Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) do budoucna stále méně počítá se známkováním na školách. Seznam Zprávy už popisovaly, že by se mělo od prvního do třetího ročníku hodnotit jen slovně nebo kriteriálně. Prospěch by také nemusely používat při přijímačkách střední školy.
„Klasifikace přestane být povinným hodnoticím kritériem v přijímacím řízení na střední a vysoké školy, seznam známek přestane být součástí přihlášek ke studiu,“ přibylo po připomínkovém řízení v dlouhodobém záměru MŠMT.
Termíny a pravidla pro přijímačky 2023
Aktuálně se přijímací řízení do maturitních oborů skládá ze dvou částí. Minimálně ze 60 procent musí brát školy v potaz hodnocení jednotné přijímací zkoušky s výjimkou gymnázií se sportovní přípravou. Zbylých 40 procent je na škole.
Mezi kritérii může být školní přijímací zkouška, často jde například o test z cizího jazyka, výsledky olympiád nebo osobní pohovor.
Podle školského zákona ale školy musí mezi tato kritéria zařadit také vysvědčení z předchozího vzdělávání.
Povinné součásti přijímaček
Hodnocení výsledků přijímacího řízení
(1) Ředitel školy hodnotí splnění kritérií přijímacího řízení uchazečem podle:
a) hodnocení na vysvědčeních z předchozího vzdělávání,
b) výsledků jednotné zkoušky, pokud je součástí přijímacího řízení,
c) výsledků školní přijímací zkoušky, je-li stanovena,
d) případně dalších skutečností, které osvědčují vhodné schopnosti, vědomosti a zájmy uchazeče.
Zdroj: Školský zákon § 60d
Právě o jeden odstavec školského zákona se nyní hraje. Do budoucna by mohl z legislativy vypadnout a školy by už nemusely prospěch ze základky brát v potaz. MŠMT proto střední školám rozeslalo dotazník, ve kterém mapuje kritéria přijímacího řízení a jejich podíl na nabírání žáků.
„Zda by školy měly zájem o zákonnou úpravu podílu jednotné a školní přijímací zkoušky, zda by školy měly zájem o zrušení povinného kritéria ‚hodnocení na vysvědčeních z předchozího vzdělávání‘, popř. zda by měly zájem o rozšíření nabídky písemných testů garantovaných státem,“ vysvětluje v dopise ředitelům záměr šetření vrchní ředitel sekce vzdělávání a mládeže Jan Mareš.
Především učňáky
Střední školy ale tradičně s klasifikací při přijímání žáků počítají.
„Na čtyřletém gymnáziu máme za vysvědčení 20 bodů a na osmiletém deset bodů. Nějaký vliv nyní klasifikace hraje. Dokázali bychom asi fungovat i bez toho. Rád bych do budoucna uvažoval o zapojení osobního pohovoru nad portfoliem žáka do přijímacího řízení,“ popisuje ředitel Gymnázia Polička Josef Dvořák.
MŠMT si uvědomuje, že by záměr mohl výrazně promluvit do zaběhnutých pravidel přijímacího řízení.
„Na základě výsledků šetření bude MŠMT činit další případné kroky. Zejména u oborů vzdělání s výučním listem však toto bývá nejčastěji jediným hodnoticím kritériem při přijímání,“ popisuje mluvčí MŠMT Aneta Lednová.
„Museli bychom asi připravit nějakou školní přijímací zkoušku, protože jak bez prospěchu dosáhnout nějakého srovnání uchazečů?“ potvrzuje ředitel SOŠ a SOU Milevsko Václav Kašpar, že u učebních oborů to půjde obtížně, protože o přijetí rozhoduje především prospěch.
Pro ředitele chrudimské střední průmyslové školy Františka Mihulku jsou ale známky stále velmi dobrým ukazatelem přístupu ke studiu.
„Kromě toho, že známka v dnešní době nějakým způsobem vyjadřuje schopnost dítěte zvládnout látku, kterou má, tak do jisté míry vypovídá o jeho snaze,“ popisuje ředitel Mihulka.
Zároveň ale uznává, že nemusí být vždy zcela objektivní. „Žáci k nám chodí asi ze třiceti základních škol a už máme celkem dobrou představu, že dvojka z jedné školy znamená na další trojku.“
Na to upozorňují také vědci z Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu CERGE-EI, kteří zjistili, že základní školy hodnotí žáky velmi rozdílně. Klasifikace žáků se stejnými akademickými výsledky se podle jejich studie liší o celý klasifikační stupeň.
Tak ahoj, známky
Současné kroky MŠMT zapadají do započaté změny přístupu ke klasifikaci. A nejde jen o slovní hodnocení v prvním až třetím ročníku.
„Slovní, resp. kriteriální hodnocení bude v legislativních dokumentech a tiskopisech postaveno na roveň s klasifikací,“ píše se dále v dlouhodobém záměru ministerstva.
Resort tak například plánuje, že dojde k odstranění požadavku na uvádění výsledků klasifikace při přestupu žáka mezi školami nebo mezi stupni vzdělání. A ministerstvo chce české školství postupně posunout do stavu, kdy většina učitelů na prvním i druhém stupni bude efektivně využívat formativní hodnocení jako konstruktivní nástroj zpětné vazby.
Ministerstvo ale bude muset o potřebnosti změn přesvědčit nejen ředitele a učitele škol, ale také veřejnost. Z nedávného průzkumu agentury STEM/MARK vyplynulo, že se známkami by se nerado rozloučilo 53 procent Čechů.
