Z šumivých jsou „tichá“. Test odhalil fintu, jak vína unikají zdanění

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Je to oblíbený nápoj milionů Čechů. Zákazníci najdou v regálech obchodů stovky značek a druhů perlivých vín, mezi něž patří také žádaná prosecca. Jak však zjistily Seznam Zprávy testem v akreditované laboratoři, část z nich nesplňuje deklarované značení.

A co víc, řada z nich má na základě změřeného přetlaku spadat do kategorie šumivých vín. Nesprávným označením se tak vyhýbá platbě spotřební daně. Každou láhev 0,75 litru šumivého vína má přitom prodejce danit necelými 18 korunami – z každého hektolitru se podle zákona platí spotřební daň 2340 korun.

Stát tak může přicházet o desítky až stovky milionů ročně. Tichá vína, mezi něž se perlivá řadí, totiž nemají daňovou povinnost. Prodejci argumentují vlastními kontrolami, vína nechají prověřit.

Šéf Svazu vinařů ČR Martin Chlad označil výsledek testu za znepokojivý. „Více než rok se tady odehrává hon na tuzemské vinaře stran zavedení nenulové spotřební daně na tichá vína a v přímém přenosu vidíme, že stát, respektive celní správa, efektivně nezachytí a nevybere tu již nastavenou na vína šumivá,“ sdělil Seznam Zprávám.

Podnětem redakce se chce zabývat také Státní zemědělská a potravinářská inspekce. „Sdělené informace pokládáme za podklad pro případné zaměření kontroly. Nicméně jedná se pouze o číselné hodnoty, podstatné jsou akreditované Protokoly o zkoušce a posudky,“ reagoval mluvčí inspekce Pavel Kopřiva.

Jak nezávislý test vypadal? Redakce koupila ve 4 hypermarketech 15 různých značek perlivých vín, 2 lahve od každé pro dodržení správné metodiky měření. Zaměřila se především na výrobky, které klienty lákají na nižší ceny - okolo stokoruny za lahev. Většinou šlo o italské výrobce.

Na vysvětlenou, perlivá vína – spadající podle zákona do kategorie nedaněných tichých vín – nesmí přesáhnout přetlak do 2,5 baru. Zjednodušeně řečeno jde o množství bublinek a sycení oxidem uhličitým. Zdaněná šumivá vína mají přetlak od 3 barů výše.

Z patnácti vzorků se do přetlakové normy 2,5 baru nevešlo jedenáct perlivých vín. Pět z nich dokonce přesáhlo přetlak v lahvi 3 bary.

„Pokud u deklarovaného perlivého vína naměří hodnotu 3,5 baru, je to absolutně problematické. Jde o klamání spotřebitele a získávají tím konkurenční výhodu. Víno je daleko perlivější a konzument to vnímá,“ sdělil Kamil Prokeš z Ústavu vinohradnictví a vinařství Mendelovy univerzity.

Testování s pomocí afrometru na začátku září provedla akreditovaná velkobílovická laboratoř Lipera. Redaktor Seznam Zpráv části rozboru přihlížel. „Každý vzorek necháme 24 hodin stabilizovat při laboratorní teplotě 20 stupňů. Na lahev připevníme speciální gumové těsnění a našroubujeme druhou část, dotáhneme a při protřepávání čekáme, než se tlak ustálí,“ popsal část měření vedoucí laboratoře Josef Zechmeister. Odchylka měření je podle odborníků maximálně jedna až dvě desetiny baru.

U perlivého vína Famiglia Cielo Prosecco Rosé, nabízeného řetězcem hypermarketů Albert, laboratoř naměřila přetlak 5,3 baru. Láhev navíc měla typický uzávěr pro šumivá vína. „Pro lepší posouzení celé záležitosti bychom vás rádi požádali o zaslání výsledků laboratorních rozborů vín. Na základě těchto informací vám budeme schopni odpovědět,“ reagoval PR tým Albert ČR. Poté už odpovědi neodeslal.

Po publikaci článku kontaktovala redakci společnost Buda-Mont, která uvedenou značku do Česka dováží. Navzdory etiketě s označením „perlivé víno“ jde podle ní skutečně o šumivé víno. „Podléhá spotřební dani, kterou také řádně platíme. Na etiketě je chyba v překladu, a tudíž sparkling wine (šumivé víno) máme chybně přeloženo na ‚perlivé víno‘. Za tuto chybu se moc omlouváme,“ uvedla jednatelka Kristýna Vlček. Chybu v překladu firma napraví.

Dvě z testovaných vín, která přesáhla přetlak 3 bary, redakce koupila v prodejně JIP. „Porušení norem samozřejmě vnímáme jako chybu. Nicméně informaci o tom, že se o tento případ jedná u vámi zmiňovaných výrobků, jsme se dozvěděli od vás,“ sdělil obchodní ředitel JIP východočeská Pavel Friedrich.

Zdůraznil, že prodávající nemohou kontrolovat deklarované vlastnosti výrobků, jinak by na sebe přenášeli odpovědnost za kontrolu kvality. „Situaci prověříme a v případě zjištění pochybení budeme dále řešit s našimi dodavateli,“ doplnil.

Také zástupci řetězce Kaufland se budou ptát dodavatele. „Kvalita výrobku musí odpovídat deklaraci na obale a dodavatel to musí doložit dokumentací. Pokud by bylo zjištěno nedodržení deklarace, nebo klamání spotřebitele, situaci řešíme s dodavatelem, nebo výrobcem,“ uvedla mluvčí pro ČR Renata Maierl.

Jeden z distributorů vín, firma Adveal, zpochybnil metodu testování Liperou. „Každá naše dodávka je provázena analytickým rozborem,“ sdělil jednatel Vladimír Zubík. Přiložil i dokument, podle nějž jsou hodnoty tlaku v lahvi v pořádku.

V pondělí pak odkázal na testy celníků, podle nichž má dané víno maximální přetlak 2,46 barů.

Nutno podotknout, že jimi distribuovaná značka Scalini Prosecco – stejně jako dvě další – v přetlakovém testu neprošla o jedinou desetinu. Sankcím celníků či SZPI by se v takovém případě vyhnuli i s ohledem na odchylku měření.

Laboratoř Lipera si za metodou přesného stanovení přetlaku stojí. „Metoda je akreditovaná, pravidelně validovaná a verifikovaná. Oba přístroje (afrometry) jsou pravidelně kalibrovány. A naše laboratoř je pod dozorem Českého institutu pro akreditaci, který pravidelně kontroluje dodržování akreditačních požadavků,“ doplnil Zechmeister.

Relevanci měření potvrzují odborníci. „Je to akreditovaná standardizovaná metoda, kterou se běžně měří přetlak v Champagne nebo u nás,“ sdělil Prokeš.

Zechmeister uvedl, že laboratoř nehodnotí správnost označení vín. S tím odkázal na dohledové instituce. Ohlídat vína i jejich danění mají Státní zemědělská a potravinářská inspekce a celní správa.

Potravinářská inspekce v překračování přetlaku perlivých vín nevidí tak velké riziko a nejde podle ní o „frekventovaný problém“. Intenzita kontrol podle nich vychází z posouzení rizika, odvozeného z výsledků předešlých prověřování, inspektoři ročně odeberou nižší desítky vzorků. „Specificky na problematiku přetlaku perlivých vín bylo v období let 2019 až září roku letošního analyzováno celkem 66 šarží perlivých vín. Z nich pouze dvě šarže nevyhověly, tedy byl naměřen přetlak mimo vymezenou hodnotu mez 1–2,5 bary,“ uvedl Kopřiva. Podle něj však kontroloři budou i tomuto parametru věnovat pozornost.

Za tyto prohřešky ukládají pokuty v řádech desítek až stovek tisíců korun. „Výše sankce se vždy odvíjí od právní kvalifikace prohřešku, objemu nevyhovujících šarží, doby trvání stavu, množství zasažených spotřebitelů,“ doplnil Kopřiva.

Celníci potvrzují, že se dovozem šumivých vín i jejich správným zdaněním při běžných kontrolách zabývají. „Mimochodem jedna kontrolní akce probíhá právě v tuto dobu,“ sdělila mluvčí Generálního ředitelství cel Hana Prudičová.

Pokud má celní správa pochybnosti o správném zdanění, může odebrat vzorky a provést rozbor v Celně technické laboratoři. „Pokud je zjištěno – například místním šetřením u subjektu či jinými zákonnými prostředky –, že bylo víno zdaněno nesprávnou sazbou daně i v předchozích zdaňovacích obdobích, zahájí celní úřad daňovou kontrolu, při níž provede doměřovací řízení a správnou daň daňovému subjektu doměří,“ doplnila mluvčí. Jinými slovy dodatečné pokuty výrobci od celníků nehrozí.

Jak vyplývá z údajů GŘC, jen ze států Evropské unie se loni do Česka přivezlo 1,442 milionu hektolitrů tichých vín. Do této sumy spadají i všechna perlivá vína. Pokud by jen setina z nich nedodržením přetlaku unikala placení daně, stát ročně přichází zhruba o 34 milionů korun, v případě desetiny už jde o 340 milionů korun.

Podle Chlada i redakční test dokazuje, že jsou kontroly ze strany státních dohledových orgánů nedostatečné. „Stát není schopen ohlídat ‚kreativní dovoz‘ a základní fiskální výběr,“ reagoval.

Inspektoři však namítají, že s kapacitou problém není. „SZPI má dostatek jak inspektorů, tak i laboratorních kapacit na provádění rozborů – například změření přetlaku v perlivých nebo šumivých vínech. Z pohledu výsledků kontrol SZPI je mnohem frekventovanějším a závažným nedostatkem falšování vína,“ řekl Kopřiva.

Více bublinek podle odborníků způsobuje, že chybně značená perlivá vína se chuťově blíží třeba šampaňským. „Takoví výrobci získávají konkurenční výhodu. Například v Itálii není spotřební daň na perlivá ani šumivá vína. Takže to striktně nerozdělují jako u nás. Naše legislativa však mluví jasně,“ sdělil Prokeš.

Podle něj si čeští vinaři normy pečlivě hlídají a jsou pak oproti zahraniční konkurenci znevýhodněni. „Jde jen o to, aby se na problém kontroly více zaměřily,“ dodal.

Svaz vinařů hodlá navrhnout evropské řešení ve směrnici o spotřebních daních. „Lze vyčlenit kategorii perlivých vín (1-2,5 baru) z kategorie tichých vín a dát pravomoc členským státům tato vína zdanit spotřební daní,“ dodal Chlad. Chce také požádat dohledové orgány o prověření situace na českém trhu.

Aktualizace: Redakce doplnila vyjádření distribuční společnosti Buda-Mont.