Článek
Na tabuli ve třídě na 1. Slovanském gymnáziu v Praze stojí dětským písmem napsáno jméno ukrajinského města Chortycja. Hned vedle je jinou rukou připsáno: Berdyčiv, Ternopil, Dolyna a Lvov.
Jsou to názvy měst, ze kterých musely před ruským bombardováním utéct se svými rodinami děti z nově vzniklé ukrajinské třídy. Jména svých bývalých domovů napsaly na tabuli, když se představovaly svým novým spolužákům.
Ze Lvova přijel teprve v neděli večer druhák Bogdan. Do třídy ho zavedla jeho babička Ljuba, která už delší dobu žije v Čechách. „Nic takového by žádné dítě nemělo zažít. Díky tomu, že rovnou nastoupí do školy, aspoň na chvíli zapomene na válku,“ doufá Ljuba. A pochvaluje si, že se Bogdan může učit v ukrajinštině a nemusí hned zvládat nový jazyk.
Atmosféra na 1. Slovanském gymnáziu v Praze připomíná první školní den. A skutečně jím je. Jen děti prchající před válkou z Ukrajiny zahajují školní rok už podruhé, tentokrát v zemi, kam utekli před ruskou invazí.
Na tomto gymnáziu vzniklo pět tříd pro stovku ukrajinských dětí od šesti do sedmnácti let. Učit se budou v mateřštině a podle ukrajinských osnov. Ještě ráno před třídou rodiče odevzdávají potřebné dokumenty. Z ruky do ruky jdou pasy a víza. Na lavici už mají děti připravené pití, u zdi občerstvení a dostávají také pastelky.
Nové žáky tu vítá sám ministr školství. „Vítáme vás u nás v České republice. Přeji vám, ať se vám daří a ať vás škola baví. A budu se těšit na vaše první vysvědčení,“ řekl dětem na úvod Petr Gazdík (STAN).
Přijít na jiné myšlenky
Dnes se děti pouze navzájem představují, na papír píší svá jména nebo třeba kreslí ukrajinskou vlajku. Padne ale i otázka „proč Rusko Ukrajinu napadlo?“. Jak ale říká ředitelka Taťjana Pergler, na podobné otázky s dětmi budou učitelky hledat odpověď v následujících dnech i za spolupráce s psychology.
„V tuto chvíli je na prvním místě, aby se děti vůbec vrátily do vzdělávacího systému a přišly na jiné myšlenky. Pedagogové, výchovní poradci i psychologové budou dělat všechno pro to, aby se děti zorientovaly v českém prostředí,“ říká Pergler.
Na 1. Slovanském gymnáziu jsou aktuálně jarní prázdniny, škola tak může na čas nabídnout prostory pro všech pět vzniklých ukrajinských jednotřídek. Na škole ale zůstane po návratu ostatních dětí jen jedna – pro žáky čtvrtého ročníku. Ostatní najdou místo v dalších pražských základních školách. Zatím se jich v hlavním městě a Brně přihlásilo zhruba 20.
Projekt připravilo ukrajinské velvyslanectví spolu s Nadačním fondem Děti Ukrajiny. Podílí se na něm také emeritní rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. „Minulý týden jsme jednali s kolegy z Ostravy, kde by výuka měla začít v následujících dnech,“ vysvětluje Zima.
Na stránkách www.detiukrajiny.cz se mohou také hlásit učitelky z Ukrajiny, které přichází do Česka, stejně tak lidé dlouhodobě v Česku žijící, kteří mají pedagogické nebo příbuzné vzdělání a ovládají ukrajinštinu. Takových lidí se do projektu jen do konce minulého týdne přihlásilo čtyřicet.
„I řada žen, které do Česka z Ukrajiny přicházejí, má pedagogické zkušenosti,“ dodává Zima s tím, že je rádi do projektu zapojí.
O vzdělávání v ukrajinských jednotřídkách se jen během prvních dní na stejné stránce projektu přihlásilo téměř tři sta dětí. Dá se předpokládat, že jejich počet násobně poroste. Během prvních dvou týdnů od ruské invaze do Česka přišlo už 100 tisíc uprchlíků.
„V současné době můžeme do českých škol integrovat až 100 tisíc ukrajinských dětí,“ uvedl ministr školství Gazdík.
Díky tomu, že se ukrajinské děti začlení do českých škol, budou moct podle Gazdíka jejich rodiče začít velmi rychle pracovat. Vláda chce proto zjednodušit proces jejich přijetí do českého vzdělávání. Ve středu by tak mohla projednat návrh zákona, který by prodloužil termín pro podání přihlášek k přijímacím zkouškám na střední školy. Pokud by také ukrajinští žáci neměli doklady o předchozím vzdělávání, mohli by místo nich předložit čestné prohlášení.
