Na úřadech práce v září skončil rekordní počet nezletilých

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Rok, který nebude promarněný, ale naplněný praxí a kurzy.“ To letos na jaře sliboval šéf Úřadu práce Daniel Krištof mladým lidem, kteří se z kapacitních důvodů nedostanou na střední školu a skončí v evidenci uchazečů o zaměstnání.

Nově zveřejněná data za září problém v mnoha ohledech nastiňují, zároveň se ukazuje, že situace není tak drastická, jak to před čtyřmi měsíci vypadalo.

Předně holá data: V září mezi uchazeči o zaměstnání skončilo 5115 lidí mladších 18 let. Meziročně je to navýšení o 671 mladistvých, jde tedy o 15procentní růst.

Jde o nejvyšší počet mladistvých uchazečů evidovaných v září za posledních 20 let. Horší údaj se začátkem školního roku byl naposledy v roce 2004, kdy na úřadech práce bylo 5642 mladistvých.

Zářijová data jsou zároveň klíčová, protože za žáky základních škol jsou mladiství bráni vždy do konce srpna. V září musí buď nastoupit na střední školu, nebo na úřad práce, pokud chtějí, aby za ně stát dál hradil zejména zdravotní pojištění.

Mladiství do 18 let se mezi uchazeče o zaměstnání mohou dostat v situaci, kdy nenastoupí na střední školu, protože se na ni nedostali. Stejně tak ale i proto, že se rozhodnou v dalším vzdělávání nepokračovat. Zároveň ale může jít i o mladé, kteří dokončili dvouleté učební obory, nebo osoby, které nedokončily středoškolské studium.

Podle mluvčího Úřadu práce Michala Kovaříka jsou aktuálně nejčastěji mezi nezletilými uchazeči osoby, které právě ukončily základní školu. „V následujícím roce skutečně do školy nastupují,“ dodává mluvčí.

Zároveň je třeba doplnit i další okolnosti. Generální ředitel Úřadu práce pro Seznam Zprávy popisoval, že to nejhorší, co se vám může stát, je, že se budete mít skvěle na úřadu práce. Je to podle něj nejlepší možnost pro děti, které se nedostanou na střední školu – stráví rok na vzdělávacích a rekvalifikačních kurzech. Hovořil o tom v době, kdy bylo v evidenci uchazečů 5281 nezletilých osob, tedy o 166 mladistvých víc než se začátkem školního roku. V březnu bylo také v letošním roce zatím nejvíce mladistvých mezi uchazeči.

V dubnu se přitom generální ředitel ještě obával, že číslo může v září ještě vzrůst. „Propíšou se tam mladí, kteří se nedostanou na střední školu. To se stalo už i loni, teď to očekáváme znovu. Na střední školy se opět hlásí silný ročník,“ očekával Daniel Krištof.

A to se nestalo.

Mezi mladistvé uchazeče se započítávají i lidé s dočasnou ochranou, tedy váleční uprchlíci z Ukrajiny. Seznam Zprávám tuto informaci potvrdil mluvčí Úřadu práce. A právě uprchlíci mohou údaje od roku 2022 zkreslovat.

Martina Škrdlantová z obecně prospěšné společnosti META, zaměřující se na podporu příležitostí ve vzdělávání, popisuje, že většina ukrajinské mládeže není evidována.

„Pojištění není důvodem pro registraci na úřadu práce, protože držitelům dočasné ochrany mladším 18 let hradí zdravotní pojištění stát. Dospívající, kteří se evidují jako uchazeči o zaměstnání, mohou ale využít nabídky rekvalifikačních kurzů, které nabízejí úřady práce, včetně kurzů českého jazyka,“ vysvětluje Škrdlantová.

A může to souviset i s vysokým údajem z března letošního roku. Váleční uprchlíci totiž musí zažádat o prodloužení pobytového oprávnění v České republice, a rozhodnout se tak, jestli chtějí v zemi setrvat právě do konce března.

Nejméně nezletilých uchazečů o práci bylo v září evidováno v roce 2019. A právě od tohoto roku po ten letošní rostl počet mladistvých v evidenci ve všech krajích. Nejvíce v Ústeckém kraji – o 346 osob – a naopak nejméně ve Zlínském kraji – o 43 osob.

I zde je vliv počtu uprchlíků v jednotlivých krajích – nejvíc jich je hlášených v Praze (97 872) a Středočeském kraji (52 857). Oba kraje přitom hlásí nejvyšší nárůst společně s Ústeckým krajem v počtu nezletilých v evidenci úřadů práce.

Nejmenší počet hlášených uprchlíků je pak ve Zlínském kraji – 11 398. Jde o data Ministerstva vnitra k 7. říjnu. A ve Zlínském kraji je zároveň i nejmenší nárůst nezletilých.