Protižidovský citát na obchodě s kebabem: „V Koránu to není“

Počet nenávistných výpadů vůči židům na internetu vzrostl za poslední měsíc o 400 procent, tvrdí Federace židovských obcí.

V médiích v posledních dnech rezonovaly dva případy údajného antisemitismu. Prvním jsou protižidovské nápisy ve výloze občerstvení Sultan Kebab v Plzni, za které policie obvinila pětatřicetiletého cizince z hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob.

Jako o druhém podobném případu referovala média ve spojitosti s pražskou pivnicí U Hrocha, kde hostinský odmítl obsloužit židovské hosty.

Během incidentu zasahovala i policie a nyní se situací se zabývá i Úřad městské části Praha 1. ,,Situace bereme velmi vážně. Počkáme nicméně samozřejmě na náležité vyšetřování a oficiální stanovisko a vyjádření policie. Na základě jejich zjištění budeme přijímat další kroky, aby byla situace vyjasněna a přijata odpovídající opatření," napsala Seznam Zprávám mluvčí úřadu Karolína Šnejdarová.

Podle předsedy Federace židovských obcí Petra Papouška se ale nejednalo o antisemitismus.„Budeme to dementovat, nešlo o antisemitismus. Sehrálo tam svoji roli chování ‚našeho‘ člověka,“ řekl v pondělí pro Seznam Zprávy Papoušek.

Česká policie od útoku Hamásu na Izrael nevyšetřuje žádný další podobný nenávistný čin s náboženským motivem.

„Za prvních devět měsíců letošního roku evidujeme celkem 11 nenávistných útoků proti židům. Ve stejném období loňského roku to bylo 18 případů. Víme o několika mediálně exponovaných případech, které jste zmínil, nicméně v tuto chvíli nemám informace o žádných dalších,“ uvedl pro Seznam Zprávy mluvčí policejního prezidia Ondřej Moravčík.

Protižidovské nápisy v občerstvení tak zůstávají jediným výrazným činem nesoucím znaky náboženské nesnášenlivosti, kterým se policie zabývá.

Federace židovských obcí dlouhodobě sleduje nenávistné výpady vůči židům a píše o nich ročenky. „Na internetu to od 7. října vyskočilo o 400 procent. Ale žádné fyzické útoky nebo podobné projevy jako v Plzni jsem nezaznamenal,“ říká Papoušek.

„Tito židé jsou lidé, kteří zabíjeli i proroky jako ovce. Z tohoto důvodu je Bůh proklel. Tito židé jsou těmi, kteří čistou Pannu Marii, chválenou Bohem, nazývají necudnou. Tito židé jsou těmi, kdo chtějí zabít proroka Ježíše,“ stálo na třech barevných listech papíru vylepených u vchodu do občerstvení Sultan Kebab v Plzni. Později je autor přemístil dovnitř. Ve středu se na základě oznámení začali nápisy zabývat policisté a v pátek muže obvinili.

„Neudělal jsem nic špatného, napsal jsem pravdu, je to v Koránu,“ řekl prodavač pro ČTK.

Několik odborníků na islám a arabistiku oslovených redakcí Seznam Zpráv se nicméně shodlo, že výroky vylepené ve výloze občerstvení nejsou citací z Koránu.

„Tohle určitě nikde v Koránu není. Je to zjednodušený a zkreslující pohled na kritiku židů v Koránu. V Koránu je nepochybně celá řada pasáží, které jsou kritické vůči židovství, ale na druhé straně v islámu vždycky byly judaismus a křesťanství uznány jako víra v pravého Boha, i když chybná. Na rozdíl třeba od buddhismu nebo hinduismu,“ vysvětluje překladatel, arabista a islamolog Luboš Kropáček.

Přísně vzato Korán jako náboženský text existuje pouze v arabštině. Ani v jeho českém překladu ale věty, které se ocitly ve výloze obchodu, nenajdeme. Výroky, které prodavač vylepil do výlohy, podle Kropáčka nepředstavují názor většiny muslimů.

„Interpretace Koránu má celou řadu podob, a kdo by tam hledal nenávistné verše povzbuzující k nenávistnému jednání, tak je tam najde. Ale kdo je tam nehledá, ten je schopen některé negativní výroky interpretovat v širším kontextu tak, že vyzní jinak. Tyto tři nenávistné výroky nepředstavují názor většiny muslimů nebo významných představitelů skutečného islámu, jako je třeba šajch z Al-Azharu (představitel sunnitského islámu, pozn. red.), který se několikrát setkal s papežem,“ říká islamolog.

V Česku jsou nábožensky motivované trestné činy velice vzácné, a to včetně islámu.

„První případ, do kterého vstupovaly religiózní argumenty, bylo vydání knihy Základy tauhídu, za které byl obžalován Vladimír Sáňka. Všechny soudy ho ale vždy osvobodily, od obvodního soudu až po Nejvyšší soud. Pouze státní zástupkyně se pořád odvolávala,“ říká odborník na extremismus Miroslav Mareš.

Úřady několik let stíhaly předsedu české muslimské obce za vydání knihy radikálního islámského kazatele Bilala Philipse. Tehdejší Útvar pro odhalování organizovaného zločinu v roce 2014 zahájil stíhání tím, že v rámci razie vnikl do domů Ústředí muslimských obcí, Muslimské obce Praha a Islámské nadace u Václavského náměstí a na Černém Mostě. Sáňka po několika letech vysoudil odškodné za nezákonné trestní stíhání.

„Další případ, který mě napadá, bylo kázání konvertity Lukáše Větrovce v brněnské mešitě v roce 2009, kde padly výroky proti židům. Policie to ale odložila, protože v době, kdy se nahrávka toho kázání dostala na veřejnost, už byl ten čin promlčený. Další antisemitské činy, které se dostaly k soudu, nebyly nábožensky motivované,“ říká Mareš.

Zločiny z nenávisti monitoruje nezisková organizace In Iustitia. Od roku 2009 společnost eviduje 179 výpadů cílených proti muslimům, 157 vůči židům a deset proti křesťanům. Příčinou ale není náboženské vyznání pachatelů.

„Obě muslimské komunity v České republice jsou mírumilovné. Pachatelé antisemitských trestných činů jsou zpravidla etničtí Češi a jejich náboženství přitom nehraje roli,“ říká Klára Kalibová z In Iustitia.

Zatímco některé západoevropské země se objektivně potýkají s radikalizovanými muslimy, v České republice se to neděje, říká Kalibová. Situaci v tuzemsku proto není možné srovnávat se Švédskem nebo Nizozemskem, natož třeba s Francií.

Aktualizace: V článku jsme doplnili vyjádření Úřadu Městské části Praha 1.