Počet rozvodů roste, u vzdělání s maturitou se trend obrací

Absolventi vysoké školy mají větší šanci, že se jim nerozpadne manželství, než páry, které dosáhly základního vzdělání. V datech Českého statistického úřadu si této souvislosti všiml sociolog Petr Fučík z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, když zkoumal rozvodovost.

Zaměřil se na rok 1995, přesněji na manželství, která byla před 30 lety uzavřena. Zhruba 40 procent jich skončilo rozvodem. „Ale rozvedlo se 50 procent lidí se základním vzděláním a jen kolem 23 procent vysokoškoláků,“ upozorňuje na výrazný rozdíl Petr Fučík.

Vliv vzdělání přetrvává, i když zkoumal stejné věkové skupiny manželů, ať už byli vysokoškoláky, či nikoliv. „Tento jev není vysvětlitelný tím, že se lidé s nižším vzděláním berou mladší. Dělají to, ale pořád je vzdělání nějakým způsobem znevýhodňuje,“ tvrdí.

Lidé s nižším vzděláním přitom nepřistupují k manželství s menším respektem. Jejich postoje se podle Petra Fučíka významně neliší – lidé zkrátka mají podobné názory a představy o tom, jak by měl rodinný život vypadat, napříč dosaženým vzděláním.

Petr Fučík zmiňuje, že lidé s nižším vzděláním tak zřejmě čelí ekonomickým a sociálním tlakům, které jim znemožňují udržet stabilní partnerství tak dlouho jako vzdělanější páry.

„Bude za tím něco ve smyslu, že vzdělanější lidé nejsou tak na hraně s penězi čili nemají stres tohoto typu,“ poukazuje na předpoklad, že to může ovlivňovat rodinný život.

V poslední letech se přitom začal obracet trend, kdy se lidé v Česku rozváděli méně. Podle nových dat, která zveřejnilo Ministerstvo spravedlnosti, v roce 2024 už druhým rokem roste počet k soudu podaných návrhů na rozvod. V roce 2022 bylo podáno 20 201 žádostí a v loňském roce už 21 691 žádostí.

Advokátka Aneta Lachmannová popisuje, že jako specialistka na rodinné právo a rozvody během pandemie zažila až extrémní zájem klientů o konzultaci o její služby.

„Lidé zjistili, že spolu nevydrží v jedné místnosti,“ tlumočí nejčastější argument Aneta Lachmannová, podle které se ovšem situace následně uklidnila a návrátila k obvyklejšímu stavu, kdy se lidé rozvádějí z důvodů, které lze popsat větami: Byli jsme spolu už jen kvůli dětem; přestali jsme si rozumět; vztah zkrachoval kvůli milence či milenci.

Hlavní příčiny rozpadu manželství – jak na straně manžela, tak na straně manželky – sledují i statistiky Ministerstva spravedlnosti. Od roku 2022 dominuje jak u žen, tak u mužů jako hlavní důvod neuvážený sňatek, který nahradil dřívější rozdílnost povah, názorů a zájmů.

„Přiznám se, že s neuváženým sňatkem se v praxi nesetkávám. Když se pár vezme rychle, tak nemá žádný společný majetek, rychle zjistí, že jim to spolu nefunguje, a ke mně se ani nedostanou,“ komentuje statistiku Aneta Lachmannová s vysvětlením, že jako advokátka rozplétá spíše složitější případy, a proto se nejčastěji setkává s druhým uvedeným důvodem: takzvanou rozdílností.

V praxi se pak podle advokátky liší i soudní přezkum důvodů rozpadu manželství, pokud jsou partneři schopni se rozejít na základě dohody, nebo jsou ve sporu.

„Soud musí zjistit, jestli je manželství rozvráceno. Když jsou manželé v dohodě, tak to zjistí z prohlášení manželů, kteří to sami uvedou. Ve sporu to soud zjišťuje a dokazuje,“ doplňuje Aneta Lachmannová.

Data také ukazují, že dlouhodobě je čtvrtým nejčastějším důvodem nevěra a v případě mužů je pak na pátém místě alkoholismus.

Sociolog Petr Fučík ovšem zdůrazňuje, že data o sňatcích a rozvodech ztrácí postupně stále více svoji váhu. Značná část českých úplných rodin totiž funguje, aniž by měl pár svatbu.

„Nevím, jaká je skutečná nestabilita partnerství, protože evidujeme jenom jednu část lidí, kteří uzavřeli sňatek, ale o další části lidí, kteří spolu žijí a mají děti, nevíme nic,“ vysvětluje Petr Fučík, podle něhož jsou tak k dispozici jen méně spolehlivé informace o nesezdaných domácnostech skrze různé průzkumy a výběrová šetření.

Rámcový přehled pak poskytuje sčítání lidu, které probíhá jednou za deset let. Konkrétně jde o údaje o úplných rodinách, které vedle manželských párů započítávají i takzvaná faktická manželství, jež doslova definují jako partnerské soužití bez uzavření manželství. Od roku 2011 je pak do výčtu započítáno i registrované partnerství a faktické partnerství, tedy neformální partnerské soužití osob stejného pohlaví.

V roce 2021 žilo podle posledního sčítání v Česku 2,27 milionu úplných rodin. Z toho 77 procent tvořila manželství. Nesezdané neregistrované páry představovaly necelých 23 procent. Registrovaná partnerství jen necelé jedno promile, konkrétně 0,086 procenta.

V roce 1991 naproti tomu bylo sezdáno 96,5 procenta úplných rodin.