„Prosíme Tě, pane, vyslyš nás.“ Na mši svaté v hospodě

Reportáž si také můžete poslechnout v audioverzi.

Hospodou zní struny kytary. „Každé ráno z velké dáli vlaštovky k nám přilétaly,“ zpívají desítky věřících.

Římskokatolický kněz Jan Hanák si nasazuje bílozelený talár. Uprostřed je sražených asi osm dřevěných stolů. „Teď tvoří oltář,“ vysvětluje kněz. Také květiny, kalich, ale žádné sklenice.

Sál hospody U Baumannů v České u Brna je ve čtvrtek v sedm večer nacpaný příchozími. „Celá ta věc má možná i pozitivní rovinu. Dneska dorazilo mnohem víc lidí,“ přemítá Vanda Štěpánová.

Naráží na události posledních dní a týdnů, kdy podobná církevní slavnost v sýpce pražského břevnovského kláštera, kterou sloužil kněz Marek Orko Vácha, vyvolala rozepře mezi věřícími.

Arcidiecéze mu vytkla, že nejdůležitější bohoslužbu, živě přenášenou 29. ledna v pořadu TV Noe Hospodin v hospodě, sloužil v rozporu s liturgickými předpisy. Kritizovala výběr prostoru či rozpitá piva na stolech účastníků. Pražský arcibiskup Jan Graubner pak Váchu odvolal ze služby kaplana v kostele Nejsvětějšího Salvátora v Praze, kde měl kněz částečný úvazek.

Událost mezi lidmi rezonuje i tady v hospodě, pár kilometrů od Brna. Podobné mše tu Jan Hanák celebruje asi pět let, pravidelně jednou za šest týdnů. „Rozhodně to není žádný protest,“ zdůrazňuje.

Vanda Štěpánová z Vranova u Brna sem nepravidelně dojíždí asi dva roky. „Vždycky je to moc příjemné. Velice oslovující. Je to jiná rovina slavení mše. Prožitek je odlišný. Jsme rádi, že můžeme víru prožívat i v jiných společenstvích,“ popisuje.

A přidává i praktickou stránku. „Je tu teplo. V některých kostelech je příšerná zima. I když ty prostory samozřejmě máme rádi. Toto je dobrá společnost,“ dodává.

Hanák vidí sílu v rozmanitosti. „Pro některé lidi může být klasický kostel překážkou, nemusí se tam cítit být úplně přijati. Třeba v hospodě se pak cítí komfortněji a možná si navzájem více na blízku. U Baumannů je pro nás důležité, že se mše konají v jisté intimitě,“ vysvětluje.

Kousek od provizorního oltáře si posedaly i nové tváře. „Jsme tu poprvé. Slyšeli jsme o tom, tak jsme si řekli, že bychom si sem mohli zajet. Je to netradiční. Proč by se muselo chodit jen do kostela? Působí to tady na mě příjemně. Z tábora znám, že jsme sloužili mši třeba na pařezu,“ říká student biskupského gymnázia Maxmilián Šaněk, který dorazil také s kamarádkou Monikou Rozkydalovou.

V tišších momentech do sálu doléhá hluk z vedlejší hospody.

„Nezapadá to do těch stereotypů. To se mně líbí. A někteří v tom odvolání vidí nespravedlnost,“ reaguje dívka na dotaz k odvolání Váchy v Praze.

K posledním událostem se na začátku mše vrací také kněz Hanák. Zatímco pražská arcidiecéze Váchu odvolala z postu vikáře, dál pokračuje jako farář v Lechovicích na Znojemsku.

Jeho nadřízený, brněnský biskup Pavel Konzbul, se jej zastal. I tak od některých věřících slyšel kritiku, že jej měl podpořit výrazněji. „Chci říct jednu důležitou věc. Uvědomme si, kde je příčina a kde je následek. Ta příčina vyšla z Prahy a v Brně se musí řešit. Mezi Pavlem a Orkem není žádný závan nepochopení,“ vysvětluje Hanák.

Zdůrazňuje, že všichni potřebujeme pravidla. A přidává srovnání s fotbalem. „Také v něm máme branky, ofsajdy a čáry. Je to něco, co má pomoct, ale jde přece o tu hru. Díval by se někdo na mistrovství světa o čárách nebo o ofsajdech?“ ptá se.

Dodává, že Ježíš u Farizejů nekritizoval jejich zbožnost, ale říkal, že všechno, co dělají, nesmí být cílem. „Je důležitý ten vztah. Představte si, že dáte bezdomovci pajcku a ani se mu nepodíváte do očí. Berete to jako jen splnění charity. A co se ho zeptat, jak se má? To je někdy důležitější než ty peníze,“ káže kněz.

Lidé se modlí. Za zavražděné ženy v Hradci Králové i za těžce nemocnou ženu.

Mše vrcholí. Nadchází eucharistie.

„I v tom, co se děje, vidím velkou naději. Jsme barevní. Nemusíme se mít rádi, ale respektujme se. Kéž skončí bouře, ale ne ten obrodný proces, který tato událost pošťouchne,“ hlásá kněz.

„Prosíme tě, vyslyš nás,“ zní místností.

Asi po hodině oficiální slavnost končí. „Snad hned nezmizíme od stolu Páně a dáme si spolu pivo,“ apeluje na účastníky Hanák.

„Honzo, moc díky za statečnost,“ ozývá se z davu věřících.