Hlavní obsah

Reportáž z „nejhorší“ adresy v zemi, kde nabízí byty za cenu garáže

Foto: Město Orlová

Letecký pohled na Orlovou

Slezské město Orlová je podle průzkumu místem s nejhorší kvalitou života v zemi. Dopadla tak už poněkolikáté. Podle starosty neprávem. Redakce zjišťovala, jak se lidem ve městě s touto nálepkou žije.

Článek

Reportáž si také můžete poslechnout v audioverzi.

Pro místní se z toho stává nepříjemná tradice. V Orlové na Karvinsku si vždy ke konci roku přečtou, že žijí na nejhorší adrese v zemi. „Běžně takové věci nesleduju, ani nevnímám. Jenže když se už několikátý známý odjinud ptá, proč zůstávám v takovém městě, člověka to štve. Orlová přitom není tak hrozná,“ povídá Lenka Kolková. V 28tisícovém městě žije od devadesátých let minulého století.

Orlová skončila v průzkumu společnosti Obce v datech, který posuzuje 29 parametrů kvality života ve 206 obcích s rozšířenou působností, poslední už počtvrté. Místní však život ve městě tak tragicky nevnímají, i když souhlasí, že je co zlepšovat.

„Razovitým“, ale hrdým regionem se prohnaly všechny rozmary divokého dvacátého století. Dál se pere s přesuny domů i lidí. A hlavně s útlumem uhelné těžby, která skoro dvě stovky let určuje osudy obyvatel.

Právě podzemní nerostné bohatství živilo většinu havířů a dekády dopovalo republiku energií. „Lidé jsou frustrovaní, chybí jim spousta věcí. A když vám v nějaké anketě řeknou, že jste nejhorší místo, tak je to další facka. Nemají pak důvod myslet pozitivně,“ vypráví Petr Drozdík, který přichází do restaurace s trikem „Orlová na furt!“

Za prací v bankovnictví dojíždí do Ostravy, ale na domovské město nedá dopustit. Založil webový portál eOrlová, pravidelně pořádá akci Ukliďme Česko. Ve městě prý nechybí žádné důležité služby. „Bohužel nedávno zrušili lůžkovou část nemocnice, za kterou bojovalo celé město. Brzy chtějí vystěhovat oblíbenou budovu umělecké školy. To jsou hřebíky do rakve městu. Mám někdy pocit, že je i pro Moravskoslezský kraj Orlová páté kolo u vozu,“ dodává Drozdík v útulné pizzerii sídlící v místní části Lutyně.

Kdo chce však pochopit současné útrapy města, musí se přesunout v čase. A taky o několik kilometrů jižněji.

+26

Všechno šlo na oltář poddolování a těžby

Orlová 1 leží mimo současné centrum. Slezské Hradčany, jak tady říkají novogotickému kostelu Narození Panny Marie, ční nad utichlým náměstím. Vedle jeho širokých schodů stojí zašedlá funkcionalistická budova. Málokdo tuší, že to za první republiky býval jeden z nejbohatších bankovních ústavů v regionu.

Právě tady na Starém náměstí po staletí tepalo srdce Orlové. Zbylo z něj torzo. Několik starobylých měšťanských domů, poskládaných okolo prázdného centrálního parkoviště. Plochu z jedné strany uzavírá travnatý násep. Ještě v šedesátých letech minulého století po něm vedla trať jedné ze tří orlovských tramvajových linek. Vozily lidi do Doubravy, Karviné či Ostravy.

V sobotu ráno je na Starém náměstí otevřený stylový koloniál. „Náměstí kdysi bývalo vyzdobené na Vánoce. Pořádali tu hornické dny, spoustu akcí. Jenže teď je to tady mrtvé. Proč tu nebývají třeba farmářské trhy? Když se sem každý rok sjedou veteráni, bývá narváno. Škoda že takových akcí není víc,“ vypráví majitelka, která si však chválí, že má klientů dost.

Pamatuje, když v blízkém okolí stály stovky typických „fiňoků“, domků hornické kolonie. Třeba pod hřbitovem zaniklou zástavbu připomínají rovnoběžné asfaltky končící v zelené trávě. „Tady bývala škola… Tady si představte židovskou synagogu. Teď projíždíme kolem bývalého vlakového nádraží. Kvůli těžbě zbourali až tři tisíce budov,“ ukazuje starosta Miroslav Chlubna do lesíků, když při jízdě autem redaktorovi ukazuje starou část města.

„Orlová bude v roce 2023 slavit 800 let. Památek moc nezbylo. Všechno to šlo na oltář poddolování a těžby,“ říká místní podnikatel a člen Hospodářské komory René Kolek. Budovy zmizely kvůli důlním vlivům a nestabilnímu podloží. K záchraně těch zbylých, včetně dvou kostelů, pomohlo tehdejší vedení OKD.

Pamětihodnosti nově připomínají cedule s QR kódy. Stezku Zapomenutá Orlová s 12 historickými lokacemi loni dokončili studenti díky participativnímu rozpočtu.

Ztracený ráz město i po letech hledá.

Jeho nové centrum se soustředí v Lutyni. Návštěvník přijíždí po Masarykově třídě, kterou lemují bloky opravených panelových domů. „Prosadili jsme tu vůbec první kruhové objezdy v Česku,“ chlubí se starosta. Rozlehlé sídliště, které je domovem pro většinu místních, vzniklo v pěti etapách. Po bocích silnice návštěvník vidí hypermarkety, opravenou městskou knihovnu i několik heren, které postupně z města mizí. „Ze sedmnácti zbyly čtyři. Necháváme tomu zatím přirozený vývoj,“ odpovídá starosta na dotaz, proč radnice hazard úplně nezakázala.

Vedení města před Vánoci mezi lidmi zjišťovalo, co je ve městě nejvíc trápí. Oficiální výsledky zatím nezveřejnilo. Přední příčky bude s jistotou okupovat náměstí vedle radnice.

Ďura bude letos hotová

Místní jej přejmenovali na „ďuru“. Velkolepý projekt zahrnující podzemní garáže, obchody i byty vzniká už pět let. Náklady odhadem vyšplhají až na 350 milionů korun. „V Orlové bydlím padesát roků. Nic mi tady nechybí. Ale nové náměstí se mi nelíbí. Vždyť je to zavřené jak dlaň,“ hodnotí sedmdesátnice, která prochází kolem oplocené stavby. Vadí jí, že plocha bude uzavřená budovami ze všech stran.

„Novou dominantu Orlové v tom zatím nevidím. Za ty peníze je to zbytečný přepych. Stavba je mezi lidmi brána velice rozporuplně,“ dodává podnikatel Kolek.

Starosta se na rozestavěnou plochu dívá z nově opraveného zastupitelského sálu. Vize náměstí vznikla už daleko dříve před jeho mandátem. „Plno věcí neovlivníte, ale v letošním roce bude hotovo,“ slibuje starosta.

Foto: Město Orlová

Vizualizace náměstí 28. října, budou ho zdobit japonské magnólie.

Děti a drogy

O několik stovek metrů dál stojí před třípatrovým omšelým činžákem dvojkolák naplněný starým železem. U vedlejšího domu postává skupina mladíků, která si povídá s kamarádem vyklánějícím se z okna v patře. Odněkud zevnitř duní hudba. Na zemi u popelnic je občas pohozený rozpadlý nábytek.

Zdejší „Bronx“, čítající několik desítek budov, však není hororové místo, kam by se většina místních neodvážila. Domy mají většinou spravená okna. „Nejsou vybydlené,“ říká Chlubna. Přesto vyloučená lokalita místní trápí. Většina obyvatel žije ze sociálních dávek a lidé nemají uplatnění.

Před pěti lety českou veřejnost udivil průzkum, podle nějž čtvrtina deváťáků okusila drogy. „Byli jsme jediné město, které na problém upozornilo. Horší výsledky jsou v mnoha jiných městech, jen se o tom neví. My data máme a dnes jsme v pilotním projektu Karlovy univerzity, kde se hledá řešení. Máme i cíl, kam by to mělo směřovat,“ zdůrazňuje starosta.

V nedalekém komunitním centru sídlí organizace Modrý kříž. Už dva roky pomáhá závislým na alkoholu, drogách nebo hazardu. Cestu si tam našlo 170 klientů, ke službě postupně získávají důvěru. „Pro spoustu místních nebyly doly jen zaměstnání. Nejenže často přišli o práci, ale také o svůj životní smysl. Podepsalo se to na penězích, psychice. Pití měli horníci vždy jako součást životního stylu. Když přišli o práci, alkohol často fungoval jako útěcha,“ popisuje vedoucí poradny Patrik Burkot. Hlavně u starších klientů často pozoruje, že jim chybí větší smysl v životě.

Město od revoluce ztratilo deset tisíc lidí, čtvrtinu svých obyvatel. K minulým komunálním volbám zamířilo jen 30 procent oprávněných voličů. Několik politických garnitur ve vedení města je zklamalo.

Podle Burkota se však město z útlumu těžby a sociálního přerodu postupně oklepává. „Myslím, že má Orlová to nejhorší za sebou a začíná se nadechovat.“

Pro okolí to platí doslova. Šedivé haldy, nevábná kaliště jsou dávno pryč. Krajinu poznamenanou těžbou pokryly mladé a husté lesy. „Mám dva kamarády přírodovědce, kteří do regionu často jezdí. Říkají, že co se týče zeleně, neskutečně se to tady změnilo k lepšímu. Třeba divoké bažanty už najdete málokde v Česku. My je tady máme,“ říká Milan Pěchovič, předseda Mysliveckého sdružení Orlová-Doubrava.

Byty v ceně brněnské garáže

Místní se shodují, že je opakované poslední příčky v anketě slušně řečeno štvou. Starosta Chlubna se proti ní tvrdě vymezuje. Označil ji za tendenční a neprofesionální, podle něj poškozuje dobré jméno města. Zpochybňuje řadu kritérií. „Proč úroveň kultury hodnotí jen počet odehraných představení v kině?“ ptá se například v šestnáctistránkovém dokumentu.

Vadí mu také, že výsledky prý nereflektuje stát. „Městům na posledních příčkách by měl podat pomocnou ruku a všemi možnými cestami je podpořit tak, jako Evropská unie podporuje méně rozvinuté země. My jsme nejoptimalizovanější město v Česku. Spoustu věcí neovlivníme. Bylo tu patnáct středních škol. Zbyly čtyři,“ říká starosta.

Index kvality života

Žebříček kvality života, který každým rokem sestavuje organizace Obce v datech ve spolupráci se společností Delloite, pravidelně nadzvedne především obce a místní na chvostu tabulky. Anketa poměřuje 206 obcí s rozšířenou působností na základě 29 kritérií. Hodnotitelé porovnávají například znečištění ovzduší, počty škol, dostupnost zdravotnické péče, dopravní infrastrukturu.

Třeba vedení Orlové autorům vyčítá, že anketa absolutně nezohledňuje služby blízkého Polska. „Na měření kvality života jde nahlížet různým pohledem. My jsme replikovali mezinárodně uznávané standardy do podmínek České republiky. Chápu, že se to panu starostovi nelíbí, ale podklady vycházejí z objektivních dat hodnocení. I kdyby se použila jiná metodika, kvalita života vyjde obdobně,“ reagoval jednatel Obce v datech Jan Havránek.

Nejhorší příčky pravidelně dopadají na města v hraničních oblastech – v Moravskoslezském, Ústeckém či Karlovarském kraji. „Všechna tato města čerpají benefity z fondů EU. Díky tomu, že jsou strukturálně postižená. Aktivně interpelují vládu a nadřízené orgány státní správy a žádají o zvýhodněné dotace na vlastní projekty. Když žádají o peníze, využívají argumenty slabého města. V okamžiku, kdy je hodnotí někdo nezávislý, tak se proti tomu bouří,“ sdělil Havránek.

Orlovou prý hodnotitelé dobře znají. „Ostatně část našeho týmu je z Havířova. Nejsme Pražáci, jak slýcháme. Orlová těží z minulosti, která se tam zbudovala z padesátých a šedesátých let minulého století. Je to město, kde je skoro největší podíl obyvatel v sídlištích. Trpí nižším vzděláním, lidé se míň zajímají o spolkový život. Přetrvávají nonstop bary, kde se prodávají drogy,“ říká.

„Máme 65 spolků a 26 pobočných spolků,“ brání se starosta Chlubna.

Anketa prý záměrně nevyhodnocuje subjektivní pocity místních. „ To je úplně jiné srovnání, index štěstí,“ zdůraznil. Podle něj takové šetření vyžaduje mnohem vyšší náklady a početné vzorky respondentů ze všech sledovaných měst. Nevyloučil, že v budoucnu dojde i na takové šetření.

Podle něj je projekt prospěšný. „Dlouhodobě se snažíme vybudit velmi nepříjemnou debatu. V českých městech obecně chybí leadership budování města. Vedení radnic většinou žije ve volebním období, kdy rok po volbách nedělá nic, pak dva roky věci viditelné pro občany, ale před volbami zase nedělají nic,“ řekl. Anketa podle něj pomáhá přístup měnit.

Místy drtivá kritika však město v posledních letech tlačí vpřed. Radnice na portálu Lepší Orlová prezentuje své vize i dokončené projekty. Opravilo rozsáhlý lesopark, letní kino, nebo další část sídliště. Místní volají po obnově zchátralého zavřeného koupaliště. „Může vyjít až na 250 milionů korun. Chybí peníze,“ krčí rameny Chlubna a dodává, že město kvůli těžbě přišlo o tři koupaliště.

Orlová navázala spolupráci s Říčany u Prahy, které se umisťují na opačném konci žebříčku. Po letech také vznikla vize, kam se má region ubírat. Transformační program Poho2030, připravený krajskou akciovkou, má hornickou oblast mezi Havířovem, Karvinou a Orlovou znovu oživit.

Většina bývalých horníků dojíždí do továren poblíž Ostravy, v kraji vzniklo několik nových fabrik. Místní upozorňují, že další sociální otřes může přinést plánované zavření posledního fungujícího dolu ČSM.

„Uvědomujeme si, že jsme vybudili velmi nepříjemnou debatu. A považujeme to za největší přínos našeho projektu,“ říká jednatel Obce v datech Jan Havránek. Organizace žebříček kvality života sestavuje.

Region skrývá tisíce zapomenutých příběhů, podobných těm v románu Šikmý kostel od Karin Lednické. Návštěvníka, který se prochází zaniklým městem nedaleko opuštěných šachet a těžebních věží, napadají různá turistická lákadla. Zážitkové trasy. Muzeum pohnutých dějin města. Turistické vlaky. Oživení monumentálních těžebních staveb. „Nebo třeba naučné cyklostezky po hornické krajině. To je jedna z prvních možností. Lidé jsou na hornictví hrdí, lze toho využít,“ přemítá Kolek.

Městu by prý pomohla také jakákoli firma, která bude ochotná investovat. „Nejlépe ať to není další montovna, ale něco s přidanou hodnotou,“ dodává.

„Postavili jsme městům zrcadlo. Vede se debata a vedení měst je najednou nucené s místními mluvit. Orlová může být v něčem první. Třeba v dostupnosti bydlení. Za cenu brněnské garáže si tam koupíte krásný třípokojový byt. Třeba na tom si město může postavit marketing,“ uvažuje Havránek.

Doporučované