Článek
Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.
Řepka je jednou z nejpěstovanějších plodin v České republice a v minulých letech vzbuzovala řadu kontroverzí. I když se o ní poslední dobou mluví ve veřejném prostoru o něco méně, stále se jedná o rostlinu, která zabírá přibližně 15 % orné půdy, o niž čeští farmáři pečují.
O tom, jaké má pěstování této rostliny dopady na životní prostředí a jak by se jim dalo předejít, hovoří v rozhovoru pro Seznam Zprávy Jakub Hruška, vedoucí týmu Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky.
Jaký je váš názor na řepku v české krajině? Převládají výhody, či její nevýhody?
Řepka je démonizovaná trochu právem a trochu neprávem. Proti řepce na potravinářské účely je těžké mít nějakou výhradu. Je to olejnatá rostlina a jinou tady nemáme. V Asii mají palmový olej a my máme řepku.
Jenže ve střední Evropě, zejména v bývalém východním bloku, je zvykem pěstovat řepku na velkých výměrách – a to znamená značný problém pro biodiverzitu. Stává se ekologickou pastí. Je to plodina, která se velmi chemizuje a hrozně se ošetřuje pesticidy, což je problém. Se stříkáním řepky často souvisí například úhyny včelstev. A čím větší je pole, tím větší vzniká ekologická past. Kdyby se pěstovala na menších rozlohách a byla v krajině lépe rozčleněná – a hlavně, kdyby celá česká krajina byla lépe rozčleněná a nebyla tak strašně pustá a jednotvárná, pak by samozřejmě i efekt řepky nebyl tak zlý, jako je dnes.
Zrušte biopaliva první generace
Jak tento problém vyřešit?
Myslím, že by se v první řadě měla zrušit biopaliva první generace, to je podle mě nejdůležitější. Tím pádem by výrazně ubylo pěstované řepky na MEŘO (metylester řepkového oleje – pozn. red.). Na Ministerstvu zemědělství tvrdí, že jenom 40 procent řepky jde do MEŘO, já si myslím, že to je víc, protože se s tím i obchoduje. Řekl bych, že tam putuje více než polovina. To že máte povinné přidávání metylesteru do nafty, neznamená, že si řepku musíte vypěstovat na svém území, můžete ji klidně koupit. Stejně tak si skandinávské státy kupují palmový olej, aby z něj udělali metylester, ale nemuseli na svém území řepku pěstovat. To je však ve vztahu k životnímu prostředí ve skutečnosti docela ošklivá cesta.
Já bych prostě zrušil biopaliva první generace, tím by se to relativně snadno vyřešilo. A struktura krajiny se musí řešit tak jako tak, to není jenom otázka řepky, ale celé zemědělské krajiny a její struktury, která je hrozná, špatná a doplatíme na to. Od veliké eroze po podzemní vody plné pesticidů a hnojiv až po to, že vymře velké množství hmyzu.
Ale právě řepka působí jako protierozní rostlina, je to tak?
Ano, zrovna řepka má výhodu, že je protierozní, protože má hluboké kořeny a je sázená docela hustě u sebe. Ve chvíli, kdy roste, je v pohodě, na rozdíl třeba od kukuřice. Ta je erozní vždycky, protože má široké řádky, na poli pod kukuřicí nic neroste, je tam úplně holá hlína, kukuřice je erozní celou dobu, co je na poli. Zatímco řepka ne, na poli je dlouho, seje se v září a sklízí v červenci.
Teď jsem ale zjistil, že státní úřad ji má zařazenou mezi erozní plodiny, protože se připravuje na setí už na konci léta, kdy nejsou vyloučené prudké deště a srážky.
Trhat plevel zemědělci nebudou
Existuje nějaký způsob, kterým se dá řepka pěstovat ekologičtěji?
Samozřejmě, že existuje. Řepka se dá klidně pěstovat v režimu ekologického zemědělství. Možné to je, ale přineslo by to pravděpodobně menší výnosy. Na druhou stranu by se snížily i náklady, postřiky stojí docela dost peněz. Aby to bylo možné, museli by zemědělci mechanicky odstraňovat plevel, což nehodlají, radši rostliny postříkají.
Ministerstvo zemědělství k pěstování řepky
- Podle strategie Ministerstva zemědělství do roku 2030 by se výměra řepky měla mírně snížit, což se také v posledních letech stalo.
- Na druhou stranu je třeba konstatovat, že řepka olejka je nezastupitelnou plodinou tuzemských osevních postupů.
- Výměra se delší dobu pohybuje okolo 13-14 % orné půdy.
- Není pravdou, že by řepka znehodnocovala zemědělskou půdu, jak se často tvrdí. Řepka je plodina zlepšující kvalitu půdy a zvyšující její úrodnost. Obohacuje půdu o velké množství rostlinných zbytků a zlepšuje půdní strukturu.
- Řepka je důležitou složkou krmivářského průmyslu a také, na což se často zapomíná, surovinou pro kvalitní olej na použití při přípravě pokrmů. V neposlední řadě je surovinou pro výrobu methylester řepkového oleje jako složka do naftového paliva.
- Je třeba zdůraznit, že na pěstování řepky nejsou žádné cílené podpory a její pěstování a využití je dáno nabídkou a poptávkou.
Takže by to muselo zavést nějaké nařízení shora?
Ano, ale v současné době není šance, že by někdo takové nařízení vydal, to by musel být společenský tlak.
Jsou nějaké další cesty, jak pěstovat šetrněji?
Ještě je jedna zajímavá alternativa. Významný problém řepky je takzvaný blýskáček řepkový, což je brouk, který vykusuje květy a strašně snižuje úrodu. A ten se orientuje tak, že reaguje na žlutou barvu. Dnes už jsou vyšlechtěny bílé odrůdy řepky, které by mohly pomoci tomuto problému zmizet. Ale za posledních několik let jsem ji viděl u nás na poli jenom jednou. Nevím, proč ji zemědělci nepoužívají, to je otázka na nějakého agronoma. Možná je drahá, možná má jiné nevýhody. Ale například pěstování této jiné řepky by určitě zredukovalo množství užívaných postřiků. Ale třeba to má jiné háčky.
