Realita českého zdravotnictví: I objednaní pacienti čekají čtyři hodiny

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Osm měsíců s dcerou čekaly na vyšetření u dětského ortopeda. Když dorazily na svůj objednaný termín do ambulance, čekalo je nemilé překvapení. Byly sice objednané na konkrétní čas, ošetření se ale dočkaly až po čtyřech hodinách a patnácti minutách.

„Naprosto mě zaskočilo, že na devátou hodinu objednají všechny. To člověku navíc dojde až ve chvíli, kdy se během té nekonečné doby seznamuje s ostatními naštvanými maminkami. Když jsem se ptala proč, tak prý kvůli rentgenu,“ popisuje svůj zážitek z Fakultní nemocnice v Motole Jana Michálková.

Nechtěla to nechat jen tak, a proto si na přístup v ambulanci stěžovala u vedení nemocnice.

„Vzhledem k tomu, že jste byli objednáni do specializované ambulance, kde je délka klinického vyšetření závislá na problematice dané diagnózy, přesný čas vyšetření tedy není možné vždy dodržet. O pořadí pacientů vždy rozhoduje lékař,“ odpověděla jí Dana Křivská z oddělení nemocničního ombudsmana a stížností.

Seznam Zprávy se proto nemocnice zeptaly, zda opravdu v dnešní době není možné zorganizovat provoz ambulance tak, aby pacienti nemuseli dlouhé hodiny čekat.

„Dětská ambulance je velmi vytížená, je zahlcena akutními pacienty, kteří i přes doporučení kontroly na spádovém pracovišti dochází zpět do Motola. Tyto kontroly je pak nutné provést, třebaže pacienti nejsou objednáni,“ vysvětlil přednosta Kliniky dětské a dospělé ortopedie a traumatologie 2. LF UK a FN Motol Vojtěch Havlas s tím, že jen čerstvých ortopedických úrazů jim přichází denně kolem čtyřiceti.

Podle Havlase se ale snaží čekání pacientů omezit, část z nich ošetří lékaři i v pracovní době v rámci urgentního příjmu.

„Od 1. 4. 2023 byl spuštěn nový objednávkový systém, s cílem zlepšení prostupnosti ortopedické polikliniky, vyhodnocení bude možné v odstupu jednoho až dvou měsíců,“ dodal Havlas, že přistoupili ke změně.

Na druhou stranu rozhodně nelze říct, že by čekání bylo nějakým zvláštním problémem jen motolské nemocnice. Dlouhé vysedávání v čekárnách zůstává obecným koloritem českého zdravotnictví. Často ale jde pouze o provozní problémy u jednotlivých lékařů.

„V mnoha zdravotnických zařízeních se nezměnila organizace práce od doby pádu komunismu,“ potvrzuje prezident Svaz pacientů Luboš Olejár.

Podle něj v tomto ohledu nejvíce pokročili stomatologové, gynekologové nebo diabetologové, u kterých se pacienti mohou více spolehnout na to, že půjdou na řadu v čase, kdy se objednali.

„U ambulancí oftalmologů a podobných ordinací je naopak velký problém i čtyřhodinové čekání dle příchodu. Na devátou hodinu je objednáno klidně 15 lidí. Přitom by stačilo objednávat čtyři pacienty na hodinu, když se ví, že jedno vyšetření vyjde na 15 až 25 minut,“ dodává Olejár.

Například jeden z pacientů sdílel před nedávnem na sociálních sítích prozaické prohlášení, které má jeho lékař vylepené na dveřích: „Čas, na který jste objednaní k lékaři, není časem, kdy přijdete na řadu, ale časem, od kdy začínáte čekat…“

Další pacientka jménem Dagmar kvůli podobnému přístupu svého praktického lékaře raději změnila.

„Čekala jsem klidně i tři hodiny, i když jsem byla objednaná,“ vysvětluje, že už odmítala opakovaně vysedávat zbytečně v čekárně.

Opět to ale neznamená, že by návštěvy pacientů na konkrétní čas nezvládali dodržovat všichni lékaři. Naopak dnes má řada ordinací i online objednávkový systém. Takže se v čekárně pacienti zdrží kratší dobu.

„U nás v ordinaci například objednáváme na celou pracovní dobu, ale samozřejmě akutního pacienta ošetříme i bez objednání. Pokud má zásadní problém, tak ho musíte ošetřit přednostně. Tím se stane, že objednaný déle čeká. Pokud mi například přijde pacient s podezřením na infarkt s bolestí na hrudi, tak ho nemohu nechat čekat tři hodiny, než dodělám prevence,“ vysvětluje předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka, že každý den nelze provoz ordinace dokonale naplánovat.

Podle něj se ale situace v tomto ohledu zlepšuje. „Pomohl“ paradoxně i covid, kdy se lidé do značné míry museli objednávat na konkrétní časy, i když byli třeba zvyklí dorazit do ordinace bez objednání.

„Troufl bych si tvrdit, že v ordinacích praktiků se to spíš mírně zlepšuje. Protože opravdu také díky covidu se ordinace i pacienti naučili objednávat, což u nás nebývalo zvykem,“ dodává Šonka.

Právě během covidu se čekání před ordinacemi omezilo na minimum. Vyplývá to z dat společnosti HealthCare Institute, která zpracovává žebříček českých nemocnic mimo jiné podle kvality poskytované péče.

Data jsou tedy omezená jen na ambulance v nemocnicích, ale i z těch vyplývá, že v roce 2021 čekalo na ošetření maximálně 10 minut téměř 71 procent pacientů, o rok dříve to bylo jen 55 procent lidí, zbytek tedy čekal déle. Loni se však čísla opět propadla na 58 procent. Oproti předpandemickým dobám se tak situaci zlepšila, ale jen o několik procent. Od roku 2013 se maximální čekací doba do 10 minut pohybovala na úrovni 54 procent.

Vysedávání před ordinacemi se umenšilo právě díky tomu, že lékaři i pacienti začali více využívat objednávání na konkrétní termín. V roce 2019 se na ambulantní vyšetření dopředu objednalo 76 procent pacientů, o rok později o zhruba šest procent víc a v roce 2021 dokonce 91 procent lidí, minulý rok sice toto číslo spadlo na 80 procent, pořád je to ale výrazně vyšší podíl lidí, než byl běžný v minulosti.

A kde se tedy čeká nejméně? Podle dotazníků HealthCare Institute vyplněných více než 36 tisíc pacienty je to v Karvinské hornické nemocnici. V celkovém hodnocení pak obecně nejlépe dopadly ambulance nefrologie, ARO, stomatologie, kardiochirurgie a neurologie.