Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Ne v každé evropské zemi jsou tak příznivě nastavené zákony pro umělé oplodnění a k tomu tak příhodné ceny jako v Česku. Když k tomu připočteme kvalitu zdejší zdravotní péče a marketing jednotlivých klinik, není divu, že je Česká republika roky oblíbeným cílem reprodukční turistiky.
Až do takové míry, že se v roce 2023 poprvé stalo, že cizinky v klíčové statistice překonaly Češky – konkrétně v počtu takzvaných cyklů s cílem otěhotnět. Ještě v roce 2008 bylo přitom provedeno osm z deseti cyklů u Češek.
Dobře je tento vývoj vidět i na dnes převažující metodě – kryoembryotransferu, tedy přenosu zdravého rozmrazeného embrya do dělohy. Počet cyklů postupně rostl jak u Češek, tak u cizinek, ale až v roce 2023 se pořadí prohodilo.
Výjimkou bylo pouze období covidu, kdy bylo omezené cestování, a tak krátkodobě poklesl i počet klientek z ciziny.
Česko je pro cizinky lákavé nejen kvůli příznivým cenám – umělé oplodnění si tady kompletně platí –, ale také proto, že jim česká legislativa vůbec umožňuje přijmout darované vajíčko.
„Co se týče příjemkyň, máme jak české pacientky, tak klientky ze zahraničí – zejména z Německa, Rakouska, Srbska, Chorvatska a Bosny a Hercegoviny. Tyto ženy často hledají léčbu v Česku, protože jim legislativa jejich zemí neumožňuje využít darované pohlavní buňky,“ vysvětluje vedoucí lékařka českobudějovické kliniky Pronatal Repro Eva Cinádrová.
„Většina z nich má přitom zdravotní indikaci, jako je předčasné selhání vaječníků či onkologická léčba. V mnoha evropských zemích jsou totiž zákony v oblasti asistované reprodukce velmi přísné, a české kliniky tak často představují jejich jedinou šanci na vlastní dítě a rodinu,“ dodává Cinádrová.
„Naše klinika dlouhodobě obsluhuje klientelu z celého světa – zhruba polovinu tvoří pacientky z České republiky, druhou polovinu pak zastupují ženy z Evropy i mimoevropských zemí,“ doplňuje ředitelka kliniky Unica Praha Adéla Minks Šašková.
Mezi dárkyněmi vajíček naopak vcelku logicky převažují Češky. I když po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 přibylo mezi touto skupinou také dárkyň s ukrajinským státním občanstvím. Zatímco v roce 2021 ukazují data jen šest cyklů u Ukrajinek, o dva roky později už 104.
V tomto ohledu chce Ministerstvo zdravotnictví dosavadní praxi pozměnit. Dosud se nějak neomezovalo množství odběrů vajíček u jedné ženy ani finanční kompenzace. Má to změnit vládou schválená novela zákona, která stanovuje nově maximum na šest odběrů za celý život a 28 tisíc korun za jeden odběr. Jenže k novele se zatím poslanci vůbec nedostali, a změna se tak nemusí do konce volebního období stihnout zavést.
I tak je ale umělé oplodnění velký mezinárodní byznys, naprostá většina odebraných vajíček totiž končí u pacientek z ciziny – na počet cyklů je to 87 procent.
Podle Ministerstva zdravotnictví v tom ale žádná potíž není.
„Pokud cizinky, ale i poskytovatelé zdravotních služeb, kteří jim tuto zdravotní službu poskytnou, splní veškeré náležitosti pro provedení asistované reprodukce, které jsou v souladu s platnou legislativou, nepovažuje Ministerstvo zdravotnictví u cizinek provedení těchto zdravotních služeb za problémové,“ podotýká mluvčí Ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob.
Největší počet cyklů v případě příjemkyň darovaných vajíček v Česku proběhl u německých pacientek, teprve po nich následují Češky. Za místními pacientkami pak jsou v pořadí Francouzky, Italky, Maďarky a Britky.
