„Zatím vůbec netopíme.“ Z města, kde platí za teplo v bytě i přes deset tisíc

„Žiju sama. Za topení a teplou vodu jsem dřív měsíčně platila 3300, teď to bude přes šest tisíc korun. Bydlím tady v paneláku,“ ukazuje bělovlasá osmdesátnice Blažena směrem k sídlišti 1. máje.

Také v šestnáctitisícovém Rožnově pod Radhoštěm jsou v posledních dnech drahé energie téma číslo jedna. Město pod vrcholy Beskyd má jednu z nejvyšších cen tepla v Česku. V posledních měsících roku vystoupala přes 2700 korun za gigajoule. Místním v těchto dnech chodí do schránek znovu upravené předpisy záloh.

A nejvíc dopadá na obyvatele bytovek. Nové stanovení sumy jim kazí předvánoční náladu. „Letos je to už třetí zdražení v řadě,“ ukazuje Petr G. vystřižené vyúčtování.

Vícečlenná domácnost platila ještě v březnu za topení, teplou vodu, fond oprav a další drobné položky při správě domů asi 5600 korun měsíčně. Upravený říjnový předpis už končí celkovou sumou 12 900 korun. Nejvíc narostlo právě teplo.

Paní Blažena jde s hůlkou a taškou na kolečkách k zastávce. Míří na nákup. „Koupím si, co je zrovna ve slevě. Když je člověk sám, tak nic moc nepotřebuje. Jako děcka jsme byli zvyklí žít nějak skromně. Maminka ještě dostávala potravinové lístky. Ale už jsem se rozhodla, po novém roce půjdu požádat o příspěvek na bydlení,“ říká se studem v hlase.

O sociální příspěvek na rožnovském úřadu práce už požádala i další důchodkyně Jiřina Ireinová. „Jako bývalá učitelka nemám penzi nejnižší. Dokážu se vžít do lidí s nejnižším důchodem. Musí to být katastrofa. Vyplnila jsem desítky papírů, dodala všechna potvrzení. Uvidíme, jestli mi příspěvek schválí,“ vyhlíží konec listopadu. Jak říká, určila si denní limit na nákupy, úzkostlivě šetří s vodou.

Právě nejstarší lidi, často v jednočlenné domácnosti, drtí drahé energie nyní nejčastěji. Často se přitom stydí říci si o sociální příspěvek na bydlení, potvrzuje ve své kanceláři na radnici energetik města Jan Cieslar. „Vím o několika případech, kdy jsou zálohy vyšší než důchod člověka. Apelujeme, ať si zažádají o příspěvek a požádají třeba o splátkový kalendář,“ říká.

Od prázdnin ve městě funguje energoporadna. Rady tam každý týden poptávají jednotky lidí, nejčastěji právě ti starší. Dostanou informace ohledně úspor, dotací, kotlů, tepelných čerpadel či solárních panelů.

Cieslar přiznává, že u lidí žijících v bytech jsou úspory na teple složitější. „Tito lidé neovlivní zdroj tepla. V rodinných domech někdy mohou omezit plyn a přitápět třeba dřevem. Měl jsem tu paní z rodinného domu, která platila na zálohách čtyři tisíce a najednou jí přišla záloha 19 tisíc. To je na infarkt.“

Venku fouká studený vítr, teploměr kolem poledne ukazuje pět stupňů nad nulou, ale pocitově se zdá níž. „Je chladno druhý třetí den. Zatím jsme doma vůbec netopili. Do Vánoc je doma dost práce. Když se hýbeme, tak to jde,“ říká šedesátnice Marie, když prochází centrálním Masarykovým náměstím.

S manželem žijí nedaleko, v prvním patře osmipatrového panelového domu. „Máme pokoje nad přízemní chodbou. Od nohou jde zima,“ doplňuje.

Nový předpis záloh ještě nedostali. Na nástěnce v domě zatím visí jen oznámení o dalším zdražení. „Jsem hospodárný typ. Ale říkám si, že když budu sedět a počítat, akorát si zničím nervovou soustavu. Stejně s tím nic neudělám,“ říká smířlivě.

Přesto šetří víc než dřív. Potraviny nakupuje hlavně ve slevových akcích, jídla na oběd plánuje dopředu. Začala vařit jednodušším způsobem a častěji vaří z rýže nebo pohanky.

Dělníci před městským úřadem s pomocí plošiny a jeřábu rozmisťují vánoční osvětlení na členitém smrku. I na výzdobě bude Rožnov letos šetřit. Počítá, že za energie vynaloží příští rok o 16 milionů navíc oproti letošku. „Navíc jsme po minulém vedení zdědili projekty na přístavbu knihovny a nové kulturní centrum za téměř půl miliardy korun. Bohužel si nemůžeme dovolit přispět lidem na bydlení. Od toho je tady stát,“ říká nově zvolený starosta Jan Kučera.

Přiznává, že má e-mail zasypaný žádostmi, ať drahé energie řeší. „Ptají se mě i na brigády. Jedna práce jim nestačí a chtějí si přivydělat. Hodně to ovlivňuje lidské osudy.“

Město chce ve spolupráci s klubem seniorů ještě zřídit infolinku. Zájemcům poradí, jak si připravit všechny podklady pro žádosti o sociální příspěvky.

Jeden z opravených osmipatrových bloků v ulici 1. máje od ostatních vybočuje. Na střeše má rozmístěné solární panely, lidé v šedesátce bytů si před pěti lety vyřešili i vlastní zdroj tepla. Nejsou tak závislí na dodavateli, který letos opakovaně zvedal cenu.

„Máme svou vlastní kotelnu. Zařídili to šikovní mladí v domě. Hlavně někteří starší lidé byli proti, teď jsme rádi. U sousedů z jiných domů slýchávám, že se jim ceny tepla zvedly o osm tisíc. Zdražení se nás netýká v takové míře jako u lidí napojených na Energoaquu,“ pochvaluje si šedesátnice Zdeňka.

Firma z velkého průmyslového areálu je celostátně známá kvůli otravě řeky Bečvy. Vedení obžalované společnosti od počátku jakoukoli vinu na vypuštění jedů do toků razantně odmítá.

Přesto mezi místními nyní koluje vtip z kategorie černého humoru. Společnost prý nejdřív otrávila půlku řeky, teď půlku Rožnova kvůli drahému teplu. Vedení firmy vysvětluje, že navyšováním záloh potřebovala dorovnat letošní bezprecedentní nárůst cen zemního plynu. Komoditu dlouhé roky nakupovali za spotové ceny. Dřívější výhoda se letos změnila v noční můru místních.

Firma avizuje, že zálohy od nového roku díky vládnímu zastropování cen zase klesnou. „Vysvětlujeme lidem, že je to jen dočasné zdražení. Zálohami dorovnáváme průměrnou částku 1700 korun za gigajoule za celý rok 2021,“ říká po telefonu Lukáš Trčka z firmy Energoaqua. Cenu tepla z firmy udává téměř ze sta procent právě plyn.

Gigajoule má příští rok v Rožnově klesnout pod 1500 korun. Podle Trčky situaci v Česku nepomohlo, že se teplo patnáct let téměř nezdražovalo, proto je cenový skok nyní tak drastický. „Platy od roku 2005 násobně rostly, ale ceny tepla v podstatě oscilovaly. Kdyby rostly úměrně příjmům, tak by cena překonávala tisícovku za gigajoule,“ říká.

Starosta tvrdí, že nastavené ceny od firmy Energoaqua nechá preventivně prověřit Energetickým regulačním úřadem. „Růst ceny je věrohodný. Nicméně chtěli jsme přesnou kalkulaci, ale tu jsme nedostali. Po březnovém vyúčtování požádáme regulační úřad o kontrolu, abychom si byli jistí, že to vzniklo v souladu se zákonem.“

Místní jsou vzhledem k letošním zkušenostem ke zlevnění v novém roce zatím obezřetní. „Sliby, chyby. Snažím se kvůli zálohám odkládat nějaké peníze. Uvidíme. Ještě jsme si na domě vymysleli nové balkony, tak budeme platit jak murovatí,“ říká v nářečí šedesátnice, která v ulici 1. máje venčí svého malého psa.

„Ale mám hodné děti, tak to nějak zvládneme,“ loučí se.