Rektor: Jsem rád, že jsme se k problému sexuálního obtěžování postavili čelem

Zisk 51 z 55 možných hlasů. Tak dopadla začátkem dubna tajná volba rektora Masarykovy univerzity v Brně.

Post před akademickým senátem obhájil neurolog Martin Bareš, kterému první funkční období skončí 31. srpna a byl jediným kandidátem. Na další čtyři roky ho musí ještě jmenovat prezident Petr Pavel.

Bareš v rozhovoru pro Seznam Zprávy nastínil další plány. Například to, že chce, aby univerzita dokázala nalákat ještě více uchazečů.

Loni podalo přihlášku 54 468 lidí, z nichž bylo přijato 25 437. „Za poslední dva tři roky bych očekával více zájemců,“ řekl.

V roli rektora za sebou máte čtyři roky. Na co byste chtěl v dalším období navázat?

Na naši vnitřní komunikaci otevřenou, kritickou, ale konstruktivní, a to jak mezi kolegy, tak akademickým senátem. Toho si velmi vážím.

A co chcete naopak změnit?

Musíme se určitě zlepšit v oblasti vnějších vztahů a určitě se zamyslet nad naší uchazečskou kampaní. Je to velká výzva pro naši celou společnost. Jako univerzita musíme být připraveni na rostoucí demografii osmnáctiletých a devatenáctiletých budoucích uchazečů, a podřídit tomu strukturu našich studijních programů.

Zatím se nám to tolik nepropisuje do čísel, osobně bych je očekával trošku vyšší. To jsou spolu se zásadním zlepšením kolejí a menz jedny z priorit na naší univerzitě, pokud bych hovořil o infrastruktuře, které bych chtěl vylepšit.

Mluvíte o lepší uchazečské kampani. Jak tedy přilákat více zájemců o studium na univerzitě?

Zažíváme obrovský zájem o střední školy a gymnázia. Vysoké školy tento zájem čeká za tři až čtyři roky. Velmi se těšíme, zároveň ale na uchazeče musíme být připravení. A to jak po stránce nabídky studijních programů, tak i v rovině prezentace. Tedy že Masarykova univerzita je sice náročná, ale přátelská škola.

Za poslední dva tři roky bych očekával více zájemců. V některých oblastech, kde máme vysokou výběrovost, to může uchazeče odradit a podávají si přihlášku na jiné vysoké školy. Je to také o vnitřní restrukturalizaci i přístupu jednotlivých fakult k této výzvě.

Dal jste kolegům jasný cíl, jak počty uchazečů navýšit?

Chceme je navýšit tam, kde je opravdu vysoká výběrovost a velmi zajímavá i společenská poptávka. Nabízí se to na řadě fakult. Kromě standardně známých, jako Lékařské fakulty, se to týká i Přírodovědecké fakulty, například oboru Molekulární biologie. Také ale velmi výběrových oborů, jako je obor Psychologie na Filozofické fakultě a Fakultě sociálních studií.

Musíme uchazečům a uchazečkám víc přiblížit, co je na naší univerzitě čeká. K tomu musíme nabídnout například adekvátní a dostupné ubytování, stipendijní programy. Je to komplexní přístup.

Učitelé na českých univerzitách minulý týden protestovali kvůli nízkému ohodnocení na humanitních oborech. Dotklo se to i Filozofické fakulty na Masarykově univerzitě. Můžete v tomto ohledu jako rektor situaci nějak zlepšit?

Dlouhodobě zastávám stanovisko, které se propisuje i do různých prohlášení České konference rektorů: Systém celého vysokého školství je podfinancovaný. Můžeme diskutovat, schází sedm až 17 miliard ročně.

Nejvíce patrné to je právě na kolezích a kolegyních, kteří vyučují na filozofických fakultách či případně dalších humanitně a sociálněvědních fakultách.

Například loni už na sklonku roku jsme se snažili řešit situaci na uměleckých vysokých školách. Ale dříve nebo později se to propíše do systému jako celek, protože i na první pohled „bohatší“ lékařské fakulty čelí velkému konkurenčnímu tlaku.

Problém číslo jedna je podfinancované vysoké školství a jde to za několika předchozími vládami a tato vláda to musí řešit. Co jsem rektorem, tak se uvnitř naší univerzity daří najít velmi zajímavý a široký konsenzus na pravidlech rozdělování rozpočtu. To ale neznamená, že je to systém, který je dokonalý, a znovu se na to podíváme. Další, co mohu jako rektor dělat, je vytvořit větší tlak na děkany a děkanky.

Mimochodem, už jste si na webu povídal s umělou inteligencí, o níž se mluví, že úplně přepíše vzdělávání?

Osobně zatím ne. Zatím jsem vůči tomu ostražitý. Teď jsem se soustředil na rektorskou volbu. Mám také řadu standardních povinností jako rektor a nyní ještě jako předseda České konference rektorů. Ale chystám se, jsem na AI zvědavý.

Mluví se o velkých změnách. Budete studentům uznávat jejich seminární či závěrečné práce, když je vypracují s pomocí robotů?

Zatím nikdo neví - a to nejen na naší univerzitě, ale nikde ve světě - kam nás to přivede. Je dobře, že se o umělé inteligenci začínáme bavit i při jednáních České konference rektorů nebo na mezinárodních aliancích.

Umělá inteligence není jen záležitost vzdělávání, má dalekosáhlé a zatím netušené následky, které nikdo neumí předpovědět.

Co jsem zachytil na sociálních sítích, někdo to zakazuje, někdo naopak říká: „Pojďme umělou inteligenci využít jako příležitost.“ A k tomu bych se klonil i já.

Univerzita v poslední době řešila několik případů údajného sexuálního obtěžování. Lze říct, že jste spokojený, jak se s nimi škola vypořádala?

V souvislosti s tímto tématem slovo spokojený nemohu použít, protože s tím člověk nemůže být spokojený. V okamžiku, kdy jsem se o případech začal dozvídat, tak jsem byl šokovaný. Spokojenější jsem s posunem na naší univerzitě.

Tato problematika se netýká jen naší univerzity, je to vývoj v celé společnosti. To, co před několika lety bylo bráno za takovou širší společenskou normu i v oblasti vztahů mezi zaměstnanci, už dneska neplatí. Řeší témata jako například bossing (formy šikany podřízených od nadřízeného), mobbing (rafinované formy šikany na pracovišti) a tak dále. Jsem rád, že jsme se k tomu postavili čelem.

Na Pedagogické fakultě jsou nejkřiklavější případy vyřešené ukončením pracovně-právních vztahů. Třetí případ je v nějaké fázi řešení, které má na starosti paní děkanka.

Od prvního dubna univerzita zřídila pozici univerzitní ochránkyně práv. Jakou roli od ní očekáváte?

Je to téma, které mně jako člověku v čele té instituce nedalo spát. Máme také novou řešitelku, celouniverzitní, pro tuto oblast. Tím, že se o tématu hovoří, se vytváří určitý prostor na širší prevenci. Je to celou univerzitou přijímané.

Díváme se i na naše vnitřní dokumenty, respektive příslušné směrnice, které k tomu byly vydány. Máme je nyní ve finální fázi nějaké revize zvnějšku.

Systémy ale mohou být nastavené sebedokonaleji. Pokud je však lidé nebudou dodržovat, budeme se s takovými případy setkávat i nadále. A teď jich bude více, protože je ten systém nastavený citlivěji.

Ještě k ombudsmance. Jaké budou její rozhodovací pravomoce? Samozřejmě v univerzitní hierarchii mají jednotlivé fakulty svoje procesy. Jak složité bude ji do toho zapojit? Bude mít opravdu pravomoc na to nějak ty případy vyřešit?

Věřím, že ano. Ono nám možná ze zevního pohledu trvalo nějakou delší dobu, než jsme institut formálně ukotveného univerzitního ochránce práv zřídili. Dlouhodobě zde máme Etickou komisi, Poradenské centrum, Panel pro rovné příležitosti a celou řadu dalších organizací uvnitř univerzity.

Slibuji si od toho, že se podaří koordinace veškerých vstupů. Její náplní nebude jenom čistě sexuální obtěžování, bude toho daleko více. Například i akademická integrita a vztahy mezi zaměstnanci

Hlavně budou viditelné dveře, kam se mohou lidé obrátit, protože jsme narazili na to, že to lidé nevěděli. Jedním z důvodů, proč se to nedařilo odchytit dříve, byla nedůvěra k tomu, že se případy řeší a já věřím, že se posouváme kupředu.

Studenti si také stěžovali na zdražování kolejného. Plánujete další navyšování cen?

Podobně jako univerzita a podobně jako každý z nás teď čelíme tomu, co se děje kolem. To znamená navýšení energií, vyšší ocenění práce a tak dále. Zahájili jsme proces i nějaké racionalizace kolejného. Nemám pochopitelně radost z toho, že musíme navyšovat ceny. Mám ale radost z toho, že - na základě dat ohledně spotřeby - jsme ušetřili jako univerzita zhruba 15 procent energií. A energie naštěstí jsou, po těch opravdu, řekl bych, katastrofálních částkách, nyní stabilnější. I když pořád dražší, než na co jsme byli v minulosti zvyklí. Nemuseli jsme ale přistoupit k dalšímu navýšení o 10 procent.

Letos neplánujeme další zdražování, naopak plánujeme rekonstrukci kolejí, což je nutné i pro navýšení uchazečů o studium.

Při diskuzi se studenty jste řešili i klimatickou krizi. Může s ní univerzita nějak bojovat?

Myslím si, že univerzita dlouhodobě v oblastech, v nichž může, opravdu něco dělá. Dlouhodobě máme odpovědné veřejné zakázky a třeba v menzách lokální dodavatele. Covid a následně válka na Ukrajině překryly diskuzi o tom, co nás všechny čeká, nebo s čím se musíme vypořádat. Naše šetření nejsou jenom kvůli ruské agresi, ale i kvůli šetrnému zacházení vůči přírodě.

Vydali jsme desatero. Jako univerzita jsme poslední tři roky v žebříčcích udržitelnosti v první dvoustovce univerzit. Máme i radu pro udržitelnost a v tomto směru budeme i nadále pokračovat a posuneme to dál. Na co narážím, je nedostatek informací o této problematice napříč univerzitou.

Takže pro nás další výzvou bude sdělení, ať již univerzitní nebo mimouniverzitní veřejnosti, co v té oblasti děláme a co každý z nás může dělat. Myslím si, že třeba i univerzitní dny věnované této tematice jsou jednoznačně namístě.