První lékaři-uprchlíci z Ukrajiny budou smět léčit

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Oksana Denysiuková je zvyklá na překážky. Studium medicíny v Kyjevě jí nejprve narušil covid. Pak ale přišly ještě těžší chvíle. Ruská invaze na Ukrajinu. Studium tak dodělávala distančně. Aby mohla v Česku léčit, musí skoro začínat znovu.

„Je toho opravdu dost,“ říká Denysiuková.

Dlouhé měsíce trvá jen uznání studia z Ukrajiny. Země není členem Evropské unie, a tak potvrzení diplomu neprobíhá automaticky jako v případě absolventů z členských států. K tomu je třeba zvládnout aprobaci. Na všem pracuje už od jara 2022, teprve letos na podzim by ale mohla mít hotovo.

„Předpokládala jsem, že budu ústní zkoušku dělat už na jaře, ale nestihla jsem včas dokončit praktickou část. Plánuji se přihlásit tedy na podzim,“ dodává Denysiuková.

Když tedy vše vyjde, teprve od podzimu se na ni bude český systém dívat jako kdyby absolvovala zdejší lékařskou fakultu. Stále ale nebude smět pracovat sama, jen s dohledem, protože jako všichni ostatní absolventi musí nejprve získat atestaci. Ta nejkratší zabere tři roky.

Denysiuková by ale celý proces zvládla jen těžko, kdyby nebylo pomoci Společnosti všeobecného lékařství (SVL) ČLS JEP. Do jejího projektu Ukrajina, který SVL spustila prakticky ihned po začátku ruské agrese, se zapojilo přes 50 lékařů a asi 20 ordinací praktických lékařů.

Cílem je zařadit emigrující lékaře do českého zdravotnictví. A umožnit jim pracovat v ordinacích nebo nemocnicích. Téměř desítka ukrajinských lékařů se do procesu uznání lékařského vzdělání pustila.

„Domnívám se, že je potřeba celý proces zjednodušit, tak aby ukrajinští lékaři mohli rychleji začít pracovat,“ říká Svatopluk Býma, předseda Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP.

Ministerstvo zdravotnictví ale o zjednodušení neuvažuje, protože chce mít jistotu, že o české pacienty pečuje prověřený odborník.

Lékaři potřebují nejen razítko, že jejich vzdělání je v souladu s tím českým, musí ale také absolvovat šestiměsíční aprobační stáž. K tomu složit velmi náročné zkoušky.

„Navíc za stáž lékaři platí. Když nemají žádný příjem, musí hradit své náklady na život, tak kde na to mají vzít?“ ptá se Cyril Mucha, místopředseda SVL.

Společnost všeobecného lékařství tak hledá i případné partnery, kteří by s financováním přípravy ukrajinských lékařů nadále pomáhali. Své prostředky, které společnost vyčlenila z příspěvků svých členů, už vyčerpali.

Českému zdravotnictví se lékařů nedostává, chybí mimo jiné právě praktici, a to speciálně v některých oblastech. I s tím by mohli příchozí lékaři pomoct.

Navíc v Česku je přes 380 tisíc ukrajinských uprchlíků, nejvíce v přepočtu na obyvatele v celé Evropě. A samozřejmě potřebují zdravotní péči. Výhodou je, když je tak po ruce rodilý mluvčí, ještě lépe když jde přímo o lékaře.

„Je to taková win-win situace pro všechny strany. Jak pro ukrajinské lékaře, kteří mohou pracovat v oboru, a nemusí dělat někde za barem nebo uklízet, tak pro českého lékaře, který má najednou obrovskou pomoc. Ale také pro stát, protože jsou zaměstnaní a platí daně, a k tomu pro všechny pacienty, jak pro české, tak pro ukrajinské,“ dodává Mucha.

To je také důvod, proč Oksana Denysiuková chce co nejrychleji do praxe. Sama vidí výhodu v tom, že by zvládla obsloužit i pacienty, kteří nemluví dobře česky.

„Už teď často funguji jako prostředník, když přijde ukrajinský uprchlík do ordinace. Zvlášť starší generace má problémy se domluvit s českým lékařem,“ doplňuje lékařka.

Podle praktiků ze Společnosti všeobecného lékařství stát neudělal dost pro pomoc lékařům z Ukrajiny. Do českého zdravotnictví tak zvládnou nastoupit jen ti opravdu odhodlaní, kteří překonají všechny administrativní i odborné překážky, které jim český systém klade.