Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Teprve před týdnem stáhli výpovědi lékaři v Pardubické nemocnici a dohodli si zlepšení pracovních podmínek. Je to poslední dozvuk loňského protestu lékařů proti dlouhým přesčasům, nízkým odměnám a kritizovanému systému vzdělávání.
Jenže v mezičase se už rozjíždí druhá vlna. Zdravotnický personál sice dostal k začátku roku bonus k letošním výplatám, tím si ale podle protestujících Ministerstvo zdravotnictví pouze koupilo čas na dojednání finální dohody.
Kubek: Politici dostanou do kožichu
Ta se ale rodí tak těžko, že třeba předseda České lékařské komory Milan Kubek už předesílá, že politici dostanou „pořádně do kožichu“ a na podzim může následovat akce, která „bude pravděpodobně mnohem razantnější než ta z loňského podzimu“.
Když se Seznam Zprávy ptaly po jednáních, která mezi lékaři, odbory a ministerstvy mezitím proběhla, jestli opravdu hrozí během roku další a ještě masivnější protest, Kubek nechtěl být zatím konkrétnější.
„Zdravotníci se ale nebudou chtít nechat podvést,“ upozorňuje Kubek.
O co se tedy nyní hraje? V zásadě jde o tři roviny. První z nich je změna zákoníku práce. Ostatně to byla rozbuška pro mladé lékaře, aby vůbec do protestu minulý rok šli. Legalizaci dalších stovek hodin práce nakonec zákonodárci odvolali a v právě projednávané novele se podařilo najít shodu.
Ve zdravotnictví tak budou možné 24hodinové směny se speciálním příplatkem. Bude také zakotvené volno před zkouškami zvyšujícími kvalifikaci.
„Mělo by to být uzavřené a už by do toho nikdo neměl sahat,“ potvrzuje viceprezident České lékařské komory Jan Přáda, který stál v čele loňských protestů.
Už ne tak jasná je pak otázka další novely zákoníku práce, která se paralelně probírá.
Kolik peněz a kolik přesčasů
Druhý bod je ale už dost vyostřený. Jde o nový zákon o odměňování. Tedy zkrátka o minimální úroveň platu nebo mzdy, kterou by měli lékaři a další nelékařský personál pobírat. Ministerstvo připravilo návrh teprve ke konci května, zatím je kolem něj spíše více otázek než odpovědí.
Ministerstvo zdravotnictví sice navrhlo, aby lékař s atestací měl 1,58násobek průměrné hrubé mzdy, ale začínající lékař si sáhne jen na 1,185násobek. Čili na ministerstvem slíbený 1,5- až 3násobek se lékaři dostanou jen díky přesčasům, a to se jim nelíbí.
„Násobící koeficienty jsme rozporovali, protože je zřejmé, že zohledňují „šestidenní pracovní týden“, a ne základní pracovní dobu,“ uvedla po jednání Sekce mladých lékařů České lékařské komory, která za loňským protestem stála.
Ministerstvo zdravotnictví ale zase argumentuje, že s přesčasy se v podepsané dohodě počítá.
Co se dohodlo
Část takzvaného Hegerova memoranda, na které se odkazuje dohoda podepsaná mezi lékaři, odbory, Ministerstvem zdravotnictví a VZP z 8. prosince:
„S předpokladem zvyšování efektivity zdravotnického systému a v souladu s reformními kroky bude průměrný plat lékaře v přímé úměře na dosažené kvalifikace a praxi 1,5násobku až 3násobku průměrné mzdy v národním hospodářství ČR vyhlášené ČSÚ za rok a dva roky předcházející (při dosažení podmínky limitace objemu přesčasové práce na úrovni evropského standardu, tedy maximum osm hodin přesčasové práce týdně).“
Zdroj: MZČR
Odbory pak kontrují tím, že představené přepočítávání platů a mezd znamená, že například nejzkušenější zdravotní sestry by měly nižší výplatu, než mají teď.
„V tomto máme za to, že dochází k nedorozumění a rozhodně nenavrhujeme snížení ani platů, ani mezd. Musíme počkat na vysvětlení odborů, proč si toto myslí, abychom mohli reagovat vysvětlením nebo i změnou návrhu,“ dodává k výtce mluvčí Ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob.
Bez pokroku je také otázka srovnání mezd a platů ve veřejných a soukromých nemocnicích. Ministerstvo by rádo stanovilo minimální úroveň odměn, lékaři a odbory je chtějí narovnat.
Hledají se peníze
Co ale vzbuzuje nedůvěru na straně lékařů a odborů, je nedostatek financí. A to je třetí rovina aktuálních debat. Pro příští rok bude nárůst prostředků v různých částech péče jen minimální nebo žádný. To ale zároveň podle odborů znamená, že není krytý jednorázový příspěvek na platy z letošního roku, který na sebe vzala Všeobecná zdravotní pojišťovna, ani další navýšení, o kterém se v současnosti jedná.
„Podle dosavadního průběhu dohodovacího řízení na příští rok nebudou mít zdravotní pojišťovny peníze na to, aby uhradily společenskou objednávku týkající se dostupnosti a rozsahu zdravotní péče v reálných cenách,“ doplňuje Kubek.
V tom ale vzniká třecí plocha nejen mezi Českou lékařskou komorou s odbory a Ministerstvem zdravotnictví, ke kritice se ale přidávají také regionální nemocnice. Zatímco největší špitály si v posledních čtyřech letech díky kompenzacím přišly na miliardové zisky, ty menší volají, že nic takového se v jejich případě nestalo.
Menší nemocnice se tak obávají, že na ně dopadne jakákoliv změna v odměňování nebo zákoníku práce. Reálně se může stát, že nebudou mít dost lékařů, aby zajistily provoz, nebo jim dostatečně zaplatily. Naopak z druhé strany se na ně žene ministerstvo a pojišťovny s plánem centralizace.
„Jde nám o to, aby zůstala kvalitní a dostupná péče v regionech. Ať se centralizuje specializovaná péče a naopak decentralizuje ta základní,“ dodává Michal Čarvaš, předseda Asociace českých a moravských nemocnic a ředitel prachatické nemocnice.
Tento rok tak může být pro české zdravotnictví skutečně přelomový. Na konci celého řetězce jsou ale pacienti, na které případně změny nebo protesty dopadnou.