Článek
Kdyby se šlo podle původně schváleného rozvrhu, plán nejvýznamnější reformy výuky za posledních 20 let už měla veřejnost dopodrobna znát. Jenže přípravy se zadrhly kvůli celé řadě nejasností. Seznam Zprávy například informovaly o problémech v přípravě vzdělávací oblasti umění, která vygradovala rozpadem pracovních skupin pro výtvarnou a hudební výchovu.
A tak se změny odkládají. Už od příštího školního roku se přitom měly některé školy zapojit do testování nového způsobu výuky. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) oznámilo, že se tento krok odkládá na září 2025. Povinně by se pak mělo podle nového rámcového vzdělávacího programu, kterým se školy při výuce řídí, učit od školního roku 2027/2028. Tedy o dva roky později oproti původně schválenému plánu.
„Na přelomu října a listopadu očekáváme, že nám (ministerstvu školství) předá Národní pedagogický institut k interní supervizi pracovní verzi revidovaných rámcových vzdělávacích programů předškolního a základního vzdělávání, které chceme poslat do veřejné konzultace na počátku příštího roku,“ popisuje náměstek ministra školství Jiří Nantl (ODS).
Velmi se debatovala otázka druhého cizího jazyka, zatím není stále jasné, jestli by se druhý cizí jazyk měly děti učit povinně. Nebo by ho měly školy pouze povinně nabízet a žáci by si ho posléze mohli, ale také nemuseli vybrat. Ministr školství Mikuláš Bek v rozhovoru pro Seznam Zprávy pouze uvedl, že prvním cizím jazykem by v každém případě měla být angličtina.
Ministerstvo školství také chtělo dělit učivo na základní pro všechny žáky a rozvíjející jen pro část nejtalentovanějších dětí. Od tohoto plánu ale nakonec ustoupilo.
To jsou ale jen dva dílčí kroky reformy. Původní návrh hlavních směrů celkové změny měl jako jedno ze svých hlavních mott proškrtání přebujelých školních vzdělávacích programů. A také zaměření na získávání kompetencí, tedy odklon od pouhého memorování konkrétních znalostí především k osvojování dovedností.
„Český vzdělávací systém se vyznačuje tím, že máme relativně velmi vysoký podíl žáků, kteří se v 15 letech pohybují na nebo pod hranicí čtenářské a matematické gramotnosti,“ dodává náměstek Nantl. To znamená, že mají problémy se základním pochopením textu a jednoduchými výpočty.
Bude méně oborů středních škol
Na problémech českého školství panuje shoda, zatím ale ne na způsobech, jak je řešit, což se ukázalo při přípravě reformy v pracovních skupinách. Ministerstvo školství proto vycouvalo z jejího rychlého zavedení.
Momentálně se tak teprve dokončují charakteristiky vzdělávacích oblastí, do kterých spadají jednotlivé předměty. Zároveň se musí ještě vyjasnit, co vlastně stát bude vyžadovat, aby děti v určitých fázích školní docházky ovládaly.
Paralelně se navíc připravují ještě dva zásadní kroky – kromě už zmiňovaných reforem předškolního a základního vzdělávání také inovace oborové soustavy středních škol. Všechny tři kroky ministerstvo chystá najednou.
„Systém chceme především zpřehlednit,“ vysvětluje ke středoškolské reformě Nantl.
V Česku existuje 283 oborů vzdělávání, které se mezi sebou často liší jen velmi málo, a zájemci se tak při výběru konkrétní školy jen velmi obtížně orientují. Ministerstvo tedy plánuje redukci velké části oborů.
„Můj odhad je, že bychom mohli dospět ke zhruba 40 oborům. Je jasné, že šíře oborů, ke kterým dospějeme, bude užší v učňovském vzdělávání než u maturitních oborů,“ dodává náměstek ministra školství Jiří Nantl.
Ministerstvo školství odkládá reformu také proto, že se chce vyhnout stejným problémům jako s tou poslední v roce 2005. Podle současného vedení resortu se tehdy nepodařilo změny ve školách zcela prosadit, a tak reforma neměla požadovaný efekt.
