Průlom v ochraně před klíšťaty. Nová vakcína může být do roka

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Po letech výzkumu by se vakcína proti lymské borelióze konečně mohla dostat na trh. A to včetně toho českého. Nová očkovací látka je momentálně v poslední fázi klinického testování.

Vakcínu s názvem VLA15 vyvíjejí farmaceutické firmy Valneva a Pfizer. Její bezpečnost i účinnost momentálně prověřují ve Spojených státech amerických i v Evropě.

„Do studie bylo zapojeno 10 tisíc lidí z oblastí s vysokým výskytem boreliózy. Jedné polovině byla aplikována vakcína, druhé polovině placebo a nyní se sleduje, kolik lidí skutečně boreliózou onemocní,“ popisuje Ondřej Hajdušek z Biologického centra Akademie věd ČR.

Pokud se ukáže, že je vakcína účinná a bezpečná, může výrobce požádat o schválení k její výrobě a prodeji. Na trh by se tak mohla dostat už příští rok. Určená bude osobám starším pěti let.

Česko patří k zemím s nejvyšším výskytem infekcí přenášených klíšťaty v Evropě. Kromě boreliózy jde také o klíšťovou encefalitidu. Vyšší incidenci tohoto onemocnění - tedy počet případů na počet obyvatel - mají jen pobaltské země.

„Důvodem je výskyt nakažených klíšťat na celém území Česka, loni byla příčinou i jejich vysoká aktivita kvůli teplému a vlhkému počasí, naše příroda – klima, teploty, nadmořská výška a tak dále – je ideální pro život klíšťat, kde se jim dobře daří, jsme vysoce endemickou zemí,“ vysvětluje Štěpánka Čechová ze Státního zdravotního ústavu (SZÚ).

Stejné důvody - tedy infikovaná klíšťata po celém území a jejich vysoká aktivita daná klimatickými podmínkami - stojí i za vysokými počty lymské boreliózy.

U klíšťové encefalitidy ale navíc přetrvává relativně nízká ochota se očkovat. „Nízká proočkovanost české populace je problém. Pohybuje se jen zhruba kolem 37 procent,“ upozorňuje Čechová.

Pro srovnání, sousední Rakousko má proočkovanost přesahující 80 procent a také několikanásobně nižší čísla infikovaných. „To dokazuje důležitost a účinnost očkování,“ podotýká odbornice.

Základní očkování proti klíšťové encefalitidě sestává ze tří dávek. Po třech letech následuje první přeočkování, další po pěti letech. Od 50 let je pak hrazené ze zdravotního pojištění. To sice mírně zvýšilo zájem, podle SZÚ ale stále není proočkovanost „ani zdaleka dostatečná“.

Zůstává proto otázkou, jaký zájem budou mít lidé o novou vakcínu proti borelióze. Problémem by pro některé mohla být nejen cena, ale i nutnost pravidelného přeočkování.

Ta vychází z podstaty fungování vakcíny, která je podle vědce Ondřeje Hajduška unikátní: protilátky, které si tělo po očkování vytvoří, se během sání klíštěte dostanou do jeho střeva a přímo tam zastaví přenos borelií do lidského organismu.

„Tato inhibice (proces, který brzdí nebo zpomaluje jiný subjekt, pozn. red.) je v klíštěti velmi účinná, ale její síla klesá společně s množstvím protilátek v krvi,“ vysvětluje.

Jakmile hladina protilátek po šesti až dvanácti měsících poklesne pod určitou mez, ochrana mizí a člověk se může opět nakazit. „Nutnost každoročního očkování, vždy těsně před novou klíštěcí sezónou, bude pochopitelně pro mnoho lidí značně nepopulární,“ myslí si vědec.

Na celou řadu překážek naráželi už autoři první komerční očkovací látky proti borelióze, schválené v roce 1998. Šlo o americkou vakcínu LYMErix.

„Měla dobrou účinnost, ale brzy po uvedení na trh čelila kritice kvůli možným, i když nikdy neprokázaným, vedlejším účinkům,“ vzpomíná Hajdušek.

Kvůli problematickému vnímání a snižujícím se prodejům ji ale výrobce později dobrovolně stáhl z trhu.

Současné i dřívější vakcíny proti lymské borelióze stojí na stejném principu: očkování stimuluje tvorbu protilátek proti povrchovému proteinu borelií nazývanému OspA. „Dnešní vakcíny již neobsahují problematickou část proteinu, kvůli které se v minulosti vedly spory při používání americké vakcíny LYMErix,“ vyzdvihuje vědec.

Zmiňovaný protein vypadá navíc u různých druhů borelií odlišně. Nová vakcína proto obsahuje všechny jeho varianty, aby chránily po celém světě.

Projevy boreliózy mohou být velmi různorodé. Od horečky, přes postižení kůže a nervového systému, až po zánět srdce. Jedním z prvních příznaků bývá červená skvrna na kůži, která se objeví přibližně týden až dva po infekci. Vzniká v místě přisátí klíštěte a časem se zvětšuje.

„Bohužel se ale objeví asi jen u poloviny případů. Pro ty, kteří ji mají, je to vlastně štěstí. Skvrna je jasným signálem pro lékaře a včasná léčba antibiotiky bývá velmi úspěšná,“ podotýká Hajdušek.

Pokud se však infekce nerozpozná včas a přejde do pokročilého stadia, léčba už bývá složitější a méně účinná. K potvrzení diagnózy se používají krevní testy, které odhalí přítomnost protilátek proti boréliím a samotnou infekci.

Neléčené onemocnění se pak může rozšířit a postihnout nervový systém. Hrozí záněty a obrny nervů, například lícního nervu, zánět mozkových blan a mozku; někdy postihuje klouby, vzácněji srdce a oči. Většinu případů boreliózy lze nicméně úspěšně léčit antibiotiky.