Článek
Miliony roušek zbyly ve státních skladech po pandemii koronaviru. Jejich správa je nabízela jak státním institucím, tak i firmám a soukromým osobám, zájem o ně ale nebyl.
Podle výrobců by přitom mohly sloužit i dlouho po expiraci.
„V případě ochranné roušky, tak bych si troufal říct, že vydrží na dekády,“ uvedl pro Seznam Zprávy Martin Ladyr, ředitel českého výrobce roušek Goodmask. Dodal, že doba expirace roušek není zákonem dána, většina výrobců ji ale omezuje na 3 až 5 let.
Další z tuzemských výrobců, podnik Dispomask, ale byl v hodnocení přísnější. Změny lze podle něj pozorovat už po sedmi letech.
„Není to tak, že by rouška po pěti letech byla zdraví nebezpečná. Nedosahuje ale těch hodnot, kterých by dosahovat měla,“ uvedla společnost.
Problém spočívá v degradaci tzv. meltblown filtru, který se v rouškách používá. Ten postupně ztrácí schopnost zachytit nejmenší kapénky. Zatímco před expirací tak může rouška chránit před mnoha různými viry a bakteriemi, později stačí pouze proti nemocem jako například rýma, jejichž kapénky jsou větší.
Zásoby na další pandemii
Podle výrobců tak není možné se rouškami předzásobit na dlouho dopředu. V tomto ohledu jsou lepší respirátory, které si filtrační schopnosti udrží déle.
„Zkoušeli jsme to na starších respirátorech třídy FFP3, které filtrují přes 99 % vzdušných částic. Po 12 letech jsem naměřili zhruba 97 %. Dalo by se tak říct, že FFP3 degraduje na FFP2,“ uvedl Ladyr.
Dodal, že roušky jsou brány jako zdravotnický prostředek a podléhají proto dozoru Státního úřadu pro kontrolu léčiv (SÚKL).
„Kdybychom teď byli v centru pandemie, dovedu si představit, že by se udělala nějaká výjimka a že některý ze státních úřadů, asi SÚKL, by si vzal ‚na triko‘, že je možné roušky nadále použít,“ doplnil Ladyr.
„Likvidace nás netěší“
Ředitel Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr uvedl, že legislativní prodloužení expirace roušek se jeho úřadu bohužel zajistit nepodařilo.
„Ještě před expirací jsme je nabídli nejen ostatním organizačním složkám státu, ale také právnickým i fyzickým osobám. Bohužel doba je taková, že o ně nebyl vůbec žádný zájem,“ řekl Švagr.
Na zmiňované roušky se podle správy hmotných rezerv nevztahuje smluvní povinnost, aby byly po likvidaci nahrazeny novými.
Zdali se jedná o roušky, které Česko získalo po kontroverzním nákupu z Číny v březnu 2020, úřad nekomentoval.
„Samozřejmě, že likvidace těchto zdravotnických prostředků nás vůbec netěší,“ shrnul celou situaci Švagr.
Podle Ladyra nemůže z hlediska legislativy správa jednat jinak. Na skladech jsou navíc v současnosti další miliony nových roušek, pro používání těch prošlých proto není důvod.
Správa rezerv podle Švagra likvidované roušky nenakupovala. Do jejích zásob byly převedeny z majetku Ministerstva vnitra, o čemž dříve rozhodla tehdejší Babišova vláda. Ministerstvo vnitra v té době řídil Jan Hamáček (ČSSD).
Stát během koronavirové krize pořizoval do skladů hmotných rezerv zdravotnický materiál za miliardy korun. Šlo zejména o roušky a respirátory, ochranné rukavice či brýle a testovací sady. Veškerý materiál ovšem stát během doporučené doby použití nestačil spotřebovat.
