Článek
Venku je ještě tma. V oknech ředitelny se už ale svítí. Je sedm hodin a ředitel Jiří Kyliánek i jeho zástupkyně Pavlína Kučerová se chystají na pondělní školní smršť. Dnes opět jen ve dvou. Druhou zástupkyni skolil i přes dvě dávky očkování covid a ani po dvou týdnech se zákeřné nemoci nemůže zbavit. Alespoň ale díky očkování neskončila v nemocnici.
Nový školní týden ale na nikoho nečeká a startuje pěkně zostra – rovnou testováním. Zrovna v čelákovické Základní škole Kamenka ale pro ředitele a třídní učitelku 3.A začal už v neděli. Večer totiž přišla zpráva od rodičů jednoho ze žáků. V pátek doma pro jistotu udělali antigenní test, který vyšel pozitivně. Hned v sobotu proto zodpovědně zamířili na PCR test, který nákazu v neděli potvrdil.
„V devět jsem tedy sedl k počítači a do jedenácti trasoval. Pozitivní výsledek byl ze soboty, trasuje se dva dny zpátky, takže pátek a čtvrtek. Třídní učitelka mezitím obvolávala rodiče,“ popisuje svůj nedělní program Kyliánek.
Na spolupráci s rodiči si ředitel ale v žádném případě nemůže stěžovat. Právě naopak. Podle něj velmi dobře chápou, že se škola pouze snaží ubránit normální provoz a zároveň před covidem chránit jejich děti. Podle zákona totiž karanténu vypisuje pouze hygiena, a tak záleží na rodičích, jestli doporučení ředitele poslechnou.
„Kdybychom čekali a někdo z nich byl pozitivní, tak už se z toho nevyhrabeme a školu můžeme rovnou zavřít. Ale pokud by mi sem přišli s právníkem a dožadovali se vstupu, tak já jim v tom bránit samozřejmě nemůžu, to vím,“ popisuje Kyliánek paradoxní situaci, ve které se ředitelé nacházejí.
Jde přitom pouze o právní skluz hygieny, která nestíhá. Prakticky se totiž na postupu nic nemění. I hygienici vypíšou třídě karanténu s platností hned od pondělí. Dle domluvy pro celou třídu. Jenže se k tomu dostanou třeba až v druhé polovině týdne.
„Pětkrát pravou, pětkrát levou a vaříme“
Třída 3.A se tak postarala o 24. karanténu na ZŠ Kamenka v tomto školním roce. Její žáci už jsou navíc v karanténě podruhé, stejně jako se to „poštěstilo“ dětem z dalších tří tříd. I proto se tak musí ráno ještě bleskově doladit suplování. Momentálně škole chybí 9 pedagogů ze 46. A to už je nějaký zářez. Škola by přišla i o desátou učitelku, kdyby si nezvládla zařídit hlídání. Shodou okolností chodí totiž její ratolest právě do 3.A, která je od neděle v karanténě.
„Supluje a učí, kdo má ruce a nohy. Jedeme na krev. Doufali jsme, že očkování nám od září pomůže, tak jsme se zabejčili. Ale bohužel už žádné světlo na konci tunelu nevidíme,“ glosuje to ředitel. Suplovací sešit se změnil na strategický plán bitvy plný jmen, škrtanců a čar, kdo, ve kterou chvíli a kam se po škole takticky přesune.
Vzápětí ale zvoní, a to znamená, že začíná nejen první hodina, ale i testování. Ředitel proto obchází třídy, aby pomohl s jakýmkoliv problémem. Dveře na chodbu jsou otevřené, a tak postupně nahlížíme do tříd v prvním patře nové přístavby.
„Tak děti. Pětkrát pravou, pětkrát levou a vaříme,“ naviguje své žáky při testování třídní učitelka Petra Schneiderová. S pokynem „vaříme“ už zkušení druháci vyndají štětičku z nosu, ponoří ji do zkumavky s roztokem a otáčí v ní jako vařečkou v úzkém hrnci. Zkumavku má každý upevněnou v kostce od lega. V každé krabičce testů je totiž jen jeden stojánek, a tak si školy musí kreativně poradit, aby každý žák měl svůj vlastní držáček na roztok.
Mezitím už ale třídy opouští první pozitivní. Na chodbu vychází jedna deváťačka.
„Víš, kde je izolace?“ ptá se jí ředitel.
„Ne, nevím,“ odpovídá.
„A má tě kdo vyzvednout?“
„Už jsem volala tátovi. Přijede pro mě.“
Ředitel ji proto doprovází do izolační místnosti, kde jí bude společnost dělat do příjezdu zákonného zástupce dozorující učitelka a také 4.B s 3.A. Tedy jen krabice s označením těchto tříd. Obě jsou momentálně v karanténě, a tak se samozřejmě ve škole netestují. Testovací potřeby včetně nezbytných kostek lega si tak odsud žádný učitel nevyzvedl.
Kdo je negativní, dostane pochvalu
Dnes se v izolaci protočí více žáků. Kolik přesně, se ale ředitel dozví až při zapisování. Výsledky z testování postupně doručují žáci nebo učitelé zpět do ředitelny. A začíná covidové administrativní kolečko. Nejprve musí ředitel Kyliánek zadat výsledky třídu po třídě do školního systému. Najde si konkrétní seznam žáků, kde se mu ukážou jen děti, které se musí testovat, tedy bez platného očkování nebo prodělaného covidu před méně než 180 dny. Zaškrtne negativní, označí pozitivní a vyřadí chybějící žáky. Otestují se první den po návratu do školy. A takhle třicetkrát. Tolik tříd je v ZŠ Čelákovice a tolikrát je potřeba všechny tyto kroky zopakovat.
„No, 6.C je vzorná, dostanou pochvalu za testování. Takhle by to mělo vypadat. Všichni negativní, to se zadá lehce,“ směje se ředitel a rychle jednu třídu odklikne. Zapisování ale přerušuje zástupkyně ředitele.
„V 7.C je dneska polovina dětí. Hygiena to popletla a místo do pátku jim napsala karanténu až do úterý,“ předává řediteli informaci zástupkyně Kučerová.
Do školy tedy dorazili jen očkovaní a po prodělaném covidu. Pedagogové ve třídě se tak i v pondělí musí vyrovnat s nejsložitější formou covidové výuky – hybridní. Půlka dětí je ve třídě, půlka doma a jeden pedagog musí zvládnout vyučovat obě části najednou.
Jak vypadá hybridní výuka
Během dne stihnu nakouknout i na hybridní výuku 7.C. Z 27 žáků může do školy jen 14, protože jsou buď naočkovaní, nebo prodělali covid. Ostatní jsou v karanténě. Právě běží hodina fyziky.
„Těleso je v rovnováze, takže se nikam pohybovat nebude,“ ukazuje učitelka žákům na tabuli za sebou.
Ale nejen těm v lavicích. Před sebou na katedře má zároveň puštěnou videokonferenci s dětmi, které musí zůstat doma. Dnes se připojily čtyři. Mohou tak poslouchat výklad a zároveň vidí i prezentaci, která se ostatním promítá na tabuli.
Pro učitelku je ale taková hybridní výuka extrémně složitá. Musí stále myslet na to, že ji sledují obě skupiny. Pokouší se tedy udělat výuku zajímavou, ale zároveň je nezbytné, aby jejímu tempu stačili přítomní i připojení.
Než stihne ředitel zadat dalších pár tříd do systému, ťuká na dveře ředitelny jedna z učitelek. Žákovi vyšel takzvaný „duch“ – v covidové hantýrce označení pro téměř neviditelnou čárku na kazetě testu.
„A já to mám teda rozseknout,“ ptá se ředitel, „no, čárka tam prostě je. Ať jde do izolace a rodiče s ním zajdou na PCR test. Jistota je jistota.“
Chybí učitelé, recepční i kuchařky
Další problém vyřešen. To znamená zpět k zapisování výsledků. Ale jen na chvíli, protože zvoní telefon. A další nemilá zpráva. Kvůli nemocnému dítěti nemůže přijít recepční. Ředitel proto narychlo hledá záskok. Dnes ale nebude jediný. Po vedoucí školní jídelny totiž vypadla i další kuchařka. To znamená, že oběd sice dnes jídelna uvařit zvládne, ale už není dost rukou na výdej polévky.
„Pavli, prosím tě, zkus někoho sehnat, aby tam přes poledne byl,“ prosí ředitel zástupkyni.
Bez dalšího přerušování už ředitel zvládl výkaz doplnit a má výsledek. Dnes se testovalo z 624 dětí celkem 349 a 7 bylo pozitivních. To ale není v žádném případě konec, jen první krok dnes už běžné koronavirové administrativy.
Kyliánek proto pokračuje do systému Covid Forms App, který provozuje Ministerstvo obrany, ale pro evidenci ho využívá Ministerstvo zdravotnictví i Ústav zdravotnických informací a statistiky. Sem musí každý ředitel zvlášť vložit celkové výsledky provedených testů jak u žáků, tak zaměstnanců, stejně jako údaje o neprůkazných testech a případně přidat komentář k jednotlivému záznamu.
To ale stále není konec. Mimo jednotlivých systémů mají ředitelé rovněž povinnost hygienikům zaslat ještě jmenovitý seznam pozitivně testovaných žáků. Pro tyto účely už má Kyliánek předpřipravenou tabulku, do které je ale nutné vyplnit jména, rodná čísla a další údaje. To samé pak za školu jako celek. A tahle tabulka pak míří e-mailovou zprávou krajské hygienické stanici, která na jejím základě eviduje počty pozitivních a potvrzených případů.
„Samozřejmě, že by to mohlo fungovat v jednom systému. A kdokoliv z úředníků na druhé straně by si mohl vytáhnout čísla, která by potřeboval,“ komentuje celou covidovou administrativu ředitel Kyliánek. A zrovna on skutečně ví, o čem mluví. Dlouhá léta pracoval jako bezpečnostní manažer informačních systémů a podnikal také jako programátor. To se mimochodem dá vypozorovat i v některých vychytávkách fungujících ve škole.
Třeba rodiče si díky školnímu systému vyzvedávají děti z družiny jako balíčky z výdejny e-shopu. Rodič jen přijde ke čtečce u školního vchodu a přiloží čip. Na základě toho se družinářce ve třídě objeví na tabletu jméno žáka, který se má převléknout a odejít. Rodič jen počká u vchodu a za pár minut si přebírá dítě. Ředitel se těší, že zanedlouho čtečku doplní ještě obrazovka, na které rodiče uvidí, kde se zrovna jejich dítě nachází, tedy v jakém oddělení a třídě, nebo jestli je třeba venku. Skvělá věc i v době covidu. Díky ní nepřijde do kontaktu rodič s nikým ve škole, není potřeba další síla do družiny na odvádění dětí a zároveň má škola perfektní přehled pro případné trasování pozitivních.
15hodinová pracovní doba
Za chvíli bude jedenáct hodin a pro dnešek je covidu konec.
„Dneska to bylo docela v klídku,“ říká ředitel Kyliánek. Otázky novináře ho samozřejmě zdržely, takže by za normálních okolností stihl koronavirovou administrativu rychleji. Na druhou stranu dveře do ředitelny nemělo smysl ani zavírat vzhledem k tomu, kolik lidí se tady během dopoledne protočilo. Když je tohle klidný den, jak teda vypadá takový hektický?
„To byste teprve viděl,“ usmívá se Kyliánek. Ani za největšího náporu neztrácí dobrou náladu. „Občas mi kolegyně říkají, že jsem nechutně pozitivní. Tak ale mám se z toho snad zbláznit?“
Do 11:50 má ředitel čas na běžnou školní agendu. Třeba se podívat na některé faktury, které mu mezitím přistály na stole, ale také se připravit na hodinu chemie v deváté třídě. Pátou hodinu tam učí.
„Pokračujeme tedy v halogenderivátech,“ říká ředitel a v tuto chvíli učitel chemie. Ještě před začátkem vyučování je ale prostor na reflexi distanční výuky. Žáci odpovídají přes mobily maximálně dvěma slovy. A překvapivě se výuka z domova nesetkává jen s negativním hodnocením. Však také její on-line podobu spustili na ZŠ Kamenka mezi prvními, jen pár dní po uzavření škol v březnu 2020.
Po hodině je chvíle i na rychlý oběd. Zeleninovou polévku s bulgurem nalévá asistentka pedagoga, což se narychlo podařilo dopoledne domluvit zástupkyni ředitele Pavlíně Kučerové. V době covidu prostě škola musí improvizovat. Druhý chod je kuřecí na paprice s těstovinami.
Pondělí bude ale ještě dlouhé. Ředitel Kyliánek dnes přijal tři nové žáky, takže jim potřebuje vyřídit všechno od úředních formalit až po přístup do školních systémů. Mezitím musí ještě oběhnout školní tělocvičnu, kde se o víkendu konal turnaj. A odpoledne snad ještě stihne projít odměny pro všechny zaměstnance. K tomu se na něj z poličky dívá vrtačka a čtyři světla. Je potřeba namontovat nejen je, ale ještě nové zásobníky na ručníky, které konečně dorazily. Že je to práce pro školníka? To sice ano, ale ten dal ve škole ke konci října výpověď a nový nastoupí až v lednu. Do té doby je školník a ředitel jednou osobou.
„Minulý víkend jsem tady třeba opravoval záchody,“ dodává s úsměvem Kyliánek.
Od sedmi do osmi čeká ředitele školení na systém pro dálkovou výuku. A potom, po 15 hodinách v práci snad i trocha odpočinku. I když on sám očekává spíš další trasovací noc. Jeden z druháků měl už v pátek pozitivní antigenní samotest. S rodiči vyrazil na PCR test v neděli. Výsledky ale ještě nemají, proto spolužáci do školy v pondělí normálně nastoupili. S tím už škola bez definitivního potvrzení skrze PCR test nic neudělá. Pokud bude výsledek pozitivní, sedne ředitel opět k počítači a bude trasovat. Třídní učitelka zase obvolávat rodiče. A takhle pořád dokola, týden za týdnem. To je škola v době covidu.