Rekonstrukce: Špatné rozhodnutí? Pět pochybností kolem tragédie na fakultě

Policejní zásah proti střelci na pražské filozofické fakultě byl doposud hodnocen veskrze pozitivně. I ministr vnitra Vít Rakušan vyzdvihl fakt, že vzhledem k arzenálu, jakým střelec disponoval, mohly být ztráty na životech daleko vyšší.

Nicméně v policejním zákroku a přístupu státu jsou i slabá místa.

Zásadní otazník visí nad skutečností, že policejní složky při pátrání po ozbrojeném muži fakticky vsadily vše na jednu kartu. Soustředily se jen na jednu z několika budov filozofické fakulty, a to tu v Celetné ulici. Vrah zaútočil jinde. Neměli prý indicie o jeho skutečném pohybu.

Když policisté zjistili, že pravděpodobný pachatel vraždy v Hostouni na Kladensku míří do Prahy, vyrazili právě k tomuto objektu, kde měla podezřelému studentovi ve 14 hodin začínat přednáška. Hlavní budova na Palachově náměstí zůstala nezabezpečena, byť i tam se hlídka původně pohybovala. Až se začátkem výstřelů začala policie přeskupovat síly na Palachovo náměstí.

„Měli jsme poznatek, že by se podezřelá osoba mohla nacházet v budově v Celetné. Okamžitě byly aktivizovány všechny síly a prostředky a všechno směřuje na dané místo, protože poznatek mířil na konkrétní adresu,“ uvedl k tomu Vojtěch Motyka, náměstek ředitele z pražského policejního ředitelství.

Jako nepochopitelné selhání organizátorů zákroku ale toto rozhodnutí hodnotí bývalý elitní policista Karel Tichý. „Nerozumím vůbec tomu, proč neposlali okamžitě policejní hlídky do všech budov. Já v tom vidím zásadní pochybení a podcenění. Když věděli, že je ozbrojený a jede do Prahy, proč se soustředili jen na Celetnou ulici?“ uvedl Tichý v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Dokonce vyjádřil názor, že by kvůli tomu měl skončit policejní prezident a ministr vnitra.

Za další chybu Karel Tichý označil i skutečnost, že se policie okamžitě nespojila s vedením filozofické fakulty a nasazení složek s ním nediskutovala.

„Nebyly indicie, že by chtěl někomu ublížit,“ vysvětloval dnes na tiskové konferenci kriminalista Aleš Strach s tím, že pachatele původně sledovali jen kvůli tomu, že měli informace o jeho sebevražedných úmyslech.

Samotný zákrok na filozofické fakultě většina expertů, s nimiž Seznam Zprávy hovořily, hodnotí jako v zásadě dobře zvládnutý. Sporný je ale moment, kdy se pachatel dostal na ochoz u střechy budovy a tam nejméně pět minut chodil s dlouhou ruční zbraní.

Zevnitř se k němu sice blížila po schodišti dobře vyzbrojená zásahová jednotka, ale zvenku proti němu stáli jen policisté s krátkými zbraněmi. Jak ukázalo i video, které se dostalo do médií, vrah měl čas střílet i po lidech na ulici. Tři kolemjdoucí byli zraněni.

Policisté tvrdí, že v tu chvíli nebylo snadné po něm vypálit. „Uvědomte si, že byl v zákrytu a vedle je spousta budov,“ omluvil pomalejší eliminaci pachatele pražský policejní ředitel Petr Matějček. Mladý muž nakonec na ochozu spáchal sebevraždu, když prý pochopil, že se kolem něj „utahuje smyčka“.

„Já myslím, že ani v tomto případě není policistům co vytknout. Na tom ochoze měl pachatel už tu vražednou ataku fakticky za sebou, spíše tam tak zmateně pobíhal. A pro odstřelovače tam byl špatně dosažitelný,“ komentuje situaci advokát a odborník na problematiku střelných zbraní Radek Ondruš.

Na videu, které tuto část střelcova útoku zachycuje, lze ale napočítat minimálně třináct výstřelů po lidech na ulici.

Jestli někde státní složky selhaly, tak podle Ondruše hlavně v tom, že nikde „nezablikalo červené světýlko“, když si 24letý člověk koupil rozsáhlý útočný arzenál.

Dle dnes zveřejněných informací legálně držel osm zbraní, z toho dvě dlouhé. Zde vidí Ondruš problém i v tom, jak je v Česku relativně liberálně regulováno držení zbraní. Získat zbrojní pas a koupit si i dlouhou zbraň není podle něj žádný problém.

„Vždyť on měl k dispozici fakticky celý útočný set,“ podotýká expert a poukazuje na další slabiny systému. „Nedělají se žádná psychologicko-psychiatrická vyšetření. Poloautomatický kulomet lze dnes získat podobně snadno jako loveckou pušku,“ říká Ondruš.

Selhání koneckonců připouštějí i policisté. „Prověříme, zda šlo o selhání systému, nebo jednotlivce,“ uvedl pražský policejní ředitel Matějček.

K bezprecedentnímu masakru na filozofické fakultě podle všeho vůbec nemuselo dojít, kdyby se policistům podařilo včas vyřešit týden starý případ dvojnásobné vraždy z Klánovického lesa, kde zemřel otec se svým malým dítětem.

Za tímto trestným činem totiž stojí stejný pachatel. Balistická expertiza prokázala shodu zbraně z vraždy dvou lidí v Klánovickém lese z minulého týdne se zbraní z domu, kde bydlel střelec z Filozofické fakulty. „Bohužel náš podezřelý bydlel ve Středočeském kraji. Chybělo nám pár dnů, abychom předešli této tragické události,“ uvedl pražský kriminalista Aleš Strach.

Ještě většímu masakru policisté nedokázali předejít, protože se v případě vraždy z Klánovického lesa v první fázi soustředili jen na nejbližší okolí obětí a až posléze mezi podezřelými „vyselektovali“ v rámci větší skupiny i muže z Hostouně. Ten přitom neměl žádnou trestní minulost, byl bez vazeb na oběti a v Klánovickém lese v posledním půlroce dle policejních analýz nebyl. Jak na něj přišli, policisté nesdělili.

Pražský policejní ředitel Petr Matějček je přesvědčen, že policisté při zákroku postupovali správně, nicméně případ bude podle jeho vyjádření dále šetřen, včetně postupu policejních složek.