„Prodám antibiotika,“ píše se v inzerátech. Za kupčení hrozí vysoké pokuty

„Dobrý den, měla bych k prodeji troje antibiotika. Medoxin 500mg – 14tbl (1 balení), Augmentin 1g – 14tbl (1 balení), Biseptol 400mg – 14tbl (1/2 balení). V případě zájmu soukromou zprávu,“ zní jeden z inzerátů na sociální síti.

Všechny zmíněné přípravky jsou vázané na předpis a lidé by je bez něj a bez konzultace se svým lékařem brát neměli. Neuvážené užívání může mít vážné zdravotní dopady. Kromě toho mají lidé nepoužité léky vracet do lékárny.

Přesto se podobné nabídky a inzeráty staly běžnou součástí sociálních sítí i internetových bazarů. Sehnat se na nich dá vše od zmíněných antibiotik přes antidepresiva až po aktuálně velmi žádané léky na horečku pro nejmenší děti.

Jejich výpadek pocítili Češi zejména před Vánoci, od té doby už se do republiky statisíce balení těchto léčiv dostaly. Zájem o ně ale přesto neopadá a nemizí ani inzeráty v on-line bazarech.

„Posledních pět balení, v lékárnách stále nedostupné, odesílám max. do 48 hodin,“ hlásá jedna z aktuálních nabídek, kterou doprovází snímek hned několika krabiček léku.

Podobné inzeráty nejsou v kyberprostoru úplnou novinkou, aktuální výpadky a rozkolísání trhu s léky ale přeprodávání přípravků mimo oficiální lékárenské sítě znovu posílily.

Ministerstvo zdravotnictví i Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) přitom upozorňují, že legislativa je v tomto ohledu jasná.

Léčivé přípravky jsou totiž speciální komoditou a zacházení s nimi musí probíhat podle pravidel stanovených v zákoně o léčivech. Obecně platí, že s nimi můžou nakládat jen osoby s oprávněním, lékárny či zdravotnická zařízení.

„Jakékoli zacházení s léčivými přípravky, které neodpovídá požadavkům zákona o léčivech, je jednáním v rozporu se zákonem a naplňuje některou ze skutkových podstat přestupků, za které lze uložit sankce od napomenutí až po pokuty do výše 20 000 000 korun,“ přiblížila pro Seznam Zprávy mluvčí SÚKL Klára Brunclíková.

„Nelegálním zacházením je i nabízení léčivých přípravků například na sociálních sítích nebo internetových bazarech,“ dodala.

Obecně můžou být on-line prodávána jen léčiva, která jsou v tuzemsku registrovaná a nejsou vázaná na předpis. Zásilkový výdej, tedy prostřednictvím internetu, zároveň může zajišťovat jen „kamenná“ lékárna, která má patřičné schválení lékového ústavu.

„Přeprodávání léků na internetu je naprosto odsouzeníhodné. A to nejen z morálních důvodů, ale především z medicínských důvodů. Nikdy neví, jak byl ten lék skladován, jak je starý, zda není falešný – vzpomeňme, že se na internetu opakovaně objevují léky, které se tváří jako originál, ale nemusí to být originál. Černý trh s léky existuje,“ sdělil pro Seznam Zprávy Vlastimil Válek, ministr zdravotnictví z TOP 09.

Doplnil však, že jiná kategorie jsou lidé, kteří svému okolí nabízejí v krizové situaci přípravek nezištně. Pokud například maminka, jejíž dítě přípravek nevyužilo, nabízí lék proti horečce jiné rodině, je to podle Válka možné vnímat jako projev sounáležitosti. I takové inzeráty se na sociálních sítích objevují.

„Pokud z různých důvodů čelili obavě a koupili si třeba ten volně prodejný Nurofen nebo jiný volně prodejný lék a když zjistili, že si ho koupili moc, nabízí ho zdarma, například svým přátelům, je to jakýsi projev občanské solidarity,“ uvedl ministr.

Podle praktického lékaře Vojtěcha Muchy by se lidé měli raději s lékařem poradit o tom, jaké léčivo lze použít jako alternativu k tomu, které není možné sehnat. Také on upozorňuje na to, že si pacient při jakémkoliv nákupu mimo oficiálně schválená místa nemůže být jistý, zda nakupuje bezpečný lék.

„Rozhodně bych před tím varoval. Protože pokud daný lék někdo koupí a poté ho přeprodává, tak už si kupující nemůže být stoprocentně jistý, že dodržel  tzv. chladový řetězec a všechny podmínky skladování léků, které jsou někdy poměrně striktní. V takovém případě se nedá stoprocentně a spolehlivě zaručit, že je léčivo bezpečné.  Samozřejmě některé léky jsou v tomto ohledu citlivější, u některých by to vadit nemuselo. Ale rozhodně bych před tím varoval,“ míní lékař.

Ani při aktuálních výpadcích se podle svých slov nesetkal s tím, že by pacientům nebylo možné vůbec nic předepsat. „Vždy, když pacient potřeboval nějaké léky, tak se nám podařilo je dohledat, i když za cenu toho, že to třeba byly kombinované preparáty nebo v případě antibiotik, že nešlo o první volbu, ale druhou nebo třetí,“ dodává lékař.

Lékový ústav v posledních dvou letech udělil za nelegální zacházení s léčivými přípravky celkem 49 peněžitých trestů v celkové výši 2 290 000 korun.

V rámci prošetřovaných případů se v ústavu setkali s nelegálními nabídkami léčivých přípravků na léčbu erektilní disfunkce, antidepresiv, antipsychotik, antibiotik, antikoncepce i jiných léčivých přípravků. Nejčastěji nelegální zacházení probíhá právě na sociálních sítích a internetových bazarech.

„V některých případech se skutečně setkáváme s případy, kdy prodávající nabízejí léčivé přípravky získané větším nákupem léčivých přípravků v lékárně v tuzemsku, nebo prodávají ‚přebytky‘ po rodinných příslušnících či po vlastní léčbě. Zaznamenali jsme ale také organizovanou činnost, kdy dochází k nelegálnímu obchodování s léčivými přípravky dovezenými z okolních zemí nebo léčivy získanými prostřednictvím nelegálních organizovaných skupin,“ sdělila mluvčí Klára Brunclíková.

Po nelegálních prodejcích ústav požaduje stažení nabídek z internetu. Pokud tak neučiní, přihlíží se k tomu v následných přestupkových řízeních.

Aktuálně se přitom ústav zabývá právě přívalem nových případů, kdy se nelegálně zachází s přípravky s obsahem ibuprofenu a paracetamolu ve formě čípků a sirupů. Tedy s léky, které od podzimu hlásí výpadky.

Pokud se nelegální zacházení prokáže, může prodávající v přestupkovém řízení dostat zmíněnou pokutu až 20 milionů korun.