Článek
Akademiky pobouřily novinky, které se objevily v první verzi návrhu státního rozpočtu na příští rok. Finance na vědu a výzkum by podle něj mohly klesnout až o 10 procent.
„Jestli to je míněno vážně a mělo by to projít, tak je to velmi vážný zásah do toho, jak funguje v běžném roce věda a výzkum,“ reagoval na možné škrty Jan Konvalinka, ředitel Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. „To jsou všechno věci, kde ušetříme desetikorunu a přijdeme o stovku,“ doplnil.
Jeho ústav patří v Česku k těm nejbohatším a škrty by dokázal kompenzovat z jiných příjmů. Humanitní obory by je pocítily silněji.
„Ve třetí vědní oblasti (oblast humanitních a společenských věd, pozn. red.) jsou rozpočty už nyní napjaté,“ reagoval pro Seznam Zprávy ředitel Sociologického ústavu Jindřich Krejčí.
Ministerstvo financí trvá na tom, že 10procentní omezení výdajů na vědu a výzkum není definitivní. „Ten materiál je prvotním výkopem k přípravě státního rozpočtu na příští rok a konkrétně ho v této rané fázi ještě komentovat nebudeme,“ sdělil Seznam Zprávám mluvčí resortu Filip Běhal.
Ministryně pro vědu a výzkum Helena Langšádlová (TOP 09) se proti snížení ohradila. „Tato výše je pro vědu, výzkum a inovace nepřijatelná,“ prohlásila. Upozornila ale, že návrh rozpočtu ještě čeká řada jednání a úprav.
Do jednání podle svých slov půjde s návrhy, že by se výdaje na vědu měly odvíjet od HDP. Konkrétní čísla však neuvedla. Loni dosahovala podpora vědy zhruba 0,58 % HDP. Například v roce 2012 pak činila dokonce 0,66 %, od té doby postupně klesá.
Zahraniční spolupráce
Vědci se obávají, že méně peněz ohrozí zejména dlouhodobé projekty, které už nyní utrpěly inflací či cenami energií. Ohrožena je podle nich i zahraniční spolupráce.
„Dneska dostávají projekty vynikající vědci, kteří na jejich základě najmou třeba lidi z ciziny – na našem ústavu je přes 30 procent zaměstnanců z ciziny. Ti lidé se sem stěhují a představa, že jim teď dám menší plat nebo že je nezaměstnám, je absurdní,“ řekl Seznam Zprávám Konvalinka.
Velké obavy má i Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu: „Pokles o 10 procent by byl ohromný šok i s ohledem na inflaci a mohlo by to znamenat ohrožení velkých mezinárodních projektů, do kterých by to vneslo velkou nejistotu.“
Jím vedený ústav provádí rozsáhlý upgrade fúzního reaktoru. Nové zařízení bude v některých ohledech světovým unikátem.
Podle ředitelky Akademie věd Evy Zažímalové je česká věda podfinancována dlouhodobě.
„Na Akademii věd České republiky dostáváme přímo ze státního rozpočtu již několik let pouze zhruba třetinu našich financí, přičemž např. německá Společnost Maxe Plancka získává formou institucionální podpory 80 % svého rozpočtu,“ přiblížila.
Její instituce by podle materiálu Ministerstva financí mohla přijít v následujícím roce o 600 milionů korun. O více peněz na výzkum ale přijdou také univerzity (2,1 miliardy) či Technologická agentura ČR a Grantová agentura ČR (dohromady o 1,2 miliardy).
Grantová loterie?
To jsou přitom pro českou vědu klíčové organizace. Právě u agentur vědci soutěží se svými nápady o prostředky na samotné „bádání“. Zjednodušeně řečeno se z těchto grantů hradí samotná vědecká práce a běžné, každodenní náklady (třeba energie) jdou z provozních rozpočtů univerzit či třeba Akademie věd.
Pro Grantovou agenturu bylo rozhodnutí velkým šokem. „Návrh rozpočtu na vědu pro rok 2024 předkládaný Ministerstvem financí je pro nás velkým překvapením, a to tím spíše, že je diametrálně odlišný od rozpočtu, který připravovala ministryně pro vědu po konzultacích s námi i ostatními poskytovateli řadu měsíců,“ řekl Seznam Zprávám předseda instituce Petr Baldrian.
Podobně dramatické škrty by podle něj měly dramatický dopad na to, kolik výzkumných týmů v příštím roce dosáhne na podporu ze státního rozpočtu.
Grantové agentury většinu prostředků v podstatě jen předají dále – vybraným týmům, které přišly s nejlepšími projekty. Podpora přitom bývá několikaletá, protože málokterý výzkumný projekt lze dokončit během několika měsíců.
V případě GAČR je tedy financování na příští rok už do značné míry dané – týmy, které vysoutěžily podporu v minulých letech, ji musí dostat. „Většina našich prostředků je určena na projekty, které již byly uděleny a jejichž financování musíme zaručit,“ vysvětlil Baldrian.
Někde se ovšem ubrat musí. Jedinou možností je vybrat méně nových „výherců“, rozdělit tedy méně peněz na nové projekty. „Snížení rozpočtu v navrhované výši by tedy muselo vést k významné redukci nákladů na nově zahajované projekty,“ podotkl.
V praxi by to znamenalo, že příští rok by drtivá většina týmů neměla šanci se svými výzkumnými projekty uspět. A to v situaci, když už prostředků nebylo na rozdávání. „V posledních letech můžeme bohužel financovat pouze méně než jednu pětinu předložených projektů.“
Pokud by škrty zůstaly v navržené výši, objem prostředků na nové projekty by musel klesnout podle Baldrianova odhadu na polovinu. Příští rok by tak mohl uspět zhruba každý desátý žadatel.
Na nízké finance si stěžují také rektoři vysokých škol. Rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková Seznam Zprávám sdělila, že českému vysokému školství v současnosti chybí zhruba 10,5 miliardy korun ročně. Další snižování výdajů na vědu a výzkum proto kritizuje .
„Kdyby došlo k výraznému snížení příjmů, a to z nejrůznějších kapitol, budou samozřejmě projekty, včetně některých strategických, v ohrožení,“ vysvětlila Králíčková. Dodala, že rektory nicméně čeká řada dalších jednání, a věří, že se vysokým školám podaří vyšší finance vyjednat.
AKTUALIZACE: Doplnili jsme vyjádření rektorky Králíčkové.
