Rakovina kůže je stále častější. Lidé zapomínají na základy, říká lékařka

„Incidence melanomu kůže za posledních 40 let stoupla čtyřikrát až pětkrát,“ upozorňuje kožní lékařka Alena Vičíková z brněnské Fakultní nemocnice u svaté Anny na počet nových případů.

Sama to ostatně pozoruje ve své praxi. „Na naší klinice je spousta pacientů s nádory, na jejichž vzniku se zásadním způsobem podílí sluneční záření. Ta čísla narůstají naprosto jednoznačně,“ konstatuje.

Prevalence zhoubného melanomu, tedy počet žijících pacientů, u kterých byl diagnostikován, vzrostla v Česku za osm let z přibližně 25 tisíc na 33 tisíc případů. Mírně se zvýšila také incidence a úmrtnost, vyplývá to z dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS).

„Výraznější pokles incidence v letech 2020 a 2021 velmi pravděpodobně souvisí s protiepidemickými opatřeními během pandemie covidu-19, tedy zejména s omezeními ambulantních zdravotních služeb,“ vysvětluje analytik ÚZIS Tomáš Májek propad v uvedených covidových letech.

Melanom je nejčastějším a nejnebezpečnějším druhem rakoviny kůže. V Česku ale roste také prevalence nemelanomových kožních zhoubných nádorů. Právě tento typ diagnózy se umisťuje na prvních příčkách ze všech novotvarů, kterými u nás lidé onemocnění.

K rizikovým faktorům pro vznik těchto nádorů patří světlý fototyp kůže s tendencí ke spálení, nadměrné a opakované slunění, navštěvování solárií, velký počet znamének a pih, atypická znaménka nebo například výskyt melanomu v rodině.

„Pro prognózu melanomu je nejdůležitější včasné odstranění chirurgicky vyříznutím,“ zdůrazňuje primářka kožního oddělení Krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně Hana Tomková.

„Za velmi důležité považujeme pravidelné samovyšetření kůže, při kterém by nám mělo být podezřelé každé znaménko, které je asymetrické, má nepravidelné okraje nebo barvu, velikost nad šest milimetrů a které se mění co do velikosti, tvaru či barevnosti, svědí nebo na povrchu krvácí,“ popisuje.

Odbornice shrnují několik základních pravidel, která v jejich praxích lidé mnohdy nedodržují.

„Častým problémem je, že lidé aplikují na kůži nedostatečnou vrstvu ochranného prostředku a během dne jeho aplikaci neopakují každé dvě hodiny či po koupání,“ upozorňuje primářka Tomková.

„Navíc tím, že se při jeho použití tak snadno na slunci nespálí, získávají určitý falešný pocit bezpečí a zůstávají na slunci podstatně déle,“ dodává.

Přikládá praktickou radu: jedna lžička opalovacího krému odpovídá množství určenému k pokrytí obličeje a krku, dvě čajové lžičky jsou potřeba na trup. Po jedné lžičce patří na každou paži a po dvou na obě nohy.

Pro běžné denní použití doporučuje ochranný faktor SPF 15, který absorbuje 93 procent UVB záření. Pro rekreační a sportovní aktivity či práci venku pak širokospektrý ochranný krém o SPF 30 a více.

Pokud to je možné, primářka Tomková také radí zcela se vyhnout pobytu na slunci mezi 10. a 14. hodinou.

S nastupujícím létem každoročně přibývá také lidí, kteří mají zdravotní problémy vzniklé špatnou kombinací léků a vystavováním se slunci.

„Když začne svítit sluníčko, na našich ambulancích a pohotovostech skončí celá řada pacientů, kteří mají léčbu, která se s ním neslučuje. Například se namažou nějakými krémy proti bolestem kloubů nebo pijí bylinné čaje, které se velmi často nesnáší se slunečním zářením,“ shrnuje lékařka Vičíková.

Dopady přílišného opalování podle ní lze rozdělit do dvou skupin. „Zarudnutí, tvorba puchýřů, olupování kůže, když se spálíte na slunci, to všechno je nepříjemné v dané chvíli. Bolí to, znepříjemní vám to pobyt na dovolené. Ale když se to stane jednou, nic hrozného se nestane,“ popisuje.

„Když ale k poškození sluncem dochází opakovaně, zvyšujete riziko vzniku kožních nádorů. A úplně každý, kdo se zbytečně vystavuje slunci, bude daleko rychleji stárnout, jeho pokožka bude vyschlá, budou v ní rozšířené červené žilky a podobně,“ zdůrazňuje.

Často do její ordinace přicházejí také lidé, kteří pracují na zahrádkách a objeví se u nich reakce vzniklá kombinací slunečního záření a trav.

„Lidé občas zapomínají na základy, kolem ochrany proti slunci koluje taky plno mýtů. Třeba že když budu ve stínu nebo budu mít klobouk nebo tenký oděv, tak mi nic nehrozí. Samozřejmě to není pravda,“ popisuje Vičíková.

Rostoucí počty případů rakoviny kůže potvrzují také zástupci pojišťoven. „Je patrné, že v posledních dvou letech počet pacientů vzrůstá, v loňském roce v porovnání s rokem 2018 dokonce o téměř 50 procent,“ říká mluvčí pojišťovny RBP Ivo Čelechovský.

„Léčba pokročilého a metastatického melanomu dosáhla v posledních letech revolučních změn a náklady na léčbu zhoubného melanomu každoročně stoupají,“ konstatuje mluvčí Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra (ZP MV) Jana Schillerová.

„Během šesti let se celkové náklady navýšily o téměř sto procent, a to především z důvodu nových možností léčby, jako je cílená biologická léčba a moderní imunoterapie,“ dodává. Loni vydala ZP MV na léčbu melanomu téměř 108 milionů korun.

Mnohé pojišťovny se snaží motivovat lidi příspěvkem na preventivní programy. ZP MV nabízí příspěvek 500 korun dospělým a dětem až 1500 korun na vyšetření dermatoskopem.

Stejnou výhodu nabízí svým klientům také Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP). „V mezinárodním srovnání si nevedeme špatně, více než polovina léčených melanomů je u nás zachycena včas, to znamená v prvním stadiu. Stále je zde ale 45 procent těch, které jsou objeveny ve stadiích pozdějších,“ říká předseda správní rady VZP Tom Philipp.

„Pokud je melanom odhalen v prvním stadiu, znamená to pro pacienta téměř stoprocentní šanci na úplné vyléčení. Ve čtvrtém stadiu už je to necelých 30 procent, prognóza výsledku léčby se tedy prudce zhoršuje,“ doplňuje náměstek ředitele VZP pro zdravotní péči Jan Bodnár.