Soudce se přiklonil k policejní verzi reklam Agrofertu na prázdném Čapím hnízdě

Při psaní rozsudku v kauze Čapí hnízdo se soudce Jan Šott dotkl i dalšího případu, který v souvislosti s Babišovou středočeskou farmou stále prověřuje policie.

Týká se podezření, že firmy z holdingu Agrofert platily společnosti Farma Čapí hnízdo nadhodnocené částky za reklamu (mezi roky 2010 až 2013 šlo o více než 272 milionů), aby firma nezkrachovala, a zároveň si tím snižovaly daňový základ.

Policie loni případ odložila s tím, že si firmy z Agrofertu nezadávaly na ještě opuštěném Čapím hnízdě reklamu, ale že šlo o klasický sponzoring. A právě k tomuto postoji se v písemné verzi verdiktu v dotačním případu Čapího hnízda přiklonil soudce Šott.

„Tento závěr (že se jednalo o sponzorský vztah, pozn. red) je zcela akceptovatelný i pro toto trestní řízení a zcela odpovídá závěrům, které sám soud ohledně úzké provázanosti Farmy Čapí hnízdo a společností ze skupiny Agrofert učinil,“ napsal.

Případ reklamy se však nadále vyšetřuje, protože závěr policie odmítli žalobci a nařídili jej dále prověřovat.

K reklamě na Čapím hnízdě se soudce Jan Šott dostal ve svém písemném rozsudku v pasáži, kde se popisuje vztah Andreje Babiše a holdingu Agrofert ke společnosti Farma Čapí hnízdo, která o dotaci na kongresové centrum u Olbramovic na Benešovsku žádala.

„Reálný vztah Agrofertu a obžalovaného Andreje Babiše k projektu a ke společnosti Farma Čapí hnízdo se dá označit za minimálně velmi blízký, do jisté míry dle soudu až ‚sponzorský‘,“ formuluje vazby Babiše a Agrofertu na Čapí hnízdo soudce.

Připomněl v tomto místě písemného verdiktu, že třeba ve smlouvách s pojišťovnou sám Andrej Babiš označoval firmu Farma Čapí hnízdo jako „součást skupiny Agrofert“.

V první větvi kauzy Čapí hnízdo, v níž skončil Babiš před soudem, obžaloba tvrdila, že bývalý premiér zajistil na přelomu let 2007 a 2008 účelové vyvedení společnosti Farma Čapí hnízdo z Agrofertu a prodej akcií svým dětem a partnerce, aby farma zdánlivě splňovala podmínky k získání dotace pro malé a střední podniky.

Podle soudce bylo jednoznačně prokázáno, že o účelový krok nešlo. Navíc byl podle Šotta problém také v tom, že se neprokázalo, že by Farma Čapí hnízdo působila na stejném relevantním trhu jako některé firmy z holdingu Agrofert.

„K závěru o tom, že Farma Čapí hnízdo na dotaci neměla nárok, protože nebyla malým podnikem, toto zjištění ale nepostačuje, muselo by být prokázáno, že Farma Čapí hnízdo a alespoň některé podniky z holdingu Agrofert působily na stejném relevantním trhu,“ uvedl Šott.

V svém rozsudku se však soudce vymezil rovněž proti tvrzení obžalovaného Andreje Babiše, že šlo o politický proces.

Šott argumentuje, že bývalý premiér neskončil před soudem kvůli jeho působení v politice. Naopak. Kauza se týká období okolo roku 2008, tedy doby dávno před Babišovým vstupem do politiky. Když se tedy Babiš začal v roce 2011 veřejně angažovat a posléze se ucházet i o nejvyšší veřejné funkce, musel počítat s tím, že bude pod zvýšeným dohledem veřejnosti a médií.

„Pokud je šetření podezření vzniklého v této kauze, byť zčásti, skutečně důsledkem právě takové zvýšené kontroly, nelze než uzavřít, že se jedná o důsledek vzhledem k působení obžalovaného v politické sféře zcela přirozený,“ napsal do rozsudku soudce Šott.

Do verdiktu soudu se však podle něho politické působení Andreje Babiše nijak nepromítlo. A Jan Šott také konstatoval, že ani ve spise nezjistil, že by při šetření této kauzy došlo k tlaku na vyšetřující policisty nebo žalobce.

„Soud v žádném případě neshledal, že by ze spisu či jiných okolností vyplýval jakýkoli náznak politického ovlivnění rozhodování orgánů činných v tomto trestním řízení,“ uvedl dále Šott.

Po rozsudku pražského městského soudu však případ ještě nekončí. Žalobce Jaroslav Šaroch již uvedl, že podal odvolání. Kauza tak v dalších dnech zamíří k Vrchnímu soudu v Praze.