Článek
Aby Alina Solodka mohla jednou v Česku léčit pacienty, musí po nocích pracovat v baru. Jinak by nevyžila. Přes den si pak doplňuje vzdělání, aby jí Česko uznalo titul, který získala na Ukrajině.
„Ráda bych jako lékařka pracovala, ale všude ode mě chtějí alespoň aprobaci,“ říká Solodka s tím, že by už teď ráda alespoň pod dozorem vypomáhala.
Aprobace je proces, kterým musí projít v Česku všichni lékaři, kteří studovali mimo Evropskou unii. Její součástí je také půlroční stáž v nemocnici. Tu si ale musí každý zájemce zaplatit a vyjde třeba na 50 tisíc korun.
Se začleňováním ukrajinských lékařů do českého zdravotnictví pomáhá od začátku uprchlické krize Společnost všeobecného lékařství (SVL). A ta upozorňuje, že pro integraci doktorů jsme mohli udělat více.
I z čistě pragmatických důvodů – v Česku lékaři chybí, a tak bychom mohli zajistit dostatečnou péči pro české pacienty.
„Systémově se nic nezjednodušilo. I třeba Česká lékařská komora byla trochu proti, ale já jsem vždy říkal toto: Pokud se nějaký lékař z Ukrajiny před deset lety rozhodl jít do Česka, tak věděl, co bude muset absolvovat. Nemůžu si ale pomoct, něco jiného je, když vypukne válka,“ říká Cyril Mucha, místopředseda SVL.
Výzva ke zjednodušení systému
Podle něj se měl systém zjednodušit, aby mohli pracovat ve zdravotnictví ukrajinští lékaři z řad uprchlíků rychleji.
„Neříkám, že by měli rovnou získat profesuru,“ popisuje s trochou nadsázky Mucha, „ale mohlo by jim být třeba umožněno, aby pracovali pod dozorem,“ dodává.
Jednou z prvních uprchlic, která už složila aprobační zkoušku a český systém ji tak bere jako kteroukoliv jinou absolventku lékařské fakulty, je Oksana Denysiuková.
„Prospěla jsem a hned druhý den jsem se hlásila do oboru všeobecného praktického lékařství a také do České lékařské komory,“ popisuje teď Denysiuková, že se bude snažit získat rezidenční místo.
S Oksanou Denysiukovou jsme mluvili i loni v květnu, když se teprve na zkoušku připravovala:
Ačkoliv přišla do Česka hned po ruské invazi na Ukrajinu, aprobaci dokončila až na konci loňského roku. Rychleji to příliš nešlo.
„Mnoho lékařů to ale vzdalo a pracují třeba jako sanitáři nebo úplně mimo zdravotnictví. To je ale obrovské mrhání lidskými zdroji a škoda pro všechny, jak pro náš stát, tak konkrétní lékaře i Ukrajinu,“ dodává Mucha.
V Česku je podle dat Ministerstva vnitra asi 400 tisíc uprchlíků, 300 tisíc jich je v produktivním věku. Mezi dospělými je ale možná překvapivě velký podíl vysokoškoláků. Podle průzkumu CVVM z loňského roku je to v populaci od 25 let nadpoloviční většina.
Ministerstvo zdravotnictví nemá přesná čísla o tom, kolik ukrajinských uprchlíků už zvládlo projít systémem. Eviduje jen čísla za národnost jako takovou, takže nerozlišuje, zda jde o válečné uprchlíky. Od února 2022 každopádně začalo v Česku pracovat skoro pět stovek lékařů z Ukrajiny.
Seznam Zprávy se proto ptaly, jestli resort nezvažuje, že by podmínky zmírnil.
„Úspěšnost vstupu zdravotníků z Ukrajiny do českého zdravotnického systému považujeme za vysokou. Domníváme se, že je systém vhodně nastaven i pro samotné uchazeče, kterým je nabízena roční odborná praxe za účelem nabývání znalostí, dovedností a zkušeností pro úspěšné zvládnutí aprobační zkoušky,“ popisuje mluvčí Ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob, proč se změna nechystá.
Problém je jazyk
U dalších vysokoškolských profesí je pak problém hlavně v jazyce. Výuka se sice nastavila velmi dobře od začátku ukrajinské krize, teď ale podle odborníků chybí podpora k přípravě na vyšší úroveň. Tahle potíž se týká často vystudovaných pedagogů, kterým do českého vzdělávacího systému pomáhala najít cestu organizace Začni učit!
„Když jsme si při konci projektu dělali vyhodnocení, tak z něho vycházelo, že největší bariérou pro začleňování kvalifikovaných pracovníků byla nedostupná jazyková příprava,“ říká Markéta Holišová, která v organizaci Začni učit! vedla projekt pomoci ukrajinským učitelkám a učitelům.
Každý takový zájemce totiž musí splnit náročnou jazykovou zkoušku na úrovni C1, pokud chce pracovat jako řadový pedagog.
„K tomu žádný kurz učitelům přes Úřad práce nestačil,“ dodává Holišová.
„Úřad práce dnes poskytuje rekvalifikační kurzy českého jazyka pro cizince až do úrovně B2. Ve spolupráci s MŠMT došlo už v roce 2023 v návaznosti na zvýšenou poptávku ze strany klientů i zaměstnavatelů k rozšíření akreditace rekvalifikačních programů i o další jazykové úrovně,“ vysvětluje mluvčí Ministerstva práce a sociálních věcí Jakub Augusta.
Školy přitom velmi oceňují, když mají k dispozici ukrajinského asistenta – tedy většinou učitelku z Ukrajiny, která na této pozici pracuje v české škole. Jenže už od začátku letošního školního roku ministerstvo omezilo financování této formy integrace uprchlíků.
Nárok na prostředky navíc mají jen školy, kde cizinci s dočasnou ochranou tvoří alespoň deset procent celkového počtu žáků (a chodí tam zároveň více než deset takových dětí). Podle resortu školství se tak podpora lépe zacílí.
Jenže ani to není tak jednoduché, protože podpora není stálá. Ukázalo se to třeba i v případě Kateryny Nelha, která musela v říjnu ze školy odejít. Na její místo nedostala škola peníze, ačkoliv by ji velmi potřebovala, a navíc ve škole viděli, že potřebný počet ukrajinských žáků v novém školním roce mají.
„Ještě v září jsem mohla zůstat jako záskok, ale pak už bych měla jen malý úvazek jako běžná asistentka pedagoga. Hledala jsem pak práci, jezdila na pohovory, ale nemohla jsem nic najít,“ popisuje Nelha, která má jednoho syna na Ukrajině a tři děti s manželem vychovávají v Česku. Oba proto potřebují práci na plný úvazek.
Na své původní místo se Nelha nakonec zase vrátila, ale až po přelomu roku, kdy se pro potřeby financování už nevycházelo z neaktuálních březnových, ale reálných zářijových výkazů. Její základní škola ve Frýdku-Místku se tak zase přehoupla přes minimální hranici a peníze dostala.
„Ráda bych ve škole zůstala, ale místo mám jen do června, takže nevím, jak to pak bude dál,“ dodává Nelha.
Snížení překážky v novele
Částečně se ale řešení pro zaměstnávání učitelů-cizinců hledá.
„MŠMT pracuje na zjednodušení procesu uplatnění zahraničních učitelů v českém školství. V této souvislosti byl ve spolupráci s MŠMT předložen pozměňovací návrh ke školskému zákonu, který snižuje požadavky na znalost českého jazyka pro učitele druhého stupně základních škol a pro učitele všeobecně vzdělávacích předmětů středních škol,“ říká mluvčí MŠMT Veronika Lucká Loosová.
Zrovna stávající asistence Kateryně Nelha by ale tato změna příliš nepomohla. Měla totiž problémy s uznáním diplomu z Ukrajiny, nakonec jí byl přiznán jen ekvivalent českého středoškolského studia pedagogiky. Díky němu by mohla učit ve školce, ale ani to po změně nepůjde. Stejně by musela zvládnout zkoušku z češtiny na C1, nižší B2 by mohla využít jen jako učitelka na druhém stupni nebo střední škole, pro to jí ale zase chybí vzdělání.
Nelha se tedy rozhodla jít druhou cestou a hlásí se na dálkové vysokoškolské studium speciální pedagogiky. S českým diplomem v kapse už žádný problém mít nebude, jsou před ní ale roky studia.
