Půlka starších Ukrajinců v Česku nemá peníze. Neudržitelné, varují experti

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Velká část starších ukrajinských uprchlíků se potýká s chudobou. Více než polovina jich například žije v domácnosti, která si nemůže dovolit zaplatit neočekávaný výdaj ve výšce dva a půl tisíce korun.

Vyplývá to z čerstvého rozsáhlého průzkumu Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) zaměřeného na uprchlíky v Česku starší šedesáti let.

Schopnost uhradit neočekávané výdaje se významně liší podle pohlaví, věkové skupiny a složení domácnosti. Nejnáročnější je situace pro ženy, lidi starší 65 let a osoby žijící v jednočlenné domácnosti.

V té žije přibližně třetina respondentů. Zbytek –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 67 procent –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ukrajinských seniorů pak v průzkumu odpovídal, že jsou členy společné domácnosti. O většinu se starají jejich příbuzní, bez ohledu na sdílení domácnosti.

63 procent domácností, ve kterých oslovení starší Ukrajinci žijí, má přitom měsíční příjem nižší než 12 500 korun.

Ukrajinský důchod je výrazně nižší než český. Někteří z respondentů k němu navíc nemají přístup. K tomu dochází především v případech, kdy je důchod vyplácen prostřednictvím pošty v místě původu na Ukrajině, a ne na bankovní účet. Není asi překvapivé, že právě ti, kteří nemohou pobírat svůj důchod, jsou na tom ekonomicky nejhůře.

Většina uprchlíků proto kombinuje několik zdrojů příjmů. Mezi nejčastěji uváděné patřila podpora od úřadů (74 procent), sociální dávky z Ukrajiny (55 procent) a podpora rodiny (43 procent).

Většině domácností respondentů po zaplacení nájemného zbývá 5 000 až 12 499 korun, jde o 39 procent. 33 procentům potom zbývá méně než 5 000 korun.

Obzvlášť zranitelní jsou pak lidé bez doprovodu rodiny. Ani ti, kteří mají podporu blízkých, však nemají vždy vyhráno.

„Jejich děti se ovšem jako uprchlíci mohou také nacházet ve složité životní situaci. Finančně to zkrátka může být neudržitelné a je potřeba hledat jiná řešení, jak starší uprchlíky podpořit,“ upozorňuje Andrea Svobodová z analytického oddělení IOM.

Průzkum dále ukázal, že mnoho respondentů by v Česku chtělo pracovat i přes svůj důchodový věk. Hlavními uváděnými důvody je potřeba začlenit se do společnosti, být aktivní a potřeba finanční nezávislosti na státu či rodině.

„Úspěšnost integrace máme tendenci měřit v rovině ekonomické soběstačnosti. Ta může být pro starší lidi obtížná. Neznamená to ale, že se nechtějí společensky zapojit a být užiteční, třeba v rámci komunitních aktivit či hlídáním vnoučat. Je důležité toto vnímat a uznávat,“ komentuje Svobodová.

Z průzkumu IOM nicméně vyplynulo, že pracovalo pouze 12 procent dotazovaných uprchlíků. Najít vhodné zaměstnání je totiž pro uprchlíky starší 60 let mnohdy obtížné –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a to na plný i zkrácený úvazek.

Ti, kteří si práci nehledají, jako nejčastější překážky zmiňovali jazykovou bariéru nebo zdravotní stav.

Průzkum se zaměřil i na přístup ke zdravotní péči. Z dat vyplývá, že více než čtvrtina respondentů se doposud neregistrovala u praktického lékaře.

Většina – 71 procent – označila jako hlavní překážku ke zdravotní péči jazykovou bariéru. Kvalitativní část výzkumu poukázala i na skutečnost, že je pro mnohé z nich obtížné se v českém zdravotnickém systému zorientovat, protože je odlišný od ukrajinského.

Dalším problémem, který ukrajinští senioři v průzkumu často zmiňovali, je sociální izolace a pocit osamělosti.

Odborníci z IOM ve výzkumné zprávě také upozorňují, že starší uprchlíci v tíživé finanční situaci jsou náchylnější k podvodům a mohou se častěji stávat obětmi vykořisťování. Před sociálním vyloučením může pomoci finanční podpora formou státních příspěvků nebo sociální podpora ve formě sociální pomoci a tlumočnických služeb těm nejzranitelnějším uprchlíkům.

Naprostá většina ukrajinských seniorů nicméně v Česku zůstat nechce. V budoucnu se domů chce vrátit 79 procent. Plán zůstat v tuzemsku má devět procent, zbývajících 12 procent si zatím s odpovědí na tuto otázku není jistých.