Článek
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) odmítá kritiku policie, která se objevila v souvislosti se zásahem proti střelci na Filozofické fakultě v Praze. Naopak ocenil přístup vyšetřovatelů k dopadení a eliminaci masového vraha.
V kritice nejčastěji zaznívají otázky nad tím, proč policie rovnou neobsadila všechny budovy Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, ale zaměřila se na tu v Celetné ulici.
„Nebudu vstupovat do debat s odborníky ze sociálních sítí. Z toho, čeho jsem byl v průběhu zásahu svědkem, i z informací, které policie sdělovala v uplynulých dvou dnech, jsem přesvědčený, že policie postupovala profesionálně a udělala maximum možného,“ řekl Rakušan v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Šéf hnutí STAN popisuje, v čem se zpřísní legislativa a dohled nad držením zbraní. Vrah z fakulty byl držitelem několika střelných zbraní, do budoucna by se podle ministra vnitra mělo přísněji zkoumat, proč si jedinec pořizuje další a další zbraně.
„Policii se rozšíří možnosti zajistit držiteli jeho zbraně mimo jiné na základě zjištění významného bezpečnostního rizika, na které upozorní třeba policie nebo zpravodajská služba nebo například v případě abnormálního hromadění zbraní,“ uvedl Rakušan s tím, že přístup do registru zbraní měli i lékaři, kteří by v případě pochybností upozornili kriminalisty.
Klánovický otazník
Ve veřejném prostoru zaznívá kritika policejního postupu. Například že policisté nebyli ve všech budovách filozofické fakulty, nebo že od začátku nekomunikovali s vedením FF UK. Budete ji řešit s policií?
Předně chci říct, aby to nezapadlo, že ve veřejném prostoru, a to i od expertů a lidí, kteří byli přímo na místě, zaznívá především ocenění policejního postupu. Vynikající byla i souhra celého integrovaného záchranného systému, skvělá součinnost se záchranáři i hasiči, rychlé spuštění traumaplánu, který umožnil rychlý převoz zraněných na nejlepší česká pracoviště. Jsem na všechny zasahující hrdý a cítím vůči nim velkou úctu a vděk.
Z informací, které máte, vidíte sám nějaká pochybení, případně důvod k vyvození zodpovědnosti?
Pokud jde o kritiku, která je, myslím, v podobných situacích přirozená, nebudu ji paušálně odmítat, nebudu ale také vstupovat do debat s odborníky ze sociálních sítí. Ale z toho, čeho jsem byl v průběhu zásahu svědkem, i z informací, které policie sdělovala v uplynulých dvou dnech, jsem přesvědčený, že policie postupovala profesionálně a udělala maximum možného. Nicméně každý takto významný policejní zásah je samozřejmě ex post analyzován a vyhodnocován, tento nebude výjimkou.
Byly oběti v Klánovicích vybrány náhodně, alespoň dle informací, které máte nyní k dispozici? Nebo šlo o vybraný cíl ze strany vraha?
To je pořád předmětem vyšetřování. Nicméně právě situace, kdy pachatel oběti nezná, nemá k nim žádný vztah, stejně jako k místu vraždy, je pro policisty ta nejsložitější.
Po takových útocích se vždycky otevře debata o držení zbraní. Jaká problematická místa v zákoně nebo jeho implementaci vidíte vy?
Ta problematická místa, která jsme ve zbraňové legislativě viděli, jsme se rozhodli napravit novým zákonem o zbraních, který je momentálně ve Sněmovně ve třetím čtení. Za mě to bylo především zkrácení periody pro přezkum zdravotní způsobilosti na pět let a v případě pochybností možnost nařízení prohlídky ad hoc.
Zbraně pod lupou
Bude mít policie více prostoru pro zásah proti držitelům zbraní, kteří upadnou v podezření?
Policii se rozšíří možnosti zajistit držiteli jeho zbraně mimo jiné na základě zjištění významného bezpečnostního rizika, na které upozorní třeba policie nebo zpravodajská služba, nebo například v případě abnormálního hromadění zbraní, a také to, aby ošetřující lékaři měli možnost v centrálním registru zbraní zjistit, zda jejich pacient zbraň vlastní, a v případě pochybností o tom, jestli je pacient způsobilý držet zbraň, museli tuhle skutečnost hlásit policii.
Zpřísní se dohled nad držením zbraní?
Zpřísňuje se nakládání s některými součástmi zbraní, mimo jiné s velkokapacitními zásobníky nebo s polotovary zneužitelnými pro nelegální výrobu zbraní, a přístup k dosud méně přísně regulovaným zbraním. U významné části těchto zbraní bude prováděn bezpečnostní screening před tím, než si je bude moci zájemce opatřit, takzvané flobertky si už nebude možné pořídit bez zbrojního oprávnění vůbec. Na rovinu ale říkám, že ani tohle zpřísnění bohužel nedokáže eliminovat riziko takového útoku, jakého jsme teď byli svědky.
Pachatel si ve velmi krátké době před vražděním pořídil velký počet zbraní, aniž by to podle všeho vyvolalo hlubší zkoumání. Vidíte prostor pro revizi?
Ano, jak už jsem řekl, právě možnost policie zajistit zbraně v případě, že jich někdo drží neobvykle vysoké množství, dává prostor přezkoumat třeba to, za jakým účelem si je daný člověk pořizuje.
Nakolik pomohla vyšetřovatelům při vyšetřování a zásahu součinnost veřejnosti?
Nepochybně pomohlo to, jak odpovědně, nebojím se říct disciplinovaně se nejen veřejnost, ale i samotní lidé uvnitř budovy fakulty chovali. Na to, že byli v takové obrovsky stresující situaci vystaveni nepochybně poprvé v životě, reagovali obdivuhodně, nezpanikařili, spolupracovali. Mají můj veliký respekt. Pokud jde o lidi mimo budovu, musím ocenit, že respektovali výzvy policie, aby se oblasti vyhnuli. Hlavně pro lidi, kteří v okolí bydlí, to samozřejmě bylo nepříjemné, ale myslím, že všichni pochopili, že v tu chvíli jde víc než o pohodlí. Chci za to ještě jednou všem moc poděkovat.
Masová vražda probudila další pomatence, kteří vyhrožují zopakováním podobného útoku, nosí makety granátů apod., měli by takoví pachatelé být potrestáni exemplárně?
Nechci mluvit do práce justici. Měli by být potrestáni prostě podle zákona. Těch lidí, kteří podobnými věcmi vyhrožují, je pár a policie je důsledně stíhá a jistě bude stíhat. Mnohem víc je lidí, respektive účtů na sociálních sítích, které takové chování více či méně otevřeně schvalují, podporují, adorují. I tomu se policie věnuje a je to podle mě správně.
Bavme se o hrdinech
Byl jste na místě před eliminací vraha. Jak to na vás působilo, co byl nejsilnější moment?
Ve chvílích, kdy zásah probíhal, jsem neměl čas vnímat svoje pocity. V době, kdy jsem na místo dorazil, už bylo jasné, že nejde o planý poplach. Že jde o životy. V tu chvíli je veškerá pozornost upřená na momentální dění, na to udělat potřebné kroky, přepnete do krizového módu. Silně na mě zapůsobilo nasazení a souhra všech složek záchranného systému, to není fráze a povinná chvála vlastních lidí, to je fakt. Nejhorší moment pak přišel ráno poté, kdy jsem se šel podívat přímo do budovy.
Nakolik důležité je získat odpověď na otázku, proč se vrah dopustil tak brutálního násilí? Jak důležité podle vás bude zjistit jeho motiv?
Myslím, že lidé v sobě tak nějak přirozeně mají potřebu takovouhle šokující, nepochopitelnou, traumatizující událost uzavřít do nějakého „srozumitelného“ příběhu, že máme logické puzení ptát se, proč se to stalo a kdo za to může. Protože nepochopitelné, nevysvětlitelné věci nás iritují, musíme se k nim pořád vracet.
Ale zkušenosti ze zahraničí, hlavně z USA, kde jsou obdobné tragédie bohužel dost časté, jednoznačně říkají, že se máme snažit příběh útočníka včetně jeho motivů z kolektivní paměti a z veřejného prostoru spíš vytěsnit. Vrah se chce nějakým způsobem „zapsat“. Nedovolme mu to. Vyprávějme raději příběhy obětí, to jsou skuteční hrdinové toho příběhu. A jejich blízcí. Těm bych chtěl znovu vaším prostřednictvím vyjádřit nejhlubší účast.
