje.

Přiznává, že se potýká s „blbostmi z mládí“, jako je dluh z hromadné dopravy a půjčky na telefon.

„Neříkám, že lidi v exekuci si za to nemůžou. Takových je asi málo. Celý systém srážek je ale nastavený tak, že je vám jedno, jestli si vyděláte 20 nebo 60 tisíc korun,“ vysvětluje.

Popisuje, že pracuje, většinou ale jen na poloviční úvazky. „Příjem není tak velký, srazí mi pár tisíc korun, to ať vezme čert. Stálý pracovní poměr se mi ale nevyplatí,“ přiznává.

S revizí dávek si bude muset nechat zasílat peníze poštovním poukazem, a vybírat je tedy v hotovosti. Celá společnost se přitom od převodů hotových peněz snaží například pomocí digitalizace odejít.

„Částka bude putovat mnohem déle a hlavně nemáte nad poštovní poukázkou kontrolu. Pošta je schopná to někde na týden omylem založit a tak podobně,“ říká. Takovou zkušenost už prý prodělal.

Jiří se proto zkoušel ohradit i přímo na Ministerstvu práce a sociálních věcí prostřednictvím portálu Pojdmesitorict.cz.

V reakci mu z ministerstva napsali, že nově je do dávky zapojena celá domácnost, nejen jednotlivec. Domácnost si tak má zvolit jednoho zástupce, který je i příjemcem dávky.

„Proto je zúžena možnost volby účtu. Možností zvolit si zástupce domácnosti, který o dávku požádá, a je také jejím příjemcem, se do jisté míry může řešit vámi zmiňovaný problém exekuce jednoho z členů domácnosti,“ odpověděli Jiřímu.

Ten ale žije sám, v jednočlenné domácnosti, a nemůže si tak zvolit jiného zástupce.

Pro Seznam Zprávy pak mluvčí ministerstva Jakub Augusta úpravu obhajoval obdobně, totiž že příjemcem dávky je společný zástupce, který jedná ve prospěch všech členů domácnosti.

„Zároveň platí, že nelze dávku postihnout výkonem rozhodnutí nebo exekucí ani nemůže být předmětem dohody o srážkách. Opačný přístup by byl v rozporu s účelem, na který je dávka určena,“ upozorňuje mluvčí. Připravovaný zákon podle něj výslovně uvádí, že dávka je nepostihnutelná.

Podle Ivy Kuchyňkové z Charity České republiky, kde se zaměřuje na sociální tematiku, ovšem paragraf v připravovaném zákoně neřeší realitu zablokovaného účtu.

„Takhle to fungovat nebude, protože ve chvíli, kdy exekutor obstaví účet, lze jednorázově vyplatit částku životního minima. A ve chvíli, kdy ji máte vybranou, více už nevyplatí,“ říká Kuchyňková.

Podle ní tak změna, která nedává příjemcům dávky možnost zvolit si jiný účet, představuje pro řadu lidí v exekuci velký problém. „Ve chvíli, kdy vám exekutor obstaví účet a úřad vám bude na daný účet posílat finanční prostředky, nedostanete se ani ke koruně. Je to velmi závažné,“ říká.

Daniel Hůle z Člověka v tísni, který se dlouhodobě věnuje problematice předlužení, změnu také považuje za problematickou.

„Není samozřejmě úplně šťastné, že stát posílá peníze na účet někoho jiného, než je žadatel. Strašně snadno se tak dá zneužívat postavení těchto lidí,“ konstatuje. Ani současné řešení podle něj není ideální.

Jak Hůle, tak Kuchyňková zdůrazňují, že problém by vyřešilo, kdyby i lidé v exekucích mohli využívat bankovní účty.

Od roku 2021 sice lze vytvořit u banky chráněný účet, který lidem v exekucích umožňuje operovat s takzvaným „chráněným příjmem“, jenomže prosazená podoba účtu se nakonec neujala kvůli administrativním složitostem. Zájemce o chráněný účet musí mít u banky účet, který je zablokovaný. Následně i potvrzení o chráněném příjmu od zaměstnavatele nebo jiného plátce příjmu a nakonec i potvrzení od exekutora.

Paradoxně si tak člověk s exekucí bez bankovního účtu musí nejdříve založit účet a počkat, až ho exekutor zablokuje, až poté může žádat o chráněný.

„Je to problematické, protože chráněný účet se nepovedl. Využívají ho řádově jen stovky lidí,“ zmiňuje Hůle.

Což potvrzují i banky. „Chráněné účty jsou v současné době využívané velmi málo, aktuálně jich máme otevřených nízké stovky a měsíčně zakládáme i zavíráme jednotky chráněných účtů,“ vypočítává Kateřina Dudášová, mluvčí ČSOB.

Neexistuje ani souhrnná statistika zřízených chráněných účtů. Například Filip Hrubý, mluvčí České spořitelny, popisuje, že aktuálně evidují 181 chráněných účtů a v kombinaci s podílem na trhu odhaduje, že celkově může být nyní zřízeno zhruba 800 takovýchto účtů.