Článek
Nenápadná, zato ale skutečně přelomová věc. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) připravilo opatření k etnické desegregaci, tedy aby se děti vzdělávaly společně.
Vypadá to možná na první pohled obecně, ale ve skutečnosti jde o velmi konkrétní řešení bolesti českého školství – vyčleňování romských žáků do romských škol.
Ministerstvo pomůže obcím, které se s takovým problémem potýkají. Potud jde o pokračování už rozběhnutých projektů a reforem. Pokud ale zřizovatelé nebudou dostatečně aktivní, může resort podat podnět k Ministerstvu vnitra. V konečném důsledku by pak Ústavní soud rozhodoval, jestli zruší příslušnou vyhlášku o ustanovení školských obvodů.
Segregované školy totiž často vznikají tak, že obec cíleně vybere spádové ulice, aby se v některé ze škol soustředili Romové a v dalších děti z většinové populace. To už nemá být možné.
„Jedním z možných kroků k desegregaci bude i rušení segregovaných škol a rovnoměrné zařazení romských žáků z těchto škol do ostatních v oblasti,“ píše se v akčním plánu, který vznikal ve spolupráci MŠMT a Kanceláře vládního zmocněnce pro zastupování ČR před Evropským soudem pro lidská práva.
Zrušit školu? Dává to smysl
Pokud do školy chodí skoro výhradně romské děti, může být řešením školu prostě zrušit. Tak na to šli v Krnově, který dnes platí za příklad účinného boje proti segregaci ve školství.
„Já si ani nemyslím, že budeme muset nějak masivně sahat k takovým krokům. Podle mě se odehrává v tomto ohledu společenská změna. Zřizovatelé se proměnili, ve větších městech nad tím školští radní přemýšlejí,“ je přesvědčený náměstek ministra školství Jiří Nantl (ODS).
„Možná ale bude někde nutné kroky vynucovat, ale hlavní je podle mě udat signál,“ dodává.
Česko diskriminuje romské žáky
Evropský soud pro lidská práva před 17 lety rozhodl, že Česko diskriminuje romské žáky. Dodnes se tento problém nepodařilo vyřešit, a tak jsme stále pod zesíleným dohledem výboru ministrů Rady Evropy.
V Česku je asi 130 škol, které navštěvují z více než třetiny romští žáci. Zhruba ve 30 školách je podíl romských žáků dokonce nad 75 procenty. Jde navíc pouze o orientační čísla. Zdrojem dat jsou totiž kvalifikované odhady ředitelů škol.
K některým krokům už ale MŠMT v minulosti přistoupilo. Zrušily se praktické školy, zavedla se inkluze nebo se změnily postupy v diagnostice dětí.
„Akční plán výkonu rozsudku D. H. a ostatní z prosince 2023 považuji za přelomový dokument, který může v případě jeho úspěšné realizace po mnoha letech skutečně přispět ke zlepšení přístupu romských žáků ke vzdělávání,“ komentuje kroky Kateřina Radová z Kanceláře vládního zmocněnce pro zastupování ČR před Evropským soudem pro lidská práva.
„Původně k jejich začlenění do běžných tříd a škol měla pomoci inkluzivní novela z roku 2016. Ta ale v praxi pomáhá více dětem se speciálními potřebami z většinové společnosti a dopad na romské děti je minimální,“ doplňuje.
Nyní bude MŠMT identifikovat lokality, kde k etnické segregaci ve školách dochází. Kontaktuje tamního zřizovatele, který s podporou ministerstva připraví místní plán desegregace. Do konce příštího roku chce MŠMT zahájit práce alespoň u třetiny zřizovatelů, aby se závěrem roku 2026 klesl počet segregovaných škol o deset procent.
„Musíme teď jít do toho území a přesvědčovat. Ale také na druhou stranu říct, že pokud si vytvoří segregovanou školu, tak to taky můžeme dát k Ústavnímu soudu nebo vám to v krajním případě zrušit,“ dodává Nantl.
Ještě tento měsíc proběhne také ústní jednání u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, kde zástupci České republiky konkrétní plány představí.
Další změny se chystají
Podporu má v tomto ohledu MŠMT i od neziskových organizací, které dlouhodobě upozorňují na to, že je nutné proti segregaci vystoupit tvrdším způsobem.
„Je to ohromný posun. Jde o reálná opatření, která vedou dobrým směrem a skutečně mohou vést k desegregaci,“ říká Tomáš Habart, vedoucí vzdělávacího programu Varianty organizace Člověk v tísni.
Podle něj by bylo ale účinnější, kdyby se změnil systém řízení českého školství. V současnosti totiž zřizují naprostou většinu základních škol obce a MŠMT nemá pravomoc přímo ovlivňovat, co se v nich děje.
„Ta opatření se zaměřují na důsledky. Neřešíme ale příčiny,“ obává se Habart.
Mimo řešení etnické segregace chce MŠMT také reformovat poradenský systém. Romští žáci totiž daleko častěji končí ve speciálních školách nebo mají snížené výstupy ve vzdělávání, ačkoliv by se měli učit běžným způsobem. Zároveň chce MŠMT systémově financovat školy i podle míry zátěže, kterou s sebou nese místo, v němž působí. Pilotní projekt k tomu běží už druhým rokem.
