Článek
Více než tři roky dohlížel žalobce František Partík na prověřování kauzy, v níž policie prověřovala podezření, že společnosti spadající pod holding Agrofert si platily na Farmě Čapí hnízdo reklamu za účelově nadhodnocené částky, tím si snižovaly daňový základ a dopustily se daňových úniků.
Nakonec ale policisté i žalobce došli k závěru, že navzdory všem podezřelým faktům, které se podařilo například novinářům zjistit, nebyl v této kauze spáchán trestný čin.
Žalobce Partík Seznam Zprávy vysvětluje, jak vyšetřovatelé v této kauze postupovali a proč se prověřování tak protáhlo.
Důležité podle žalobce mimo jiné bylo, že firmy z holdingu Agrofert platily za reklamu méně než jiné srovnatelné společnosti.
„Pro potřeby tohoto řízení bylo nutné též zohlednit, že byly doloženy takové důkazy, že v rámci finančních prostředků utracených za reklamu byli objednatelé reklamy ještě pod horní hranicí rozpětí finančních prostředků, které do reklamy investují jiné srovnatelné společnosti,“ uvedl Partík v rozhovoru, který byl veden písemnou formou.
Jak policejní vyšetřovatel konkrétně zdůvodnil, že v této kauze nebyl spáchán trestný čin?
Policejní orgán v této věci provedl velmi rozsáhlé prověřování, z kterého uvedený závěr vyplynul. Ve stručnosti, s ohledem na neveřejnost přípravného řízení, mohu uvést, že policejní orgán opřel své rozhodnutí o několik zásadních skutečností, které podrobně v přezkoumávaném usnesení o odložení věci rozpracoval.
Důvodem odložení věci je nenaplnění všech znaků skutkové podstaty prověřovaného trestného činu, a to subjektivní stránky a objektivní stránky trestného činu. U subjektivní stránky jde o to, že osoby sjednávající reklamu a podávající přiznání k dani měly k dispozici a řídily se znaleckým posudkem, který stanovil interval ceny za reklamní plnění, přičemž sjednaná cena za reklamní plnění byla pod znaleckým posudkem stanoveným intervalem. U objektivní stránky jde o to, zdali reklamní plnění, které bylo realizováno mezi spojenými osobami, nepřevyšuje cenu obvyklou.
Proč jste si nechali vypracovat dva znalecké posudky? Proč jeden nestačil a co do nich nakonec znalec napsal?
Pro potřeby trestního řízení byly vypracovány skutečně dva znalecké posudky, neboť bylo třeba nechat posoudit různé odborné otázky. První dotazovaný posudek přezkoumává jiný znalecký posudek zajištěný policejním orgánem. Druhý znalecký posudek se již zabýval samotným zkoumáním. Byl zadán především ke stanovení ceny obvyklé za reklamní plnění.
Tento rozsáhlý znalecký posudek byl následně na základě žádosti orgánů činných v trestním řízení doplněn. S ohledem na neveřejnost přípravného řízení není možné zabíhat do detailů. Zjednodušeně lze nastínit, že se znalec v posudku vypořádal se zadaným znaleckým úkolem, avšak nikoliv zcela bez přetrvávajících nejasností vypořádal doplňující otázky.
Ve věci byly dále užity další čtyři znalecké posudky získané od dotčených osob. Policejní orgán i já jsme k znaleckým posudkům přistupovali kriticky, žádný posudek nebyl bezdůvodně upřednostněn. Přezkoumávané usnesení se opírá o obsah všech posudků, které byly ve věci k dispozici. V rámci odůvodnění jsou všechny posudky zmíněny a vypořádány.
Jakou roli v rozhodnutí o odložení případu sehrál právě tento poslední posudek?
Předmětný posudek byl jedním ze znaleckých posudků, na jejichž základě byla posuzována otázka naplnění objektivní stránky trestného činu.
Byla cena za reklamu na Čapím hnízdě nadhodnocená?
Otázka určení ceny obvyklé a následného dovození nadhodnocení (podhodnocení) normálu ceny fakticky sjednané reklamy bylo poměrně složitou otázkou, které se policejní orgán věnuje v podstatné části odůvodnění přezkoumávaného usnesení. V tomto směru bylo nutné vypořádat se s celou řadou důkazů a též s posudky, které se neshodovaly. Jako primární otázka se ukázala též otázka pojetí reklamy (takzvaný „sponzoring“, který se může odůvodněně odchýlit od pravidel cenotvorby běžné reklamy).
V konečném hledisku, po vyhodnocení všech znaleckých závěrů, nebyl závěr o nadhodnocení ceny za reklamní plnění přijat. Ostatně, kdyby byla skutečnost o nadhodnocení ceny reklamy vzata jako dogmatický fakt, tak ani tato skutečnost sama o sobě bezezbytku nenaplňuje skutkovou podstatu některého z trestných činů uvedených ve zvláštní části trestního zákoníku.
Ekonomicky ta reklama, která byla v objemu stovek milionů korun, nedávala smysl. Jiné české firmy jsou přitom běžně popotahovány za menší daňové případy. Proč v této souvislosti k trestní odpovědnosti někoho nakonec nedošlo?
Zda to v konkrétním případě dává smysl, či nikoliv, je spíš otázka spadající do vztahu statutár versus společník/akcionář. Všechna trestní řízení se hodnotí s ohledem na jejich individuální rysy, není možné zobecňovat, byť se takovéto tendence především v obecném smýšlení širší veřejnosti objevují. Pro potřeby tohoto řízení bylo nutné též zohlednit, že byly doloženy takové důkazy, že v rámci finančních prostředků utracených za reklamu byli objednatelé reklamy ještě pod horní hranicí rozpětí finančních prostředků, které do reklamy investují jiné srovnatelné společnosti.
Bylo z pohledu vyšetřovatelů problematické, že za reklamu na Čapím hnízdě platily i firmy, které poté skončily?
Nikoliv, hodnotily se smluvní vztahy a faktický stav, jak panoval v danou dobu. Pokud v průběhu doby došlo k zániku/změně/fúzi a obdobným jevům, pak policejní orgán v tomto ohledu disponuje prostředky, aby v případě potřeby oslovil nástupnický subjekt. Předmětem prověřování byly všechny společnosti odebírající reklamní plnění v rozhodném období, a to bez ohledu na skutečnost, že následně došlo k jejich zániku či sloučení s jinou společností.
V minulém roce se přihlásil jako svědek i bývalý manažer na Čapím hnízdu. Můžete říct, zda byla jeho výpověď pro prověřování přínosná? A jak?
S ohledem na neveřejnost přípravného řízení si dovolím jen stručný komentář, že i tento důkaz byl zohledněn v rámci prověřování a rozhodování policejního orgánu. Výpovědi všech osob, které podaly vysvětlení, jsou pro objasnění věci přínosné.
Kolik lidí nakonec podávalo vysvětlení?
Vysvětlení podalo více než šedesát osob.
Několik svědků v hlavní části kauzy Čapí hnízdo vypovědělo, že po dobu výstavby tam žádná reklama nebyla. To bylo v letech 2009 a 2010. Tato svědectví také dostala policie v tomto případě. Pracovali jste se slovy těchto svědků, kteří měli dokládat, že reklama byla v těchto letech jen fiktivní?
Otázka realizace příslušného druhu reklamního plnění v době výstavby byla posuzována také.
Prověřovali jste v této souvislosti manipulaci s důkazy? Třeba s upravenými fotkami, které měly prokázat, že reklama na Čapím hnízdě byla?
Jedná se o standardní postup. Pokud by byla zjištěna manipulace s předloženými důkazy, bylo by s nimi v tomto světle naloženo, případně by byla dovozována trestní odpovědnost osoby, která by tak učinila.
Obecně pak dokumentace reklamního plnění byla jedním z podkladů, které byly vyhodnocovány. Prokázání, zdali reklamní plnění fakticky proběhlo či neproběhlo, bylo úkolem orgánů činných v trestním řízení. Faktická realizace reklamního plnění byla prověřena především slyšením zaměstnanců a návštěvníků Farmy Čapí hnízdo.
Ptali se vyšetřovatelé finančních úřadů na to, zda vznikla státu v této kauze škoda? Jaká byla jejich odpověď?
Souhrnně byl osloven Specializovaný finanční úřad, který nárok na náhradu škody neuplatnil. S finančními orgány bylo též spolupracováno a byla jimi poskytnuta velmi rozsáhlá množina materiálů. Policejní orgán všechny podklady prostudoval a zpracoval a bylo žádáno i jejich doplnění.
Z jakého důvodu se prověřování kauzy protáhlo?
Délka prověřování byla ovlivněna především rozsahem trestní věci, resp. množství účetních dokladů (cca 8 tisíc stran), bankovních informací, které bylo nutné projít. Dále pak potřebou slyšet k věci více než šedesát osob a potřebou nechat vypracovat k odborným otázkám znalecké posudky.
