Článek
Vypouštění odpadních vod se zvýšeným množstvím kyanidů, závady v čisticím procesu i manipulace s údaji o měření – důvody, které vedly soudkyni Ludmilu Gerlovou k verdiktu, že za masivní otravou Bečvy stojí firma Energoaqua z Rožnova pod Radhoštěm.
Řekla to v pondělí v obsáhlém odůvodnění. Okresní soud však zároveň konstatoval, že není jasné, jak konkrétně k havárii došlo.
Podle Gerlové rozhodlo několik skutečností. „Žádná z nich samostatně by jako důkaz nestačila, ale s ohledem na jejich kumulaci lze závěr učinit,“ uvedla soudkyně.
Zmocněnec firmy Energoaqua Vladimír Kurka s rozhodnutím soudu nesouhlasí, i když uvítal, že Energoaqua nebyla potrestána. „Myslím, že většinu věcí, na nichž soud staví své stanovisko, jsme vyvrátili. Opírá se o znalecký posudek Jiřího Klicpery, který byl podle mého názoru při líčení rozcupován. Evidentně asi ne. Celé mě to překvapuje,“ reagoval.
Manipulovali s důkazy
Z 20. září 2020, kdy k havárii došlo, nepocházejí žádné relevantní vzorky z řeky. Nicméně i vzorek odebraný den po kontaminaci u výpustě Energoaquy přesahoval povolené limity kyanidů.
„Ve vzorku odebraném v 11 hodin bylo naměřeno 1,69 miligramu celkových kyanidů na litr. Jednalo se o vyšší než obvyklé množství kyanidů, než které společnost obvykle vypouštěla podle let zápisů z let 2018–2020,“ konstatovala soudkyně. Dodala, že šlo o nejvyšší údaj za dva roky před havárií.
Podle závěrů vyšetřování byla „rožnovská výpusť“ jedinou, kde byl i den po havárii zjištěn chemicky zapáchající vzorek. Jeden z pracovníků inspekce také potvrdil, že jej vzorek po kontaminaci pálil na kůži.
„U této společnosti jako jediné byly zjištěny závady při čisticím procesu. Kyanidy nebyly řádně odstraňovány a dostávaly se do řeky,“ podotkla také Gerlová. Zohlednila výsledky měření ze sedimentů pod danou výpustí v řece, v odvaděči odpadních vod i v továrním areálu.
Ze závěrů vsetínského soudu také vyplývá, že Energoaqua manipulovala s důkazy, které předložila vyšetřujícím orgánům. Podle soudkyně byly pozměněny minimálně tři dokumenty. Týkalo se to údajů z kyanidových jímek v areálu, časů měření v laboratoři i elektronické provozní knihy.
„Kdyby bylo vše v pořádku, nebylo by potřeba do důkazního materiálu zpětně zasahovat,“ řekla Gerlová.
Rybáři i část odborníků po havárii tvrdili, že ryby nemohly hynout až po 3500 metrech od výpustě. Pokusy několika znalců i expertů uváděly odlišné a vzájemně si odporující výsledky ohledně takzvané mísící zóny – tedy místa v řece, kde se voda s jedy úplně promíchala.
Co se stalo v řece Bečvě
Závažná ekologická havárie, kterou podle České inspekce životního prostředí způsobily kyanidy, postihla řeku 20. září 2020 v úseku pod Valašským Meziříčím na Vsetínsku až po Přerov. Jedovaté látky podle odborníků poškodily celý vodní biotop a podmínky pro všechny na vodu vázané organismy asi na 40 kilometrech toku. Do kafilerie odvezli rybáři přes 40 tun ryb.
Soudkyně je však zpochybnila. Pět dní po havárii a pak také v říjnu přišly silné deště, které podle verdiktu změnily charakter dna. Gerlová také připomněla následné úpravy jezů. „Jakékoli pokusy ztratily význam, jelikož měření po těchto změnách říčního dna nebyla vypovídající,“ konstatovala.
Podle znalců a inspekce otrávilo řeku minimálně 20 kilogramů kyanidů. V dalších měsících po havárii kamiony odvezly z fabriky desítky tun odpadních vod kontaminovaných kyanidy. „V areálu bylo daleko větší množství kyanidů, než společnost tvrdila,“ poukázala soudkyně.
Další kolo soudů
Nicméně soud nenašel konkrétního viníka ve firmě. Není ani jasné, zda byl za únikem úmysl, nebo nedbalost. „V úvahu připadá celá řada variant, jak k havárii mohlo dojít,“ konstatovala Gerlová.
Státní zástupce Jiří Sachr se proti zproštění jednatele odvolá, v případě firmy Energoaqua podá stížnost. Případem se tak bude zabývat olomoucká pobočka Krajského soudu v Ostravě.
„Odůvodnění soudu se zcela ztotožňuje s mou argumentací v závěrečné řeči. Rozpory však směřují do otázek právních. Odvolám se v případě obou výroků soudu, jak v případě pana jednatele, tak firmy Energoaqua,“ sdělil.
Okresní soud zprostil obžaloby jednatele firmy Oldřicha Havelku. „Klient se vzdá opravného prostředku vůči usnesení,“ sdělil jeho obhájce Jiří Obluk.
Pokud by případ přece jen v přestupkovém řízení doputoval k České inspekci životního prostředí, ta může podle vodního zákona shledat až čtyři druhy přestupků při nakládání s odpadními vodami či závadnými vodami. Pokuty se pohybují od půl milionu do pěti milionů korun. „Při společném projednávání všech čtyř uvedených přestupků by bylo možné uložit pokutu až 7,5 milionu korun,“ sdělila mluvčí Miriam Loužecká.
U soudu státní zástupce navrhoval pro firmu Energoaqua pokutu 21 milionů korun.
Usnesení soudu zatím nechtěla mluvčí inspekce komentovat. „Podnikneme veškeré zákonné kroky, jakmile nám bude postoupeno pravomocné písemné vyhotovení rozsudku.“
