Hon za digitalizací narazil na bariéru. Konzervativní Čechy

Občané se při komunikaci s úřady stále nejčastěji drží osvědčeného modelu. Na úřady dochází osobně.

A to i přesto, že se v posledních několika letech odehrála řada důležitých milníků, díky kterým je stále snazší vyřídit některé věci přes internet: Občané mohou využívat přihlášení do internetového bankovnictví ke komunikaci s úřady, Ministerstvo práce a sociálních věcí zdigitalizovalo žádosti o nejžádanější dávky, jako je rodičovský příspěvek nebo příspěvek na bydlení, stejně jako žádosti o důchod.

Data z nejnovějšího průzkumu agentury Ipsos pro dlouhodobý projekt Seznam Zpráv Jak se žije v Česku odhalují, že lidé přesto zůstávají ve svém přístupu konzervativní.

Nejčastěji respondenti uvedli – přes 55 procent –, že s úřady komunikují osobně. A kupodivu i mladí ve věku 18 až 24 let častěji upřednostňují osobní návštěvu (40,5 procenta) před telefonickou komunikací (34,5 procenta).

A naopak úřady s lidmi nejčastěji komunikují formou psaného dopisu (35,5 procenta), případně e-mailem (31,8 procenta).

„V zásadě vidíme, že obě strany jsou relativně konzervativní. Jedna píše dopisy a druhá chodí osobně na schůzky. Snaha by očividně musela být vyšší z obou stran,“ vysvětluje analytik agentury Ipsos Michal Kormaňák, proč se rozšiřování digitálních možností komunikace tolik neprojevilo ve větší oblibě elektronické komunikace.

Konkrétně komunikaci s úřady za pomoci bankovní identity, na kterou se aktuálně stát zaměřuje, označilo za nejvyužívanější jen 15,6 procenta dotázaných. Po dopise se jedná zatím o nejméně oblíbenou variantu.

„Ještě není úplně rozšířeno využívání datových portálů nebo datové schránky v populaci. Dělali jsme výzkum pro Ministerstvo vnitra přímo zaměřený na byrokratickou zátěž, víme, že lidé jsou často zvyklí chodit osobně, protože v případě nějaké nejasnosti jsou zvyklí se doptat úředníka,“ říká analytik.

V jádru tak v lidech stále přežívá model zažitý už za Rakouska-Uherska. „Tradici není radno podceňovat v nastavení lidí. Je to tak. Nese se to s námi už staletí,“ doplnil Michal Kormaňák.

Podle něj si sice lidé obecně stěžují, že jim chybí digitalizace, ve skutečnosti ale vytvořené online nástroje tolik nevyužívají. „Není to o tom, že by nástroje nebyly, ale i o nás, že je často nevyužíváme,“ tvrdí analytik.

Důvodem podle něj je, že lidé mají tendenci celou záležitost vyřešit v rámci jednoho kontaktu – jednoho telefonátu, jedné návštěvy.

„Víme, že z hlediska byrokratické zátěže je často pro lidi problém, že věci musí řešit opakovaně. Například telefonicky a pak stejně musí přijít na úřad. Spoléhají proto, že na úřadě to vyřeší všechno najednou, případně se doptají na informace, které potřebují,“ říká Michal Kormaňák.

Data tak potvrzují pozorování z front před úřady práce, kde lidé popisovali reportérovi, že dojít osobně stále vnímají jako nejjistější způsob.

„Raději chodím osobně. Z očí do očí, abych měla jistotu,“ vysvětlovala například paní Marie, která loni zamířila na pražský úřad práce, aby se následně lekla tlačenice.

Výzkum mezi 1029 respondenty proběhl na konci dubna. Lidé dostali možnost u otázek na nejčastější způsob komunikace označit dvě možnosti.

Zásadní v tomto případě je i to, že průzkum byl proveden skrze online nástroj, a tedy mezi lidmi zvyklými pohybovat se a komunikovat v rámci internetového prostředí.

Reálně tak v české populaci může ještě o trochu více převažovat osobní docházka na úřady.

„Možná o pár procentních bodů, ale to ještě spekulujeme, nečekám, že by to dělalo nějaký extrémní rozdíl,“ vysvětluje Michal Kormaňák s odkazem na to, že zcela offline je zhruba 15 procent Čechů.