„Jezdíme padesátkou.“ I tak radarů přibývá a pokuty platí desítky tisíc řidičů

Malá obec Kubova Huť je bránou do srdce Šumavy. Příliš rychlí řidiči si však odtamtud často odvážejí i nepříjemnou zkušenost. Radar s úsekovým měřením na vytížené silnici I/4, která pokračuje do Německa, patří k „nejefektivnějším“ v Česku. Loni evidoval více než 18 tisíc překročení rychlosti.

Výběr pokut dle zákona zajišťují obce s rozšířenou působností, v tomto případě Vimperk. A město, které administruje radary na pěti místech, patří v tomto ohledu k rekordmanům v Česku. V loňském roce jeho chytrá zařízení evidovala téměř 40 tisíc přestupků. V příjmech do rozpočtu to znamená 24 milionů korun, což je skoro desetina celkových příjmů města.

Radnice pořídila první radary už před šesti lety, technologii si chválí. „Úsekové měření rychlosti bývá zkratkovitě prezentované pouze jako zdroj peněz pro samosprávy. Ve Vimperku a jeho okolí má však jednoznačně bezpečnostní opodstatnění, protože tudy prochází důležitá spojnice Čech a Německa, silnice I/4, s čímž je spojený vysoký tranzit, včetně nákladní dopravy. A na dálkových trasách řidiči obecně spěchají,“ sdělil pro Seznam Zprávy mluvčí města Milan Brabec.

Zdůraznil, že silnice první třídy vede až k hranicím obcemi a osadami jako průtah, což sídla zatěžuje a působí nebezpečí místním.

Seznam Zprávy oslovily 15 obcí, jež v uplynulých letech hlídaly řidiče s pomocí radarů nejstriktněji. Šoféři jen těmto městům zaplatili na pokutách z radarů více než čtvrt miliardy korun. Výčet nezahrnuje velká města jako Prahu či Ostravu, kde se výběr dělí i do městských částí.

Třeba v Hranicích na Moravě úřady dva stacionární radary přesunují mezi 8 stanovišti. Zároveň úsekově měří rychlost v obci Býškovice a hranické místní části Slavíči. Na tamní čtyřproudovce evidují přibližně 80 přestupků denně.

Město loni vybralo na pokutách z radarů 31 milionů korun, asi dvacetinu celkových příjmů radnice. Také však odmítá, že chce ze šoférů jen tahat peníze. „Místa pro radary primárně vybíráme s ohledem na bezpečnost, nikoliv podle počtu projíždějících vozidel. Máme je i tam, kde sice není velký provoz, ale hrozí riziko střetu s chodci či cyklisty,“ sdělil mluvčí města Petr Bakovský.

V Česku funguje více než 400 radarů. Dle Českého metrologického institutu se jejich počet za posledních pět let zdvojnásobil. A další rychle přibývají.

Třeba ve Frýdlantu nad Ostravicí od začátku února fungují radary v částech Nová Dědina a Nová Ves. Měřící zařízení v obcí Bílá loni evidovalo přestupky, za něž řidiči zaplatili přes 11 milionů korun.

Zatímco šoféry někdy nenadálé dopisy z úřadů rozezlí, dopravní odborníci efekt zařízení chválí. „Pouhé informativní radary mají spíše krátkodobý účinek – analýzy ukazují, že během několika měsíců se provoz vrací do původního stavu. Podobná situace nastává i při viditelném silničním dohledu – jakmile hlídka místo opustí, řidiči často začnou opět porušovat rychlostní limity,“ uvedla krajská koordinátorka Besipu Veronika Vošická Buráňová.

Dle ní je proto efektivní umisťování radarů v místech, kde dochází k odbočování ze silnic první třídy na komunikace nižších kategorií. „Na silnicích Kraje Vysočina se například často setkáváme s křižovatkami, kde je rychlost snížena na 60 až 70 kilometrů v hodině. Bohužel mnoho řidičů tuto úpravu ignoruje, přestože je klíčová pro jejich vlastní bezpečnost – zajišťuje lepší rozhledové poměry a umožňuje bezpečné zařazení vozidel z vedlejších komunikací do hlavního proudu,“ doplnila. Experti přitom zdůrazňují, že kolize v rychlosti devadesát kilometrů v hodině je mnohem fatálnější a vážnější než při jízdě šedesátkou.

Že mají radary potřebný efekt, zaznívá i z radnic. Řidiči si po čase zvyknou a na měřených místech dávají nohu z plynu. Na většině měřených míst tak pokut po nějaké době ubývá.

Potvrzují to i ve zmíněném Vimperku. Loni tam evidovali o 10 tisíc přestupků míň než v roce 2023. „Konkrétně pro Vimperk pak má měření rychlosti další efekt – řidiči dodržují rychlost všude, i na neměřených úsecích. Jako člověk, který není místní a začal do města v červenci 2024 dojíždět za prací, jsem byl překvapený, jak se tu jezdí spořádaně. Žádných běžných ledabylých pětapadesát šedesát jako jinde. Ve Vimperku se skutečně jezdí padesátkou,“ dodal mluvčí Brabec.

Dle Vošické Buráňové jsou k šoférům vstřícnější úsekové radary, které změří průměrnou rychlost v konkrétní vzdálenosti, než ty stacionární. „Mnoho překročení rychlosti nevzniká úmyslně, ale spíše z nepozornosti. Úsekové měření dává řidiči prostor uvědomit si chybu a zpomalit, zatímco stacionární radar zaznamená překročení okamžitě. Tento princip vede k větší prevenci a zajišťuje dlouhodobější efekt – řidič si místo zapamatuje a při dalším průjezdu už pravděpodobně dodrží rychlostní limit,“ řekla.

Samosprávy zdůrazňují, že vybrané pokuty automaticky neznamenají čistý příjem do kasy. V severočeském Tanvaldu vybrali loni za téměř 8700 přestupků 7 milionů. „Výdaje za tři úseky činily 6 milionů korun. Zahrnují pronájem měřícího zařízení, geodetické zaměření, certifikace, servis, personální výdaje, poštovné či softwarové služby,“ vysvětlil tajemník radnice Richard Seidel. Městu tak loni zbyl asi milion korun, který využilo na údržbu silnic a chodníků.

S vybranými penězi přitom města nakládají různě. Zdaleka ne všude končí v dopravních opatřeních nebo investicích na nové silnice.

Jihomoravský Slavkov u Brna loni vybral na pokutách téměř 21 milionů. Poměrově k příjmům rozpočtu je to nejvíc z oslovených měst, téměř 9 procent. Asi 9 z 10 pokut zachytí nenápadné radary na rychlostní silnici I/50 na trase mezi Brnem a Uherským Hradištěm. Neznalí řidiči na rovném úseku s křižovatkou obci Velešovice často překročí předepsanou sedmdesátku.

Peníze jdou po odečtení nákladů do Fondu dopravní infrastruktury. „Hradíme z něj pouze dopravní investice směřující ke zlepšení bezpečnosti pro řidiče i chodce ve městě,“ upřesnila mluvčí města Veronika Slámová.

Podobný přístup zvolili v Říčanech u Prahy, které zajišťují měření rychlosti a výběr pokut hned v devíti obcích. „Zájem projevily i další obce, které nemají jinou možnost, jak zajistit zklidnění dopravy a bezpečnost,“ řekla mluvčí Helena Vlnařová.

Doplnila, že Říčany investují všechny vybrané peníze zpět do silnic, chodníků a parkovišť.

„Jen loni to bylo několik desítek milionů korun,“ dodala. Město také pořídilo hasičům a policistům techniku za miliony korun.

Říčany loni na pokutách z radarů inkasovaly 24 milionů korun, po odečtení s tím spojených nákladů městu zbylo 11 milionů. Radnice však namítá, že by se přestupkové agendy nejraději vzdala. „Podněty pro zavedení měření vycházejí z monitoringu rizikových úseků a také ze žádostí či petic rezidentů, kteří v daných lokalitách žijí a každý den jsou svědky bezohledného chování řidičů. Evidujeme mnoho dalších požadavků na zavedení úsekového měření. Město Říčany i okolní obce by přivítaly, kdyby měření rychlosti a s tím spojenou náročnou agendu nemusely vůbec řešit,“ doplnila mluvčí.

Většina oslovených obcí s rozšířenou působností však výnosy používá i na jiné položky v rozpočtu než dopravní investice. Třeba v Benešově, Šternberku nebo Bruntálu, kde úřadu po odečtení nákladů zůstává asi 7 milionů korun, peníze využívají i do jiných kapitol rozpočtu.

„Jsou to investice do komunikací, školství, kultury a sportu, sloužící rovněž občanům z okolních obcí,“ vysvětlil mluvčí bruntálské radnice Jiří Ondrášek.

Dopravní preventistka očekává další nárůst radarů, dle ní je patrná tendence ke zklidňování dopravy i na hlavních tazích. „Oproti některým zahraničním zemím máme v Česku specifikum – správu těchto zařízení často zajišťují přímo města prostřednictvím soukromých firem. To s sebou nese i finanční náročnost, což vede k tomu, že mnoho obcí radary postupně přesouvá podle aktuálních potřeb,“ sdělila Vošická Buráňová.