Projektoval přehradu, která zachránila Brno. Měla tam stát socha Stalina, říká

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Václav Král, který projektoval Vírskou přehradu, se narodil v roce 1927. V padesátých letech se hráz stala jeho prvním projektem po studiích.

Podle Povodí Moravy byl během extrémních dešťů objem přitékající povodňové vlny do Vírské nádrže asi 25 milionů m3. Kulminační přítok do nádrže činil více než 150 m3/s. Díky uvolněnému prostoru tak kromě Brněnské přehrady zachránila obce a města v okolí Svratky i ta Vírská.

Projektant Václav Král, který na ní před více než sedmdesáti lety pracoval, má všechno s manželkou Věrou i přes pokročilý věk v živé paměti.

Kolik vám bylo, když jste projektoval Vírskou přehradu?

Jak byl ten rok výstavby? 1954? Tak mně bylo 26, to už jsem byl ženatý a čerstvě po škole. S projektem jsme začínali už při studiu.

Pamatuju si to také, protože to bylo okolo měnové reformy. Dostali jsme za úkol ušetřit asi jeden a půl milionu. To se nám nakonec podařilo. Měla tam stát socha Stalina, která měla hodnotu právě milion. Se strachem jsem šel do Bílého domu (tehdejší sídlo brněnské KSČ, pozn. red.), říct jim, že rušíme Stalina. Říkal jsem si, panebože, to mě vyhodí. Ale oni byli za milion rádi, tak řekli ano, je to v pořádku. Věděli, kde ty peníze jsou.

Kde jste ušetřili zbylý půlmilion?

U přehrady je velké parkoviště, vedle kterého byl výlom pro kabelový jeřáb. To se mělo potom rušit. Mně dal pánbíček do vínku matiku, tak jsem spočítal, že by to šlo zachovat jako balkon. Tím se ušetřilo.

Kolik lidí přehradu projektovalo?

Byli jsme celkem tři. Hlavní inženýr Bilík, inženýr Jelínek a pak jsem k nim přišel já.

Přehrada na tomhle místě byla plánovaná už z dob Rakouska-Uherska. Takže jsme plán vytáhli z archivu a naprojektovali ho.

Jak jste se k takové zakázce dostal hned po studiu?

Ještě na škole jsme měli povinnost se na přípravných pracích, na té stavbě, účastnit. Já tam pracoval o prázdninách, chtěl jsem si přivydělat. Po škole jsem začal pracovat v Hydroprojektu, kde jsme hráz vyprojektovali. Stavbu jsem pak dokončoval v národním podniku, v Ingstavu. Ten stavěl, co Hydroprojekt navrhl. Tam mě přeložili kvůli politice.

Věra Králová (manželka): Kdo neprošel prověřením, tak musel jít ze státního ústavu do národního podniku. Můj bratr byl za hranicemi. To dopadlo jak na dceru, která musela odejít ze zaměstnání, tak na manžela.

Takže jste potom byl i na samotné stavbě?

Ano ano, hlavně tedy na té přípravné, kdy se chystalo staveniště. Materiál se tam vozil vláčkem, hádali jsme se, kdo jím bude jezdit, to si pamatuju. Rozvoz betonu zase dělal kabelový jeřáb. Tenkrát se betonovalo po krychlových kostkách. Ob metr se do bednění jeřábem vyklápěl beton, to se nechalo zaschnout a pak se doplnily mezery.

Když nepočítám přípravné práce, tak stavba trvala asi čtyři roky. Vzpomenete si, kolik dělníků na stavbě dělalo?

To nevím. Ale dělali tam i řečtí emigranti. Když jsem tam chodíval na brigády, volávali jsme na sebe, Kaliméra! To je dobrý den (směje se).

Byly při stavbě nějaké potíže?

Dívala jste se na tu stavbu někdy zepředu? Tam jsou ze strojovny dvě okna a každé v jiné výšce. Museli to maskovat parapetem. Tak to se trochu nepovedlo.

Jinak všechno běželo jako po drátkách?

Co vím, tak ano.

Vlastně se udělal špatně průzkum podloží. Teprve při výstavbě se zjistilo, že skalní podklad je svor. To znamená, že by po něm mohla celá přehrada uklouznout. Musela se tedy přikotvit lany, která se dodnes musí jednou za čas obnovovat.

Kdo dělal ten průzkum?

Někdo od nás z Hydroprojektu. Ale třeba výměr strání jsme si dělali my sami projektanti. Hráz má okolo sedmdesáti metrů. Lezli jsme tam po stráních, s tyčí a kotoučem měřícího lana, abychom zjistili kolmost a vypočetli tak, kolik bude potřeba betonu. Bylo to docela nebezpečné, ale zábavné.

Sledoval jste teď zářijové povodňové dění? Vodohospodáři z Povodí Moravy vám vzkazují, že můžete být na hráz hrdý.

Když to říkáte. Ale pro nás to byla normální práce a normální přehrada. Nevěděli jsme, že to bude mít takový význam. Navíc se nepočítalo s tím, že by měla zadržet tak velkou vodu. To byla teď dobrá práce provozovatelů, dobrý nápad, že vodu vypustí.

Normální přehrada? Není na ní tedy nic speciálního, co by ji odlišovalo třeba od těch, které jste projektoval později?

Jenom typově. Vírská přehrada je betonová. Pak jsem projektoval třeba zemní hráz. To byla novinka. Hlavní projektant Bílek přeložil z angličtiny takovou čítanku a dal mi ji nastudovat, abych vůbec věděl, jak se taková zemní hráz dělá, a mohl ji navrhnout.