„Reforma ohrozí rodiny s dětmi.“ Analýza cupuje chystanou revizi dávek

Na příkladu rodiny z Frýdku-Místku poukazují autoři analýzy na připravovanou revizi dávek, která má sloučit čtyři dávky včetně příspěvku na bydlení nebo přídavku na dítě, na riziko, že mladé rodiny na změnu doplatí a větší finanční nejistota je v důsledku může odrazovat od pořízení dalších dětí.

Ohrožené mají být především rodiny, které žijí v nájmu, patří mezi nízkopříjmové, a využívají proto systém dávek. Podle propočtů by jim mohlo po revizi zůstat méně peněz na živobytí než v současnosti.

A zmíněný příklad z Frýdku-Místku, který si autoři vybrali proto, že tam nejsou příliš vysoké nájmy:

Čtyřčlenná rodina se dvěma dětmi bydlí v menším 60metrovém nájemním bytě, za který platí 12 360 korun měsíčně. Na energie vydá 4333 korun, další poplatky vyjdou na 1667 korun. Naopak příjem zahrnuje rodičovský příspěvek 9344 korun a výdělek 24 235 korun. Analýza zároveň pracuje i s druhou variantou, kdy je příjem vyšší, a to 27 709 korun.

V závislosti na příjmu si po revizi dávek může uvažovaná domácnost po připočtení státní podpory pohoršit.

V případě výdělku okolo zmiňovaných 24 tisíc by šlo o propad o necelé dva tisíce korun, u druhého vyššího příjmu by to ale byly čtyři tisíce. Zjednodušeně: Čím větší příjem, tím menší podpora.

Konkrétně tedy doplatí podle propočtů na nižší podporu směřující na bydlení. Aktuálně by taková rodina s příjmem 28 tisíc čerpala 7314 korun na příspěvku na bydlení. V nové dávce pak komponenta bydlení představuje 2740 korun. Ani nový pracovní bonus, který představuje 1105 korun společně s podporou na děti, ovšem finance dostatečně nekompenzuje.

Podle Kateřiny Jirkové, ředitelky Odboru nepojistných sociálních a rodinných dávek na MPSV by ale reálně měla rodina nárok na vyšší rodičovský příspěvek. Čerpat by mohla až 11 600 korun. „Když se podíváte na nájem, energie a poplatky, tak čísla nevypadají brutálně, ale dohromady je to přes 18 tisíc korun, bydlí dráž než 50 procent našich příjemců,“ komentuje konkrétní případ představitelka Ministerstva práce.

Autoři studie pro příklad použili průměrnou výši čerpání rodičovského příspěvku.

„Dívali jsme se na nabídku bydlení a našli jsme vhodné bydlení, 54 metrů čtverečních, za 13 až 14 tisíc korun se vším všudy. Neříkáme, že se musí přestěhovat, je za tím potřeba vidět nízké příjmy pracujícího a zároveň v kombinaci s vychýlením vzhůru v nákladovém spektru,“ dodává Lucie Malá, expertka z odboru nepojistných sociálních a rodinných dávek.

„Zavedením reformy budou domácnosti s dětmi podstatně více ohrožené chudobou, než je tomu v současnosti. Zvlášť demotivující je systém pro pořízení druhého dítě,“ stojí proto v analýze, na které se podílela Platforma pro sociální bydlení a SPOT – Centrum pro společenské otázky a stojí za ní autoři Jan Klusáček a Lucie Trlifajová.

„Je tam velmi zásadní dopad na rodiny, kde je jeden z rodičů na rodičovské dovolené. Protože tím, že je jeden z nich pracující, nepočítají se jako zranitelná domácnost,“ dovysvětluje další aspekt revize Mikoláš Opletal z Platformy pro sociální bydlení.

Připravovaná podoba zákona totiž počítá s tím, že na vyšší státní podporu zaměřenou na bydlení dosáhnou domácnosti jen v případě, že jsou všichni členové zranitelnými osobami – tedy například nezaopatřené děti, rodič pečující o děti mladší čtyř let, nebo například poživatel důchodu.

Podle Jana Klusáčka tak reálně není možné, aby se úplná rodina stala zranitelnou domácností – pokud totiž pracuje rodič, který nepečuje, domácnost není zranitelnou. Pokud ale nepracuje, tak je domácnosti za jeho neaktivitu podpora snížená.

Lucie Malá z Ministerstva práce vysvětluje, že zranitelnost se skutečně posuzuje optikou, jestli je tam je, nebo není práceschopný člen. „Protože potom nastupuje pracovní bonus,“ říká.

Redakce Seznam Zpráv už dříve informovala o tom, že zásadní zlom bude revize dávek představovat i pro samoživitelky. Systémově se k nim bude jinak přistupovat do sedmi let věku dítěte – kdy budou ještě řazené mezi zranitelné – a jinak poté.

Ředitelka Odboru nepojistných sociálních se proti tomu, že dávka odrazuje od pořizování dalších dětí, naopak ohrazuje. „Účelem příjmově testované dávky není zvýšit porodnost. Porodnost nezvýšíte úpravou dávky, je to o celkovém přístupu k rodinám,“ reaguje Kateřina Jirková.

Podle autorů má revize dávek na rodiny v nájemním bydlení dopadat zejména proto, že nová dávka nahradí, jak už bylo zmíněno, současný příspěvek na bydlení a ve výpočtu podpory bude jinak zohledňovat částky, které domácnosti skutečně platí za bydlení.

Revize dávek tak může podle autorů analýzy představovat problém zejména pro nízkopříjmové rodiny žijící v nájmu. Podle platformy může jít až o 150 tisíc domácností s dětmi – vychází z dat o rodinách, které mají nárok na příspěvek na bydlení vyšší než tisíc korun.

A podle platformy to může mít zásadní dopad na rozhodnutí, jestli rozšířit rodinu. „Rozhodně – finanční stabilita je základem přemýšlení o rodině, to z dat vychází poměrně přesvědčivě. A ceny bydlení to zásadně ovlivňují. Přičemž ve chvíli, kdy je vlastní bydlení i zcela mimo představivost řady domácností, se tyto domácnosti opírají o nájem,“ zdůrazňuje Mikoláš Opletal.

Lucie Malá, expertka z odboru nepojistných sociálních a rodinných dávek Ministerstva práce a sociálních věcí, už na konci roku popsala, že nová sjednocená dávka bude u uznatelných nákladů na bydlení vycházet z dat, která mají od žadatelů o dávky.

„Stojíme si za tím, že data, která bereme od našich klientů, jsou ta nejpřesnější pro to, abychom mohli pracovat s náklady na bydlení napříč republikou,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Lucie Malá pak popsala, že u nezranitelných domácností záměrně dochází ke snížení podpory na bydlení. „Jsou tam práceschopní členové a dožene jim to pracovním bonusem, neznamená to, že těm lidem ublížíme,“ odkazuje se na novou složku pracovního bonusu expertka z ministerstva.

Redakce text aktualizovala o vyjádření Ministerstva práce a sociálních věcí ke konkrétnímu případu.