Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
„Pracuji jako protokolující úřednice na Okresním soudě v Hradci Králové. Jsem tu zaměstnaná 21 let. Beru 25 tisíc korun čistého,“ říká Stanislava Glembek.
I ona se v pondělí zapojila do stávky společně s tisíci kolegů. K protestu se přidává 90 procent zaměstnanců okresních soudů a 65 procent zaměstnanců soudů vyšších instancí. Potrvá tři dny, omezí tak provoz drtivé většiny soudů v Česku. Řadu jednání musejí soudci přeložit na jiné termíny.
Stávkující nemají v době protestu nárok na plat, tři dny budou ve výplatnici brané jako neplacené volno. Pracovníci, s nimiž Seznam Zprávy mluvily, zdůrazňují, že jim už tak nepříliš vysoké platy v posledních letech „požrala“ inflace.
A potvrzují to i data. Třeba asistentům soudců podle výpočtů redakce platy mezi lety 2019 a 2023 v průměru vzrostly o 18 procent, jenže inflace za stejné období dosáhla téměř 38 procent. Reálně tak na těchto pozicích klesly platy o pětinu.
(V horní liště lze měnit jednotlivé obory: Zdravotnictví, Školství, Policisté, Vězeňství, Hasiči a Úředníci (tam spadají asistenti soudců). V dolní části lze naopak listovat a vedle procentního růstu se lze podívat i na mediánové hodnoty platů po jednotlivých letech.)
Stejnou či velmi podobnou zkušenost potvrzují také další soudní úředníci. „Kdybych nebydlela u rodičů, jako samoživitelka s platem 25 tisíc prostě nevyžiju. Jídlo nakupuju ze dne na den, abychom naprosto všechno spotřebovali. V roce 2022 nám zvedli plat o nějaké dvě tři procenta, ale to zdaleka nevyrovnalo tu obrovskou inflaci,“ popsala Glembek.
Představitelé soudů dlouhodobě poukazují na platové podhodnocení. Skutečný průměrný plat justičního personálu loni činil 36 916 korun, průměrná mzda v Česku přitom dosáhla 43 341 korun.
Rádi by se platově přiblížili ohodnocení státních zaměstnanců. Plánované navýšení platů od příštího roku označili stávkující za nedostatečné, pracovníci justice podle nich zůstanou okolo šesti tisíc korun pod průměrem ve veřejné správě.
Odboráři minulý týden jednali s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou i ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (oba ODS), ale shodu se najít nepodařilo.
„Stávka je důsledkem několika desítek let neřešeného nevhodného zařazení pracovníků v justici i státním zastupitelství v platových třídách. Návrh řešení již v zásadě existuje. Stávku chápu i jako snahu odborů přispět k jeho prosazení. Ministr spravedlnosti tuto pravomoc nemá,“ reagoval Blažek.
Za vyšší platy stávkovali zaměstnanci všech českých soudů s výjimkou Ústavního, jehož pracovníci jsou financováni z jiné rozpočtové kapitoly, už 29. května.
