Článek
Už při vstupu do nemocniční pěstírny konopí člověka udeří do nosu silné aroma. Stačí se rozhlédnout a spatří rostliny nahuštěné pod zářivkovým světlem. V umělých podmínkách jich tu vědci z Fakultní nemocnice u svaté Anny (FNUSA) pěstují téměř 200.
„Na konci září budeme sklízet první várku,“ říká Václav Trojan, vedoucí Cannabis Facility Mezinárodního centra klinického výzkumu FNUSA.
Úroda poputuje do lékáren, kde z ní farmaceuti vyrobí masti a tablety určené na předpis především pacientům zdejšího Centra pro léčbu bolesti. „Na Mikuláše bychom mohli mít pacienty s naším konopím,“ odhaduje Trojan.
Výzkumu konopí se „u svaté Anny“ věnují desátým rokem. Trojan za tu dobu pozoruje výraznou změnu ve vnímání tématu mezi odborníky i veřejností.
„Ta tematika se rozšířila díky mnoha desítkám seminářů, které proběhly po celé republice. Počty lékařů, kteří předepisují léčebné konopí, jsou už v řádech stovek. Zvyšující se zájem pozorujeme také u pacientů,“ popisuje.
V pěstírně Fakultní nemocnice u svaté Anny roste přibližně 200 rostlin konopí.
Výzkum v Cannabis Facility Mezinárodního centra klinického výzkumu FNUSA vede Václav Trojan.
Květy rostlin se budou sklízet na konci září.
Vědci konopí pěstují v umělých podmínkách. Zajišťují jim světlo, vlhko a oxid uhličitý v řízených podmínkách.
„Předpokládáme výnos okolo osmi až 10 kilogramů,“ odhaduje výzkumník Nikolas Balog.
Z konopí budou lékárníci vyrábět masti a tablety. Ty budou pomáhat především pacientům s chronickými bolestmi.
To potvrzuje i vedoucí lékař Centra pro léčbu bolesti Radovan Hřib. Od začátku roku si k nim pro recept na přípravky z konopí přišlo téměř 400 pacientů. „V konopí vidím budoucnost. Vnímám ho jako velmi vhodný doplněk ke konvenční léčbě,“ tvrdí.
V naprosté většině případů se v Česku konopí v medicíně používá k léčbě chronické bolesti. „Největší množství našich pacientů tvoří lidé s bolestmi zad, neuropatickou bolestí, artrózami či revmatoidní artritidou čili revmatem,“ vyjmenovává Hřib.
Konopí ale využívají i onkologové při nevolnostech a zvracení po chemoterapii. Kromě toho jej lze použít při různých neurologických obtížích. Zmírňuje například křečové stavy při onemocnění roztroušenou sklerózou nebo třesy při Parkinsonově chorobě.
Další skupinou pacientů jsou lidé s kožními problémy, kteří zpravidla užívají konopné masti.
Zneužití konopí se Hřib neobává. „Z dávek, které se používají jako léčebné, rozhodně nemůžeme pacienty podezírat z nějakého zneužívání. Většinou jsou to starší lidé od 60 let. Nejstarší pacientka má 97 let,“ podotýká.
„Funguje zde velmi přísná evidence toho, co se vypěstuje, za jakých podmínek, v jakém množství. Popisujeme celý ten řetěz operací, které umožní, že produkt skončí v lékárně,“ doplňuje Trojan.
Zelená pro komerční pěstování
Prodeji konopí se ale v brněnské nemocnici věnují nově. Primárně je totiž tým zaměřený na výzkum. „To je naše gros. Nicméně když se změnila legislativa ohledně komerčního pěstování, možná by byla trochu škoda neukázat, jak se dá výzkum překlopit do praxe,“ myslí si Trojan. Dodává, že prodejem si výzkumné centrum přilepší také finančně.
Pěstovat konopí ke komerčním účelům lze od loňského roku. Ministerstvo zdravotnictví totiž vydalo vyhlášku, která stanovuje podmínky, za jakých je možné s konopím a jeho produkty obchodovat.
„Byl to pro nás zlomový okamžik,“ míní vědec. Kromě FNUSA má licenci maximálně 10 soukromých farmaceutických firem.
Vědci pěstují rostliny v řízených podmínkách, výsledné produkty by proto měly obsahovat vždy stejné množství účinných látek.
„Máme uzavřený systém. Můžeme regulovat podmínky, měnit množství světla, tepla, vlhkosti a oxidu uhličitého, a tím zrychlit fotosyntézu. A tímto způsobem zabezpečit vyšší výnosy,“ vysvětluje výzkumný pracovník Nikolas Balog.
Každý den rostliny kontroluje, připravuje takzvaný živný roztok a shromažďuje data o jejich růstu. „Předpokládáme výnos okolo osmi až 10 kilogramů,“ dodává s tím, že sklízet květy budou třikrát až čtyřikrát ročně.
Řízení pod vlivem?
Kvůli bezpečnosti je přesné umístění pěstírny neveřejné. „Nějaké procento lidí, kteří konopí zneužívají, tu je. Ale myslím si, že významnější je to, že může pomáhat lidem s nějakými těžkostmi, na které třeba medicína ještě našla odpověď,“ podotýká Balog.
Dodává, že konopí je u nás možné používat pouze v rámci paliativní léčby. Potlačí tedy symptomy, ale neřeší skutečný problém.
„Konopná léčba má mnoho neprobádaných oblastí a zatím také hodně slabě vědecky podložených nadějných výsledků,“ doplňuje Hřib.
Zdejší výzkumný tým se v minulosti zabýval například otázkou, zda lidé po užití léčebného konopí mohou řídit. „Z našeho výzkumu vyšlo mimo jiné to, že pacient pod vlivem omamné látky je při řízení koncentrovanější, než když se soustředí na to, jak ho sžírá samotná bolest,“ upozorňuje Trojan.
Vysvětluje také, proč je rizikové pěstování konopí na poli nebo v květináči. Některé druhy se pěstují například kvůli síle vláken. Látky, pro které se konopí běžně využívá, potom neobsahují.
„Laik to nepozná. Koupí si semeno, což je sice hezké, ale garance toho, co nám z toho vyroste, je nejistá,“ konstatuje. „A samozřejmě to je nezákonné,“ dodává.
V lepším případě pak jsou doma vyrobené produkty placebo, v tom horším mohou být vysloveně nebezpečné.
„Konopí má schopnost vtahovat a koncentrovat v sobě veškeré prvky látek z okolí, včetně těžkých kovů. Když si tedy někdo koupí pozemek, postaví tam dům a zasadí konopí, nemusí třeba vědět, že na stejném místě byla dřív skládka. Když si z rostliny připraví mast, může to být velký problém,“ uvádí příklad.
