Článek
S fotografickou technikou, ale bez pomoci výtahů a samozřejmě i bez strachu z výšek. Tak popisuje Michal Turek své výpravy za neobvyklými záběry hlavního města. Celkově tak po žebřících nastoupal 500 metrů.
„Proč jeřáby? Protože to ještě nikdo nikde nedělal, nebo jsem to minimálně neviděl. Dostat se na věž je jednoduché, na jeřáb je to těžší,“ vysvětluje své rozhodnutí fotograf Seznam Zpráv.
Zatím fotil ze sedmi jeřábů: dvou v Radlické ulici, jednoho na Smíchovském nádraží, dále pak z Masarykova nádraží, z Národní třídy, ze Staroměstského náměstí a z Nuselských schodů.
„Na Nuselských schodech jsem byl večer, už byl západ slunce, už bylo po pracovní době, takže nahoře nebyl jeřábník. Nedostal jsem se proto do kabiny a fotil z nohy jeřábu,“ vzpomíná fotoreportér.
Praha z jeřábů:
Každé focení začalo tím, že společně s produkční Pavlínou kontaktoval developerskou společnost. Domluva trvala dva dny až tři týdny.
„Rozhodně chci pokračovat. Teď se postavil stometrový jeřáb, nejvyšší v Praze, tak bych se tam chtěl podívat,“ tvrdí Michal a popisuje, že si všiml, že každý jeřáb je trochu jinak stavěný.
„Z kabiny jeřábu vznikla jenom jedna fotka, jinak jsem fotil až nad kabinou,“ říká s tím, že někdy se na ochoz lze dostat rovnou, jindy se musí kabinou prolézt.
Co ho překvapilo? „Jeřáby lákají i zvířata, to je docela hezké. V konstrukci třeba hnízdili ptáčkové. A jinak, že jsou jeřábníci milí lidé.“
