Zdravotnictvím otřásá finanční i generační zlom

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Skoro to vypadá, že se v českém zdravotnictví něco zlomilo. Diskuze mezi lékaři, pojišťovnami a Ministerstvem zdravotnictví se vyostřila natolik, že se v podstatě permanentně mluví o protestech.

Seznam Zprávy popisují, co se v českém zdravotnictví v posledních týdnech děje a proč.

Do stávky hodlají jít na konci října praktičtí lékaři. Nelíbí se jim, že meziročně mohou očekávat navýšení úhrad na péči jen o 2,8 procenta, namísto očekávaných 3,3 procenta.

„Více než milion pacientů v ČR přitom nemá přístup k základní primární péči – nemají svého praktického lékaře pro děti a dorost nebo všeobecného praktického lékaře,“ říká předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.

Dostupnost základní péče je do budoucna velkou otázkou českého zdravotnictví. Víc jak třetina praktiků pro děti je už dnes v důchodovém věku, jen o něco málo lépe na tom jsou všeobecní praktici. Ambulantních oborů, kde lékaři výrazně věkově přesluhují, je přitom celá řada.

To tedy znamená, že v horizontu několika let se může řešit ještě výraznější nedostatek lékařů než dnes. Kromě praktiků chtějí za dostatek financí ve svém oboru protestovat také ambulantní specialisté, a to uzavřením ordinací ve stejné dny – úterý 29. října a středu 30. října.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) věří, že se podaří oba protesty ještě odvrátit. „Budeme se ptát na ty důvody, protože nejvíc navyšujeme praktickým lékařům,“ uvedl k tomu ministr.

S úhradami ale nesouhlasí také Asociace českých a moravských nemocnic, která chce vyhlášku napadnout dokonce u Ústavního soudu.

Už loni přitom Česko zažilo protest lékařů, který se ale nakonec po několika dnech odvolával. V prosinci se totiž podařilo najít shodu na růstu odměn s tím, že debata bude pokračovat v letošním roce.

Česká lékařská komora a odbory ale poslední návrh Ministerstva zdravotnictví nepřijaly. To nabízelo, aby se základní plat odvíjel od průměrné mzdy vždy v minulém roce, která by se násobila koeficientem 1,4 pro začínající lékaře až po dvojnásobek pro ty nejzkušenější.

Ke slibovanému 1,5 až trojnásobku průměrné mzdy by se lékaři dostali skrze odměny a přesčasy, což je pro odbory a lékařskou komoru nepřijatelné. K chystanému protestu praktiků a lékařů z ambulancí se ale nepřipojí, aby měli pacienti zajištěnou zdravotní péči. Nevylučují ale protestní akci na příští rok.

Právě nadměrné hodiny odpracované přesčas byly spouštěčem celého loňského protestu. Aby to šlo lépe přiblížit, je dobré se podívat na strukturu platů nemocničních lékařů, jak je evidoval v roce 2022 Ústav zdravotnických informací a statistiky.

Základní tarif dohromady s náhradami tvoří asi šedesát procent celkového výdělku, zbytek dělají odměny, přesčasy a příplatky. Lékaři proto usilují o to, aby se poměr převážil více směrem k výdělku za základní pracovní dobu. Tedy aby jejich výplatní pásky tolik nestály na práci navíc.

Je ale nutné dodat, že rámec všech zmíněných diskuzí dává ekonomická realita českého zdravotnictví. Jeho náklady rostou rapidně. Navíc rychleji než ekonomika. Kvůli stárnutí obyvatelstva navíc Česko stojí před překážkou, že se čím dál více může prohlubovat propast mezi výdaji a příjmy.

Česku tak nebude zbývat nic jiného než zefektivňovat zdravotní péči. To nutně nemusí znamenat pouze plošné škrtání lůžek, oddělení nebo snad nemocnic. Jak ale ukazuje i běžící jednání mezi pojišťovnami a nemocnicemi, snížit je možné kapacity oddělení, které pacienti stejně využívají málo, a naopak rozvíjet oblasti, které budou nutné – jako lůžka následné a dlouhodobé péče nebo levnější jednodenní medicínu.

Důležitá pak je podpora prevence, kterou zmiňuje také Národní ekonomická rada vlády. Navrhuje výrazné zvýšení výdajů právě tímto směrem, aby se snížila potřeba zdravotní péči následně čerpat.