Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Tohle je dlouholetá bolest státu na všech úrovních – neexistují data. A když už jsou, nedají se propojit s dalšími do celkového obrazu. Mezi Ministerstvem zdravotnictví a Ministerstvem práce a sociálních věcí se to ale konečně povedlo.
První metou bylo jednání o důchodech. Domluva mezi úředníky z jednotlivých resortů se sice nerodila lehce a museli zasahovat oba ministři. Díky datům od MPSV ale mohli úředníci na zdravotnictví analyzovat, které profese nejvíce marodí, a datově podložit část reformy důchodů.
To je ale jen začátek, rodí se celá zdravotně-sociální databáze. Co všechno bude do budoucna možné zjistit, poodkrývá Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Seznam Zprávy popisují novinky v rámci dlouhodobého projektu Jak se žije v Česku. V květnu je tématem digitalizace.
„Přínosem úzké spolupráce mezi oběma resorty je také možnost tvořit společnou politiku, čehož je důchodová reforma v kontextu náročných profesí důkazem,“ přibližuje mluvčí Ministerstva práce a sociálních věcí Jakub Augusta.
Kde jsou ti lidé?
Zatím se můžeme podívat na tři příklady. Takovým prvním pilotem jsou informace o lidech s Alzheimerovou chorobou. O nich dosud Ministerstvo zdravotnictví vědělo jen ve chvíli, kdy leželi v nemocnici.
„Na otázku – kde jsou ti lidé – nešlo ještě před rokem odpovědět,“ vysvětloval na nedávné senátní konferenci k digitalizaci zdravotnictví šéf ÚZIS Ladislav Dušek.
Teď už jsou ale první čísla kombinující data ministerstev zdravotnictví a práce k dispozici. Můžeme tak říct, že v Česku je asi 26 procent pacientů s alzheimerem v tom nejtěžším zdravotním stavu – pobírají nejvyšší příspěvek na péči. Také víme, že 34 procent klientů pobytových sociálních zařízení je úplně závislých na pomoci.
Důležitá jsou tato čísla nejen kvůli statistikám. Čím dál blíže je vstup prvních léků na tuto chorobu. Terapie bude ale velmi drahá. Její přínosnost by se ale mohla lépe hodnotit, když se do analýz zahrne i to, že díky léčbě neskončí starší lidé zcela závislí na pomoci druhých.
„Spojení zdravotnických i sociálních dat umožní státu především efektivně plánovat a vyhodnocovat zdravotní a sociální politiku integrovaně co do kapacit, personálu, financí,“ popisuje mluvčí Ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob.
Je pravda, že v 21. století slavit jako úspěch, že se úřady konečně propojily, může znít jako opravdu malé vítězství. Na druhou stranu dosud se to žádné politické reprezentaci nepovedlo.
Jak se žije v Česku
Série Seznam Zpráv.
Seznam Zprávy vyrážejí do měst a obcí, aby zjistily, jak se vám v České republice žije. Zajímá nás, jak zvládáte zdražování, jak bydlíte, jaké máte příležitosti k práci. Celoroční projekt vychází z interních dat datového týmu a průzkumů společnosti IPSOS.
Všechny díly série naleznete ve speciálu „Jak se žije v Česku“.
- Mapa kvality života. Nejlepší a nejhorší místa k žití v Česku.
- Praktické informace a návody na inflaci najdete také v našem speciálu „Jak zvládnout krizi“. S hledáním práce vám pomůže služba Volnámísta.cz.
- Sledujeme nejnovější informace, které se týkají důchodů, bydlení a zdražování.
- Vytvořili jsme pro vás i průvodce Jak ušetřit.
Chcete se do projektu Jak se žije v Česku zapojit? Dejte nám vědět, kde se potýkáte s problémy. Svoje tipy pište na e-mail: pribehy@sz.cz.
„Jedná se o unikátní příležitost poprvé za 20 let, kdy spolu resorty MZd a MPSV sdílejí data z jimi spravovaných registrů a databází,“ dodává Jakob.
S tím souhlasí i Daniela Lusková, členka Asociace pro telemedicínu, digitalizaci zdravotnictví a sociálních služeb a ředitelka královéhradeckého Domova U Biřičky.
„Tohle je opravdu revoluční krok, který se panu profesoru Duškovi povedl. Díky spojení dat můžeme vidět, jak koresponduje zdravotní zátěž s potřebou sociálních služeb. To pomůže s efektivním plánováním kapacit nejen státu, ale i krajům,“ popisuje Lusková.
Samozřejmě nabízí se otázka, jestli tyto propojené informace neměl mít stát už daleko dříve.
„Dlouhodobě víme, že tuhle oblast nemá Ministerstvo práce úplně dobře zpracovanou. Samozřejmě jsme mohli mít data dříve, na druhou stranu je to ale opravdu komplikovaná věc, takže z mé strany to není na kritiku,“ dodává Lusková.
Léčí se, ale pracují
Druhý příklad, který dává nahlédnout na propojení dat, je roztroušená skleróza. Na centrovou léčbu (léčivé přípravky podávané ve specializovaných pracovištích, pozn. red.) pro zhruba 16,5 tisíce pacientů šlo v roce 2022 celkem 3,7 miliardy korun. To je 50procentní nárůst během sedmi let.
Přitom dosud stát ve svých datech neviděl, jestli léčba pomáhá k tomu, aby pacienti mohli pokračovat v běžném životě. Tedy mimochodem také pracovat a odvádět daně zpět státu. Lékaři to sice u svých pacientů pozorovali, plošná data ale nebyla.
Dnes ale můžeme už říct, že tři čtvrtiny pacientů pracují. Navíc skoro polovina nepobírá ani invalidní nebo starobní důchod.
Obě ministerstva připravují systémový projekt, který propojování dat zaštítí. Poběží od letošního července až do konce roku 2027 a bude řešit vše od sdílení dat přes realizaci analýz a vizualizace až po přenos do praxe.
„Aktuální spolupráce obou resortů je velmi dobře nastavená a funguje na všech úrovních. Nyní je založena na vzájemném memorandu o spolupráci a v rámci novely zákona o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování je navrženo i legislativní zakotvení této spolupráce,“ dodává mluvčí MPSV Augusta.
Jako třetí příklad využití takto sdílených dat jsou pacienti se srdečním selháním. Tahle diagnóza je strašákem do budoucna, protože ji může v roce 2040 slyšet až 900 tisíc lidí. Nově provázaná data navíc ukazují, že srdeční selhání výrazně dopadá do kvality života.
Lidi od 50 do 64 let s touto diagnózou stráví v dlouhodobé pracovní neschopnosti o 62 procent času více, než je průměrná doba.
Propojení dat mezi resorty zdravotnictví a práce tak do budoucna umožní lépe plánovat péči i kapacity. To bude stěžejní, protože Česko čeká v následujících letech prudké stárnutí populace.
