Článek
Lucie Nollová, majitelka spolku Tlapky na cestě, se o zvířata v nouzi v Brně a okolí stará přes 10 let. Na rozdíl od většiny útulků nemá psy v kotcích, ale v budově s vnitřními prostory.
„Máme plynové vytápění, ale momentálně se ho snažíme nepoužívat, protože náklady by byly obrovské,“ vysvětluje pro Seznam Zprávy.
Cesty, jak ušetřit, hledá i jinde. „Třeba deky, které jsme dřív využívali, teď měníme za jiné věci, protože se hodně musely prát, a to je další spotřeba vody, energie a tak dále,“ pokračuje s tím, že jde o hobliny či jiné podestýlky.
Co bude v zimě, neví, se svými spolupracovníky je ale připravena na to, že v nejhorším případě přestane psům topit úplně.
Třikrát vyšší zálohy
Obdobně je na tom útulek pro opuštěné a týrané psy Voříšek v Čechách pod Košířem. „Máme vše na elektřinu, takže jsme v rámci opatření nuceni minimalizovat svícení nebo ohřev teplé vody. Zálohy nám zvýšili ze sedmi na 22 tisíc, a to ještě nejsme u té zastropované ceny, “ líčí vedoucí útulku Leopold Dostál.
Drahé energie řeší rovněž Útulek Olomouc, jehož vedoucí Hana Dědochová vysvětluje, že se kvůli úsporám snaží zvířata shromažďovat v méně budovách. „Máme více prostor, ale momentálně je nemůžeme všechny vytápět. Víc s tím bohužel neuděláme, protože na krmivu a veterině neušetříte.“
Všichni shodně hovoří o tom, že ubylo i těch, kteří jim pomáhali s financováním. „Počet dárců za poslední půlrok klesl o 30 procent,“ přibližuje Nollová. „Je vidět, že lidé šetří.“
Provozovatelé útulků doufají ve zlepšení během adventu, kdy podle nich lidé bývají nejštědřejší.
Na zvířata lidem nezbývají peníze
Poklesl rovněž zájem o adopce. „Lidé si teď mnohem víc rozmýšlí, zda si zvíře pořídí,“ podotýká Lucie Nollová.
S Leopoldem Dostálem se shodují, že se to dotýká především větších psů. „O štěňata a malá plemena je zájem stále stejný. Řekl bych, že se hlavně prohloubil nezájem o nějakým způsobem problematické a nemocné psy a velká plemena,“ doplňuje Dostál, podle něhož se stále častěji setkávají s tím, že se lidé snaží umístit zvíře, na které jim už nezbývají finance.
Nejčastějším důvodem bývá drahá veterinární péče. „Lidé volají, že už se o zvíře nezvládnou postarat. Nemají na to peníze. Třeba krmivo se dá pořídit levně vždycky, ale na veterinární péči neušetříte,“ přibližuje.
Proč pomáhat zvířatům? Důvodem může být i opičí mládě odhozené na skládce
Stejnou situaci popisuje i Anna Matoušková z organizace Buldočí naděje. „Zatímco dříve to byli psi bez majitelů nebo z množíren, aktuálně se na nás stále častěji obracejí přímo rodiny. Buď nemají na drahou veterinární péči, nebo se musí třeba přestěhovat do menšího bytu, kde jim majitel psa nechce povolit,“ nastiňuje.
„Obrátila se na nás i rodina, která se během pár měsíců dostala do situace, kdy své fence musela začít kupovat nejlevnější jídlo z marketu,“ doplňuje s tím, že v tomto případě se rodina rozhodla, že prostřednictvím Buldočí naděje najde zvířeti nové majitele, kteří pro něj dokážou všechny potřeby zajistit.
Žádosti o umístění musí odmítat
Útulky po celém Česku se v posledních měsících mimo jiné setkávaly s tím, že noví majitelé vraceli zvířata pořízená v době epidemie covidu-19. „Takové žádosti se jednou za čas stále ještě objevují, i když už spíš vzácně,“ říká Hana Dědochová z Útulku Olomouc.
Jak vyžít s padesátikorunou na den. Kdo stojí ve frontě na potraviny zdarma?
I tak má denně několik e-mailů či telefonátů s prosbou o umístění psa nebo kočky do útulku. „Většinu žádostí teď musíme odmítat, protože nemáme dostatečné kapacity na to se o zvířata starat,“ říká s tím, že kvůli nedostatku peněz totiž musela výrazně omezit počty zaměstnanců.
„Zvířata se nám díky zodpovědnému systému adopcí, který máme dlouhodobě nastavený, vracejí jen ve velmi ojedinělých případech. A to i přesto, že zájem o naše psy byl v době epidemie extrémní,“ popisuje svoji zkušenost Anna Matoušková.
