Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Redakce Seznam Zpráv vybrala do Fóra čtenářů zajímavé názory z diskuze u článku o evakuaci lidí ohrožených povodňovou vlnou.
Přečtěte si původní článek
Dana Plíšková: Setrvávat na místě je dle mého velký hazard se svým životem. Pokud bydlím v záplavové oblasti, tak opustím dům v momentě, kdy mě k tomu vyzvou. Pak se totiž záchranáři k vám nemusí stihnout dostat, až bude člověk odříznutý od suché země. Prostě voda s ohněm nikomu neustupují…
Jirka Jan: Je třeba také vycházet ze selského rozumu. Pokud bydlím ve třetím a vyšším patře, voda tam nebude. Ale musím počítat s tím, že si pár dnů nenakoupím. Pokud mají tito lidé dostatek zásob a počítají s tím, že budou bez elektriky a vody, popřípadě plynu, a mají to pořešené jinak, ať zůstanou. Tím uvolní místo pro lidi, co to potřebují více. Ale dával bych na podpis, že si pak nebudou volat hasiče, aby jim přivezli chybějící jídlo.
Jan Hrubeš: Řada lidí nedokáže domyslet, co to všechno obnáší. Myslí si, že si nakoupí jídlo a balenou vodu a budou koukat z okna a vrtět si palcem. Ale nedomýšlí, jak moc jsou závislí na elektřině, plynu a fungující kanalizaci. Že když nepůjde elektřina, nebude jim fungovat lednička. Když nepůjde plyn, neuvaří si ani čaj. Každý druhý má v paneláku psa, ale i ten má svoje potřeby. Svoje potřeby mají i děti – bez televize a internetu budou chtít nějakou zábavu po rodičích. Jste připravení a dokážete je zaujmout, anebo hned první den vypukne ponorková nemoc? (redakčně kráceno)
- Luboš Melichar (reaguje): Kdo se na to vybavil, je na tohle všechno připravený. Pokud to bude v paneláku ve vyšším patře, nevidím v tom problém. Jídlo jen trvanlivé potraviny a konzervy, dostatek pitné vody, nabité powerbanky a přenosný fotovoltaický panel na nabití mobilu, na vaření propanbutanové lahve a vařič. Dětem bude lépe doma ve vlastním pokoji, s hračkami a knížkami a na zábavu máme stolní hry a karty. No a večer si budeme povídat. Pokud bych to věděl dřív, děti bych odvezl k babičce a zůstal bych jen já sám, max. s manželkou. (redakčně kráceno)
Hana Sahajová: Prosím všechny diskutující, aby si uvědomili, čím si tito lidé procházejí. Jsou z oblastí, které byly zasaženy několika ničivými povodněmi. Vzpomeňte si jen na tu první a rok 1997. Lidé přišli o veškerý majetek, o své blízké. Všechno zase upravili, postavili, zadlužili se. A znovu tato katastrofa. Některým se už ani nechce znovu začínat. Kdo má právo je soudit, že se hned neevakuovali? (redakčně kráceno)
- Romana Hodačová (reaguje): Tohle všechno se dá pochopit, ale proč za to mají platit záchranné složky svým zdravím nebo životy? Když se neevakuují, stejně majetek nezachrání, do vrtulníku si toho moc nevezmou…
Bernard Krátký: Důležitou roli zde sehrává zejména politická a úřední nerozhodnost a neschopnost nést odpovědnost za svá rozhodnutí. Již samotný výraz „dobrovolná evakuace“ je více než účelová. Na tyto stavy pak následně navazují další možné úkony ze sektorů bezpečnosti, pracovních a právních, pojišťovnictví a sociálních potřeb. A rozdíl mezi dobrovolnou a nařízenou evakuací je pak zásadní.
Pavel Pokorný: Lidé mají podstatný důvod, při minulých evakuacích se drancovalo. A ne každý má poplašné zařízení.
Fórum čtenářů
Redakce Seznam Zpráv vybírá nejzajímavější příspěvky z diskuze čtenářů (některé mohou být redakčně kráceny). Zajímají nás vaše názory na aktuální témata a vážíme si diskutérů, kteří debatují slušně, k věci a dodržují kodex diskuzí SZ.
Své postřehy k tématu můžete redakci Seznam Zpráv také psát na e-mail forumctenaru@sz.cz.
