První data: Proticovidová opatření měla na emise v Česku pouze malý vliv

Stav tuzemské přírody a krajiny popisuje každoročně tzv. Zpráva o životním prostředí České republiky. Podle té nejnovější je problémem hlavně ztráta půdy a biodiverzity, ale také nárůst emisí spojený s oživením ekonomiky po pandemii covidu-19.

Zpráva za uplynulý rok nebyla dosud zveřejněna, Seznam Zprávy ale mají její znění k dispozici.

„Toto je první rok, kdy máme data z covidové epidemie,“ uvedl Miroslav Havránek, ředitel České informační agentury životního prostředí (CENIA), která Zprávu o životním prostředí publikuje.

Data ukazují, že koronavirová opatření měla na emise vypuštěné v Česku pouze malý vliv. Vidět je to třeba na dopravě a emisích oxidu uhličitého nebo polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU). Krátkodobě sice poklesly, v roce 2021 ale předcovidové hodnoty dohnaly nebo i překročily.

„To je zajímavá zpráva i v tom, pokud chce člověk přemýšlet o environmentálních opatřeních a o tom, jaký skutečně budou mít vliv. Pokud nenastane nějaká strukturální změna, tak se ekonomika a environmentální zátěž vrací v podstatě beze změny zpátky,“ komentoval data Havránek.

Do celkových emisí oxidu uhličitého zasáhla také kůrovcová kalamita. Lesy, které oxid uhličitý v předchozích letech jímaly, se kvůli vysoké kalamitní těžbě naopak staly jeho zdrojem. Podle Havránka tak v emisích CO2 lesy předběhly třeba odpadové hospodářství nebo zemědělství.

Podle Zprávy o životním prostředí je dalším významným problémem mizení zemědělské půdy.

„Půda na tom není v České republice dobře. Ztrácíme kvalitní ornou půdu a jenom za minulý rok jsme ztratili 1500 ha zemědělské půdy - to je 1500 fotbalových hřišť. Zhruba třetina nebo dvě pětiny z toho bylo zastavěno, a to je půda, která je nenávratně ztracená,“ vysvětlil pro Seznam Zprávy Havránek.

„Půda je de facto neobnovitelný zdroj - vzniká příliš pomalu, na to, jak rychle mizí,“ doplnil Havránek.

Kromě zástavby je na vině také eroze - vodní erozí je ohroženo zhruba 52 % zemědělské půdy, větrnou erozí pak přibližně 37 %.

„Poškozeno už je zhruba půl milionu hektarů, to znamená, že tam není humusová vrstva, ale už se hospodaří na podloží,“ popsal Jan Vopravil, vedoucí oddělení ochrany půdy na Výzkumném ústavu meliorací a ochrany půdy. Dodal, že tento jev je vidět zejména na jižní Moravě.

„Jak dochází ke klimatickým změnám, tak jsou častější přívalové deště, které jsou krátké doby trvání, ale vysoké intenzity,“ uvedl Vopravil. „Teď vám měsíční průměr spadne třeba v jedné nebo ve dvou intenzivních srážkách, které vyvolají erozi,“ dodal.

Podle Vopravila sice protierozní postupy existují, zemědělci jsou ale konzervativní a nemají o ně zájem.

„Když se podíváte do historie, v době, kdy byli lidé na půdě závislí, tak si představte zemědělce, kterému by každý rok utíkaly stovky tun té nejúrodnější vrstvy z pole. To by byl sebevrah,“ komentoval současný stav Vopravil.

Situaci zhoršuje také utužení půdy těžkou technikou, velká rozloha polí, které jsou v Česku jedny z největších v Evropě, nebo používání pesticidů.

Zejména díky nim jsou následky intenzivního zemědělství vidět i pod zemí - podle CENIA byly v minulém roce zjištěny nadlimitní koncentrace pesticidů u skoro 30 % podzemních vod. „Je to alarmující trend,“ komentoval Havránek.

Růst emisí, intenzivní zemědělství nebo rozrůstání zástavby se ve výsledku odražejí na početnosti a rozmanitosti druhů.

„Biodiverzita je snad jediná oblast, kde jsou všechny indikátory, kromě chráněných území Natura, vyhodnocovány negativně,“ řekl Havránek. Doplnil, že se zvětšují tzv. červené seznamy, ve kterých jsou evidovány ohrožené druhy.

„Naše zemědělská krajina je vystavena dvěma extrémům - na jedné straně intenzivní průmyslové zemědělství s velkými nečleněnými plochami a používáním nejrůznějších chemikálií, na druhé straně se na mnoha místech přestalo hospodařit, protože se to prostě nevyplácí,“ vysvětlila Karolína Šůlová, mluvčí Agentury ochrany přírody a krajiny.

To je vidět třeba na počtech ptáků, kterých zejména v zemědělské krajině už desítky let ubývá.

Výsledky Zprávy o životním prostředí se bude nadále zabývat vláda. Podle Havránka by měl dokument k zákonodárcům dorazit během následujícího týdne.