Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Meteorologové ve středu vydali výstrahy před extrémními srážkami a povodňovým ohrožením s extrémním stupněm nebezpečí. Vydatné až extrémní deště mají začít ve čtvrtek a hrozí až do neděle. Varování před povodňovým nebezpečím zatím platí od pátku až do odvolání.
Nejhorší situaci očekávají odborníci z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na severovýchodě země a zejména v Jeseníkách. Například pro Jeseník nyní některé modely předpovídají na sobotu téměř 200 milimetrů srážek, od čtvrtka do pondělí okolo 450 milimetrů.
Výstraha před extrémními srážkami i povodněmi ale bude platit na většině území Česka.
Kde a od kdy platí výstrahy?
Ve čtvrtek a v noci na pátek platí výstraha před srážkami ve východní polovině republiky:
Mapa platnosti výstrah ČHMÚ.
Déšť se má kam vsáknout, stejně to ale nemusí stačit
Podle bioklimatologa Miroslava Trnky, který mimo jiné se svými kolegy pravidelně monitoruje hydrologickou situaci v Česku v rámci projektu Intersucho, z přehledu současné nasycenosti půdy vodou vyplývá spíš pozitivní zpráva. Během výjimečně teplého konce léta totiž půda vyschla a voda se teď bude mít kam vsakovat.
„Metr čtvereční půdy má kapacitu retence vody v řádu desítek litrů a na nejlepších půdách to může být až třeba 100, 150 i 150, 200 litrů,“ řekl Trnka Seznam Zprávám s tím, že celkově je nyní půda v naší krajině schopná pojmout „poměrně vysoké množství vody v řádech desítek litrů na čtvereční metr, pokud ale srážky nebudou o vysoké intenzitě“.
Jestli ale někde srážky dosáhnou předpovídaných úhrnů 100 nebo dokonce až 300 milimetrů na metr čtvereční za krátkou dobu, na odvrácení povodňové situace kapacita půdy podle Trnky sama o sobě stačit nebude a nemůže, nicméně má potenciál minimálně zpočátku zmírnit průběh. Horské půdy, na které má dopadnout vody nejvíc, navíc mají retenční schopnost obecně nižší.
Pokud někde dojde k opravdu rychlým a na déšť bohatým průtržím mračen, i vysloveně suchá půda může být i problém. „Suchá a vegetací nepokrytá půda přijímá vodu pomalu a když je srážka opravdu intenzivní, může po ní voda stékat rychle dál – zjednodušeně řečeno jako po asfaltu,“ řekl vědec působící na Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR.
Mapa ukazující úroveň půdní vláhy.
Jak vážné povodně budou, či jestli k nim vůbec dojde, bude podle Trnky záležet na faktorech, které se nedají úplně spolehlivě a přesně předpovědět. Zásadní není jen celkové množství srážek, ale i to, jak rychle, v jaké intenzitě a kde přesně spadnou. Varování meteorologů jsou nicméně podle Trnky nepochybně opodstatněná, protože v tuto chvíli potenciál pro povodňovou situaci je jasný.
„Podobná varování vyhlašují i meteorologové v Německu a intenzivní srážky slibují všechny předpovědní modely. Jde o takovou intenzitu, která v minulosti způsobovala povodňové situace a závažné problémy. Vážnosti situace odpovídá i to, že vystoupil osobně ředitel ústavu,“ řekl Trnka.
Živě:
Český hydrometeorologický ústav vydal na víkend výstrahu před deštěm a záplavami. Většiny území republiky, převážně východní, se týká extrémní stupeň nebezpečí. Očekávají se povodně na mnoha místech celé země. Pomůže i armáda.
Meteorologové z ČHMÚ k tomu na tiskové konferenci ve středu dodali, že předpovídané srážky odpovídají těm, jaké spadly při katastrofálních povodních v roce 1997.
Tehdy k povodním kromě intenzivních srážek na rozdíl od současnosti přispěla i předešlá celková nasycenost krajiny vodou, což by ale podle Trnky stejně jako prozatímní nejistota, jak předpověď vyjde, nemělo být důvodem k ignorování výstrah a podcenění přípravy na případnou krizi.
„I kdyby se stalo, že srážky nakonec nebudou tak intenzivní, tak v tuto chvíli meteorologové vidí, že je poměrně velká šance na to, že intenzivní budou. Potenciál tam je a meteorologové mají povinnost varovat. Můžeme doufat, že situace nakonec nebude katastrofální, ale rozhodně bych předpověď nepodceňoval,“ dodal Trnka.
Jaká preventivní opatření se doporučují?
Lidé by si podle doporučení meteorologů a vlády měli připravit evakuační zavazadlo, přinejmenším tam, kde jsou záplavové oblasti. Měli by auta odvézt na vyvýšená místa, přestěhovat cenné věci do vyšších pater, lidé by měli mít zásobu pitné vody, nabité mobily a powerbanky.
ČHMÚ doporučuje sledovat prognózy a kromě omezení pohybu v okolí vodních toků radí vyhnout se také podmáčeným oblastem. Tam hrozí pády stromů.
Lidem za volantem radí hasiči jezdit hlavně pomalu. Domácnosti lze zabezpečit pytli s pískem.
Momentálně tedy nezbývá než zachovat klid, bedlivě sledovat doporučení ČHMÚ, samospráv a případně i hasičských sborů. Dá se očekávat, že postupem času se bude předpověď postupně zpřesňovat.
„Modely už jsou velmi dobré, ale díváme-li se na horizont nějakých pěti dní, tak jsme někde na horní hranici horizontu, kam až dokážou dohlédnout a může tam dojít ke nějakým změnám předpovědi k lepšímu, ale i horšímu. Pamatujme na povodně v roce 2002, která měla v podstatě dva vrcholy. V horizontu hodin už ale poskytují opravdu velmi spolehlivou předpověď a tím se krizové štáby řídí,“ vysvětlil Trnka.
„Letní“ povodně v září? Nebylo by to překvapivé
Načasování extrémních srážek na září podle klimatologa není překvapivé v kontextu klimatických změn, a bylo součástí závěrů analýz očekávaných změn klimatu. Extrémní počasí v této podobě typicky přichází v teplé polovině roku a ve střední Evropě v letních měsících, protože čím teplejší je atmosféra, tím víc udrží a pojme vodní páry. Proto i v Česku nejvíc průtrží mračen přichází v létě.
Letos bylo léto velmi teplé a tropické teploty přetrvaly až do září, takže současná situace v podstatě zapadá do známého scénáře.
„Kvůli klimatické změně se nám prodlužuje teplé období a tím se i zvyšuje riziko projevů extrémního počasí, a vždy jsme upozorňovali, že se Česko musí připravovat na častější a intenzivnější sucha, ale přitom nám nadále budou hrozit povodně,“ řekl vědec.
