„Na ruce měl neošetřené podlitiny.“ Lidé kritizují domov pro seniory

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Na jeho pokoji byl nepořádek. Všechno umaštěné, špinavé. Sami jsme tam museli uklízet. Přebalovali jsme ho, převlíkali, polohovali a omývali, protože oni to vůbec nedělali,“ vzpomíná na pobyt dědy v soukromém domově pro seniory Hvězda v centru Zlína jeho devětadvacetiletá vnučka Nikola.

Umístili ho tam v květnu minulého roku a doufali, že když tam pracuje jejich známý, bude o něj dobře postaráno. Jenže ten kvůli „husté“ atmosféře záhy odešel a s péčí o dědu to prý šlo definitivně „do kytek“.

„Měli nařízené ho několikrát denně mazat, protože měl ekzém, ale to nedělali, takže se mu kožní problémy horšily. Přestali s ním rehabilitovat, protože rehabilitační sestra byla prý dva měsíce nemocná, a pak s ním z nějakého důvodu nechtěla cvičit,“ popisuje Nikola.

V polovině října měl děda úraz. Když šel kolem půl čtvrté odpoledne na toaletu, upadl. Spolubydlící zavolal sestry, ale ty ho jen uložily zpět do postele.

„Pán z pokoje nám volal kolem půl deváté večer, že děda spadl, je z toho špatný a chtěl by nás vidět. Ihned jsme tam přijeli, děda byl nenapolohovaný a špinavý. Když jsem ho začala převlíkat, zjistila jsem, že má na ruce neošetřené krvavé podlitiny a hrudník měl úplně horký,“ vypráví Nikola. Od spolubydlícího si půjčila teploměr, naměřila mu teplotu 39 stupňů a zburcovala sestru.

„Řekla, že se měnily směny, takže o tom nevěděla. Druhý den si děda stěžoval, že ho bolí noha. Když jsem mu vysvlékla ponožku, měl zlomený palec. O tom taky nevěděli,“ zlobí se Nikola. Od vrchní sestry si vyžádala list, kam se píší záznamy o pacientech, ale o zraněné ruce, horečce a zlomeném palci ani řádka. „Po tom pádu ho vůbec nezkontrolovali,“ je si jistá Nikola.

Krátce poté dostal děda covid, následně i jeho spolubydlící a rodina ho viděla až po dvou týdnech.

„Byl z něj regulérní ležák, kterého bylo nutné krmit.“ A zase se prý o něj ve Hvězdě nestarali. „Teta tam došla třeba ve dvě odpoledne a na jeho stole leželo netknuté jídlo. Studené. Oni na něj zapomněli. Nebo se vrátili až za hodinu a krmili ho tím studeným jídlem,“ popisuje Nikola.

Dědeček si stěžoval na bolest na hýždích a když ho otočili, objevili začínající proleženiny. V záznamech opět ani řádka. Stále prý „šlapali“ po sestrách, sanitářích, ale bez velkého úspěchu, protože tam podle nich panoval konstantní podstav. „Pravidelně jsem tam vídala jen vrchní sestru, jednu denní sestru a dva sanitáře. To bylo vše. Na celý ten velký barák,“ uvádí Nikola.

Dědeček se horeček nezbavil, a když se pár dní před Vánoci neprobral, sanitka ho odvezla do nemocnice. „Doktoři říkali, že je v žalostném stavu. Že měl v těle rozjetý obrovský zánět. Počátkem ledna zemřel a já jsem ráda, že mu alespoň lékaři v nemocnici zajistili na finále perfektní péči a klidný, důstojný odchod,“ říká vnučka.

Podobné zkušenosti má nejméně desítka lidí, s nimiž Seznam Zprávy osobně hovořily.

„To jsme nafotily dnes před obědem. Neuklizené nádobí, politý stůl, zbytky starého kafe, prázdná láhev, nikde žádná jiná. Žádali jsme a až po hodině a něco donesli babičce čaj,“ popsala Seznam Zprávám Karolína s Martou ve středu odpoledne. Jejich čtyřiadevadesátiletá babička je ve Hvězdě od poloviny února.

„Tam z ní udělali ležáka. Strčili ji do postele, dali jí tam zábradlí, aby nemohla dolů a člověk v tomto věku to pak už nerozchodí,“ popisuje Marta, která na výběru domova pro seniory pro babičku neměla (prý bohužel) v rodině vliv.

„Koš nevynesli třeba dva týdny, což víme přesně, protože jsme do něj dávali obaly od ovoce nebo víčko od jogurtu,“ zmiňuje.

Mnohem horší bylo, když si začali všímat netknutých hygienických pomůcek. „V koupelně má babička mýdlo, kartáček na zuby a dva týdny zůstaly ve stejné poloze. Z toho jsme vydedukovaly, že jí hygienu vůbec nedělají,“ dodává Karolína.

A další věc: jídlo.

„To mě hned trklo do očí. Aby starý ležící člověk, který je sám na pokoji, dostal suchý chleba a na tom plátek slaniny, to mě jako zdravotníka vyděsilo. Vždyť se může udusit. Kdykoliv jsem tam byla, měla na stolku jen veku nebo suchý chleba. Babička si stěžuje, že jí to nechutná a že je to tvrdé a blbě se jí to jí, ale nic,“ popisuje Karolína a posílá fotografii večeře z 21. května s popiskem: Půlka chleba šmírnutá máslem. Plátek toho nejlevnějšího salámu už babička snědla. A tak to je téměř při každé večeři.

„Chodíme tam každý druhý den a nosíme jogurty, tvaroh, šunku nebo jablka a banány a to během chvíle zhltá, protože říká, že má hlad. Když jí v lednici necháme třeba čokoládu, ořechy, bonboniéru, které má ráda, druhý den to tam není. Někdo to odnese. Stejně tak zmizí velké balení kávy,“ tvrdí. Vůbec tam prý nedbají na pitný režim.

„V jídelníčku mají ovoce, zeleninu nebo že si mohou vybrat ochucené limonády, ale to vůbec. Dostanou hořký čaj, který když navíc přijdeme o půl páté, tak už tam není ani ta blbá termoska,“ povídají Karolína s Martou.

„Nikdy jsem nezažila, že by vzal někdo babičku na vozíček a jel s ní třeba ven. Je celé měsíce zavřená v místnosti a maximálně má puštěnou televizi. Rehabilitace nula. Tady jsou ti lidé zavření a hotovo. Čekají na smrt,“ míní obě.

Seznam Zprávy konfrontovaly s vyprávěním těchto žen ředitelku Hvězdy Miroslavu Kalivodovou. Ta de facto všechny výtky popřela.

„Já těm výpovědím nevěřím. Na každou stížnost je reagováno. To jsou lživé pomluvy. Norma na plenky jsou 4–6 kusů na den, normálně přebalujeme a podstav tu není. Každý pád je zaznamenaný do listu klienta, tzv. liftu, každá proleženina je focená, jídla dostávají dost,“ oponuje ředitelka Kalivodová. Za minulý rok měli prý jen dvě stížnosti.

„Jednou to bylo tvrdé maso na oběd a jednou jsme ztratili tepláky, což jsme rodině doplatili,“ vyjmenovává. Naopak prý dostává desítky pochvalných a děkovných dopisů z řad klientů i jejich příbuzných.

„Máme u nás maminku mistra z Nagana, dva zahraniční klienty, máme smlouvu se všemi zdravotními pojišťovnami. Dostala jsem dvakrát pět hvězd od prezidenta Asociace poskytovatele sociálních služeb, máme mnoho mezinárodních ocenění a platinové desky. Myslíte si, že kdyby u nás byla tak špatná péče, tak máme 81 lidí na pořadníku?“ táže se Miroslava Kalivodová.

Na facebookovou stránku Co mě štve ve Zlíně vložil před měsícem anonymní účastník vcelku banální dotaz: Má, prosím, někdo aktuální osobní zkušenosti s domovem Hvězda? Přišlo bezmála sedmdesát komentářů. A v naprosté většiny byly zdrcující.

„Hrůza. Něco jako předsálí Mordoru. Divím se, že to ještě funguje. Hnusné ba přímo nelidské chování ke klientům. Doufám, že obzvláště ti, co spravují tento umírající ústav, se budou škvařit v pekle. (…) Pokud se chcete někoho zbavit, tak prosím. Tam bych nedala ani toho největšího nepřítele. Chtěla jsem tam zavolat i televizi, ale babička bohužel zemřela. Ještě teď myslím na ty chudáky, co tam musí být,“ popisují lidé v komentářích. A zmiňují hlavně to, že problémy ve Hvězdě jsou léta.

Jednou z komentujících byla i Michaela Nováková. „Furt jsem toho plná. Tehdy jsem si říkala, že zavolám televizi, jak tam nic nefungovalo, ale v ten moment babička umřela,“ vzpomíná šestapadesátiletá nemocniční kuchařka. Babičku do Hvězdy umístil její strýc v roce 2014 a strávila tam dva roky.

„Já jsem tam musela uklízet. Byla tam taková špína. Nosila jsem si tam smeták i hadr. Personálu nevadilo, že si furt stěžuju, proč není přebalená nebo proč tu je takový bordel. Odpovídali: Paní Nováková, není čas, není čas.“

Ošetřovatelky prý nadávaly na vedení, že nedostávají plat nebo se zpožděním, a proto se tam často měnil personál.

„Když tam byla nějaká ošetřovatelka fajn, tak byla za týden pryč. V jednu dobu tam měla jedna ošetřovatelka na starosti čtyři patra,“ popisuje Michaela Nováková.

„Babičce přestaly fungovat svěrače, takže byla furt potentovaná, a to se personálu už vůbec nechtělo dělat. Měla nárok na dvě plenky denně. Někdy mi řekli, že ani ty nemají, tak jsem si nosila svoje a babičku jsem přebalovala,“ popisuje.

Konfrontována byla i s poměrně bizarní situací.

„Já tam přijedu a její ošetřovatelka má na sobě babiččinu mikinu. Tu poznám, babička bydlela v Německu a měla věci odtud koupené, tak se borky ptám, co to jako má na sobě. Ona prý že mikinu. Říkám a ta je vaše? Odpověděla, že byla prý dole v šatně, což byla blbost, protože babinka dole vůbec nebyla,“ vypráví paní Nováková.

Při jedné z návštěv pak našla babičku ležet na zemi. „Spadla v koupelně. Ta bílá zeď za ní byla celá od krve, jak se plazila k té posteli. Myslíte, že tam někdo tu hodinu, dvě nebo možná tři za ní byl? Ne,“ tvrdí paní Nováková. Mnohokrát je pak prý upozorňovala, aby aspoň ty skvrny přemalovali. Dva týdny tam byly. „Jako bych je viděla i teď. Tu vzpomínku nikdy nevymažu z paměti,“ říká paní Nováková.

Seznam Zprávy získaly svědectví i z nitra Hvězdy.

„Vydržela jsem tam necelého půl roku. Katastrofální. Úplně všechno špatně,“ vypráví žena, která v roce 2018 ve Hvězdě pracovala jako pečovatelka. „Čím mám začít? Hygienou? Okrádáním? Chováním ke klientům? Jídlem? Je toho hodně,“ rozhazuje rukama.

„Hygiena? K těm, kteří ještě mají rozum, se chovají dobře, k těm si nemůžou nic dovolit, ale ležící šudlili,“ konstatuje. A uvádí příklady toho, jak to za ní fungovalo a proč se po pár měsících rozhodla z Hvězdy odejít.

„Třeba mytí. Oni tou jednou vodou umyly třeba tři ženské. Když to řeknu – s prominutím – ten zadek by se měl utřít třeba třemi, čtyřmi hubkami, ony ho utřely jen jednou. To samé sprej, pěna, kterou ošetřují kůži. Na tom se hrozně šetřilo,“ uvádí. Sprchování probíhalo jednou týdně, ale senioři by měli být minimálně dvakrát omýváni speciálními hadříky.

„Oni jim jen otřeli pusu a ruce. Nic jiného. Jen je pošudlali, nepřevlékli, nic,“ popisuje bývalá ošetřovatelka. Klienty nechávali ve stejném oblečení. „Až potom, co měla dojít nějaká rodina, tak se to rychle převlékalo. Když jsem tam byla zezačátku, říkám: už je to špinavé. Když to ale řeknu blbě, byla tam posraná plachta, já bych to v tom ale určitě neležela. Ošetřovatelky že ne, že to je ještě dobré. Hrozné prostě.“

I ona zmiňuje mizernou atmosféru na pracovišti a častou fluktuaci. Některé zaměstnankyně podle ní nedostávaly platy včas nebo v celé výši. Za jejího působení se pohybovala mzda kolem 17–18 tisíc dle odsloužených směn. Bitva byla zejména o noční.

„Noční se udělala tak, že byla večeře, noční hygiena a pak by se mělo co tři hodiny přebalovat. To se ale nedělalo. V jedenáct se chodilo spát. Normálně se daly peřiny na zem a spalo se. Natahoval se budík na jednu a na čtvrtou ráno a akorát se chodilo po pokojích s baterkami, jestli klienti spí a jestli jsou živí,“ popisuje. Ten, kdo během noci zvonil, prý dostal prášky na spaní.

Bývalá zaměstnankyně kritizuje i režim stravování. „Aby si ulehčili práci, ležákům dávali jen kakao s rohlíkem. Žádný na kostičky nakrájený chleba se šunkou nebo sýrem. Ani ovoce nebo zelenina, kdo by se s tím páral. V neděli byl třeba zákusek, ale oni jim ho nedali, protože se nebudou otravovat tím, že by je nakrmili,“ sype ze sebe bývalá zaměstnankyně. Co přinesla rodina, se často vyhazovalo.

Také zmiňuje zanedbávání pitného režimu. „Oni si vymýšleli. Do karty psali tolik, aby to vyšlo. Zapisování se falšovalo, to tam dělala skoro každá,“ dodává bývalá zaměstnankyně.

Byla také svědkem ošklivého chování k těm nejzranitelnějším klientům.

„Zejména těm s alzheimerem nadávali, protože klienti žili ve svém světě. Když někam šli, řvali na ně, ať zalezou do svých pokojů,“ zmiňuje své osobní zkušenosti.

Ředitelka Miroslava Kalivodová má za to, že tuší, kdo stojí za kritikou Hvězdy.

„Jsou to lidé, kteří u nás nechtěli pracovat, anebo mají osobní problémy hlavně s alkoholem a docházkou do práce, proto museli odejít. A pak rodinní příslušníci, jejichž klienty jsem buď nevzala, anebo museli odejít, protože my tu máme smlouvy na rok a třeba někdo neplatil nebo měl insolvenci, a tak tady prostě nemohli být,“ vysvětluje.

Což ovšem není případ ani jednoho z respondentů, s nimiž Seznam Zprávy osobně hovořily.

„Ještě se mi za čtyřicetiletou praxi nestalo, aby od nás někdo klienta vzal kvůli špatné péči,“ brání se ředitelka Kalivodová.